Klíčové body Historická data od roku 1950 ukazují, že americké akcie během volebních let v polovině prezidentského mandátu pravidelně zažívají hluboké dvouciferné korekce. Kombinace jmenování nového šéfa Fedu a volebního cyklu v roce 2026 vytváří tlak na trhy, přičemž experti zpochybňují nerealistická očekávání firemních zisků. Průzkum odhaluje paradoxní chování institucionálních investorů, kteří se obávají inflace a propadu, ale nadále masivně drží vysoce riziková aktiva.   Historické varování a neúprosný volební cyklus Americký akciový trh se nachází v mimořádně citlivém období. Podle analytiků ze společnosti Lansing Street Advisors zaznamenaly burzy ve Spojených státech od roku 1950 významnou korekci v každém jednotlivém roce, kdy se konaly volby v polovině prezidentského mandátu. Tato historická pravidelnost vysílá investorům jasný signál k obezřetnosti. Odborníci navíc upozorňují, že většina těchto historických propadů byla podstatně dramatičtější než devítiprocentní pokles, jehož jsme byli svědky v uplynulých měsících. Pokud tedy minulost představuje jakýkoliv spolehlivý vzorec pro budoucí vývoj, existuje pádný důvod pro přehodnocení aktuální tržní expozice. Ačkoliv pro dlouhodobé investory nemusí jít nutně o impuls k plošným výprodejům, situace přímo vybízí k důkladné revizi portfolií. Zásadní otázkou zůstává, jakou míru rizika jsou tržní aktéři ochotni v současném turbulentním prostředí reálně podstoupit a zda mají svá portfolia dostatečně diverzifikovaná. Statistiky hovoří jasně. V polovině volebních let od zmíněného roku 1950 se americký akciový index S&P 500 (^GSPC) propadl o zhruba dvacet procent, v některých případech dokonce i více. Průměrný historický pokles v těchto specifických obdobích činil 17,5 procenta. Z historických záznamů vyplývá, že pouze v pěti případech byl zaznamenaný propad mírnější než ten, kterým si trhy prošly během nedávné zimy. K této volební volatilitě se navíc přidává další dobře zdokumentovaný fenomén, který historicky sráží valuace firem směrem dolů. Trhy totiž často klesají o deset a více procent během procesu jmenování nového předsedy americké centrální banky. Rok 2026 přitom přináší obě tyto klíčové události současně, což podle analytiků vytváří bezprecedentní tlak na stabilitu burzovních parketů. Alicia Levine, vedoucí investiční strategie ve společnosti BNY Wealth, jde ve své analýze ještě hlouběji do minulosti. Upozorňuje, že záznamy o tržních turbulencích během těchto volebních let sahají až do roku 1938. Podle jejích slov jsou tato období typicky velmi volatilní a průměrné propady přesahují hranici patnácti procent. Vzhledem k tomu, že v roce 2026 zatím trhy odepsaly pouze devět procent, visí ve vzduchu palčivá otázka, zda nás nečeká další kolo masivního odklonu od rizikových aktiv. Ve svém nedávném rozhlasovém vystoupení Levine konstatovala, že pokud by trhy vyvázly pouze s propadem mezi sedmi a devíti procenty, považovala by to z pozice historičky za obrovské štěstí, jelikož zmíněný vzorec nebyl od roku 1938 nikdy narušen. Nerealistická očekávání a tlak na firemní marže Vedle historických cyklů se nad Wall Street vznáší další bezprostřední hrozba. Tou je prudký nárůst cen energií a dalších klíčových komodit. Tyto eskalující vstupní náklady podle analytiků zatím nebyly plně promítnuty do korporátních výhledů a odhadů ziskovosti, což vytváří prostor pro negativní překvapení. Očekávání analytiků ohledně budoucích firemních marží jsou v současnosti nastavena na historická maxima. Zkušená investiční stratéžka však varuje, že ignorování rostoucích vstupních nákladů je nebezpečné a dosažení takto optimistických čísel se jeví jako vysoce nerealistické. Navzdory těmto fundamentálním obavám však Levine, podobně jako velká část Wall Street, zůstává v celkovém výhledu překvapivě býčí. Její projekce počítají s tím, že hlavní americký index do konce roku posílí z úrovně těsně pod hranicí 7 000 bodů až na 7 600 bodů. Tento optimismus se zrcadlí i v nedávném chování trhu, kdy se hlavní index přiblížil na dosah novému historickému maximu. Tento růstový impuls přichází paradoxně v době, kdy investoři prakticky vzdali naděje na to, že by americká centrální banka v letošním roce přistoupila ke snížení úrokových sazeb. Podle dat, která poskytuje burzovní společnost CME Group Inc. (CME) , trh s futures kontrakty aktuálně naceňuje dvoutřetinovou pravděpodobnost scénáře, ve kterém Fed letos již úrokové sazby nesníží. Tento posun v očekávání by za normálních okolností působil jako silná brzda akciového růstu. Kognitivní disonance a paradoxní chování institucí Jako by tato kombinace faktorů nebyla dostatečně zlověstná, nejnovější průzkum mezi manažery fondů, který provedla Bank of America Corp. (BAC) , odhaluje na Wall Street stav vážné kognitivní disonance. Institucionální investoři se nacházejí v pasti vlastního strachu a nerozhodnosti. Tým stratégů pod vedením Michaela Hartnetta hlásí, že velcí hráči jsou sice ve svých výhledech pesimističtí, ale zároveň drží dlouhé pozice. Mají reálné obavy z budoucího vývoje trhu, avšak panuje mezi nimi paralyzující strach z prodeje a opuštění rozjetého vlaku. Tito velcí institucionální investoři již drasticky osekali svá očekávání ohledně růstu globální ekonomiky. Současně s tím výrazně zvedli varovný prst před hrozbou přetrvávající inflace, která nadále eroduje kupní sílu a tlačí na centrální banky. V reakci na to sice omezili některé ze svých nejrizikovějších sázek, zejména ve finančním sektoru a u spotřebitelských akcií, ale jejich celková akciová expozice zůstává neadekvátně vysoká. Zvýšili sice podíl hotovosti ve svých portfoliích, což v praxi znamená nákup státních pokladničních poukázek, ale navzdory těmto defenzivním krokům zůstávají v akciích nadále překoupeni. Největším paradoxem současného tržního nastavení je však volba jejich aktuálně nejoblíbenější investice. Tou jsou překvapivě akcie na rozvíjejících se trzích, což je historicky jedna z nejvíce volatilních a vysoce rizikových tříd aktiv vůbec. Na opačném konci spektra popularity se pak krčí nudné, ale bezpečné státní dluhopisy, které jsou v současnosti jejich nejméně oblíbenou investicí. Pokud takto vypadá tržní kapitulace, jde o zcela bezprecedentní úkaz, který popírá veškeré dosavadní poučky o chování investorů v době krize.