Trhy dramaticky přehodnocují kroky amerického Fedu směrem k utahování měnové politiky, což žene americký dolar k dalším ziskům. Agresivní strmění výnosové křivky japonských státních dluhopisů signalizuje vážné obavy investorů ohledně kredibility Bank of Japan. Japonsko čelí strukturální krizi umocněné závislostí na dovozu energií, zatímco hrozba dalších devizových intervencí postupně slábne.   Návrat amerických výnosů a proměna očekávání Fedu Konflikt na Blízkém východě, zejména napětí spojené s Íránem, způsobil mnohem více než jen prostý nárůst cen energetických surovin. Znovu na globální úrovni zažehl hluboké obavy z neutuchající inflace, což na finančních trzích vyvolalo masivní jestřábí přehodnocení budoucích kroků americké centrální banky. Tento vývoj má naprosto zásadní dopad na globální měnové trhy a přesouvá pozornost investorů zpět k fundamentálním hybatelům. Po nedávném období, kdy podezření na devizové intervence japonských úřadů vneslo chaos do tradičních tržních korelací, se situace začíná opět stabilizovat. Měnový pár USD/JPY (JPY=X) se během posledních obchodních seancí vrátil k tomu, že primárně reaguje na pohyby na krátkém konci americké výnosové křivky. Krátkodobé americké výnosy se tak znovu vynořily jako naprosto klíčový hnací motor tohoto páru. Trhy v současnosti hledí především na prohlášení představitelů Fedu, jelikož v kalendáři chybí stěžejní americká makroekonomická data. Obchodníci a analytici bedlivě přehodnocují, jak budou centrální bankéři reagovat na jasné důkazy o tom, že se inflační impulsy z geopolitických konfliktů přelily z energií i do cen zboží a služeb. Pozornost se upírá zejména na guvernéra Fedu Christophera Wallera, jehož komentáře mají historicky silný dopad na tržní dění. Nálada na trhu se dramaticky proměnila. Investoři si stále častěji kladou otázku, zda Fed vůbec může v současném prostředí uvažovat o snižování úrokových sazeb. Aktuálně trhy zaceňují zpřísnění měnové politiky o zhruba 12,5 bazického bodu do konce letošního roku. Jde o naprosto propastný rozdíl oproti situaci těsně před vypuknutím íránské krize, kdy futures trhy počítaly s více než dvojím snížením sazeb. Japonské dluhopisové drama a ztráta důvěry Zatímco Amerika řeší, o kolik sazby vzrostou, v Japonsku se odehrává mnohem hlubší strukturální drama. Japonská centrální banka (BOJ) čelí narůstajícím pochybnostem ohledně své vlastní kredibility. Od konce dubna, kdy BOJ naposledy zasedala, jsme svědky masivního medvědího strmění výnosové křivky japonských státních dluhopisů (JGB). Předstírat, že v zemi neexistuje inflace, si začíná vybírat svou tvrdou daň. Čísla hovoří naprosto jasně. Výnosy desetiletých japonských dluhopisů vzrostly o 25 bazických bodů, u dvacetiletých splatností jde o nárůst o 38 bazických bodů a třicetileté papíry vyskočily dokonce o 44 bazických bodů. Pokud by tento pohyb byl tažen pouze očekáváním brzkého zvýšení sazeb ze strany BOJ, křivka by se pravděpodobně zplošťovala. Místo toho jsme svědky pravého opaku, což je pro japonské stratégy velmi varovný signál. Toto agresivní strmění naznačuje, že dluhopisoví obchodníci vnímají BOJ jako instituci, která fatálně zaostává za vývojem. Investoři tak pochopitelně požadují výrazně vyšší kompenzaci za to, že budou držet dlouhodobý japonský dluh v době, kdy se kumulují inflační tlaky a rostou fiskální rizika. V tomto kontextu bude stěžejní nadcházející projev členky bankovní rady BOJ, Miyako Koedy. Ačkoliv Koeda na posledním zasedání hlasovala pro zachování stávající politiky, historicky je vnímána spíše jako zástupkyně jestřábího křídla. Trhy aktuálně zaceňují zhruba 80% pravděpodobnost zvýšení sazeb o 20 bazických bodů na červnovém zasedání. Jakékoliv náznaky neochoty pokračovat v normalizaci měnové politiky by v současném proinflačním prostředí pouze prohloubily obavy, zda BOJ bere svůj boj s růstem cen skutečně vážně. Technický průraz a nevyhnutelný tlak na hladinu 160 Čím déle přetrvávají poruchy na energetických trzích, tím temnější se stává výhled pro japonské tvůrce hospodářské politiky. Japonsko zůstává extrémně zranitelné kvůli svému obrovskému veřejnému zadlužení, rychle stárnoucí populaci a téměř absolutní závislosti na dovozu energií. Tato toxická kombinace fundamentů činí jakékoliv pokusy o umělé posílení měny nesmírně složitými a nákladnými. Jít proti síle amerického dolaru v době, kdy makroekonomické síly nevyhnutelně vyžadují buď slabší jen, nebo vyšší výnosy domácích dluhopisů jako kompenzaci za rizika, je zcela kontraproduktivní. Není proto velkým překvapením, že po podezřelých aktivitách ze začátku měsíce nevidíme žádné hmatatelné důkazy o tom, že by japonské úřady ve svých devizových intervencích smysluplně pokračovaly. Absence intervencí a jestřábí posun amerických sazeb umožnily japonskému jenu obnovit svůj strmý pád. Kurz hladce prorazil 100denní klouzavý průměr i rezistenci na úrovni 157,92. Tyto dvě hranice přitom fungovaly jako silný strop během předchozích období, kdy trh spekuloval na přítomnost japonských úřadů. Dolar tak ukazuje svou neústupnou sílu podpořenou tvrdými daty z dluhopisových trhů. Z pohledu technické analýzy se zdá být téměř nevyhnutelné, že pár brzy znovu otestuje psychologickou a technickou hranici 160,00. V cestě mu stojí již jen 50denní klouzavý průměr a menší rezistence kolem 159,00. Týdenní grafy navíc zformovaly býčí formaci ranní hvězdy, což jen utvrzuje přesvědčení, že cesta nejmenšího odporu vede aktuálně směrem vzhůru. Pokud nedojde k zásadnímu geopolitickému zlomu nebo reálné intervenci, podpora na úrovních 157,92 a 157,00 by měla případné propady spolehlivě zachytit.