Americká inflace se nadále vzdaluje dvouprocentnímu cíli Fedu, dubnový růst velkoobchodních cen dosáhl nejrychlejšího tempa od konce roku 2022. Konec éry technologické dominance vyžaduje podle Bank of America okamžitou rotaci portfolií směrem ke komoditám a reálným aktivům. Analytici vyhlížejí nové cenové rekordy u uranu a doporučují defenzivní pozice v podhodnocených společnostech s malou tržní kapitalizací.   Konec éry levných peněz a návrat inflační hrozby Zarputilá inflace nadále vrhá temný stín na globální ekonomiku a nutí investory k zásadnímu přehodnocení dosavadních strategií. Podle expertního týmu z Bank of America je nezbytné, aby tržní hráči okamžitě posílili svá portfolia a vytvořili robustní štít proti destruktivním dopadům vytrvale rostoucích cen. Dvě klíčové makroekonomické zprávy z tohoto týdne nekompromisně ukázaly, že cenová hladina má před sebou ještě velmi dlouhou a trnitou cestu, než se vůbec přiblíží k vytouženému dvouprocentnímu cíli amerického Federálního rezervního systému. Index spotřebitelských cen zaznamenal v dubnu znepokojivý nárůst o 0,6 %, čímž posunul meziroční míru inflace na úroveň 3,8 %. Tato hodnota představuje nejvyšší dosaženou metu od května roku 2023. Ještě varovnější signál však vyslala velkoobchodní inflace, která v minulém měsíci meziměsíčně akcelerovala o 1,4 %. V anualizovaném vyjádření to znamená razantní šestiprocentní růst, což je absolutně nejrychlejší tempo zdražování od prosince 2022. Tento nečekaný cenový odraz vyžaduje podle Jareda Woodarda, investičního a ETF stratéga Bank of America, naprosto radikální změnu v alokaci aktiv. Ve své středeční analýze Woodard detailně popsal nevyhnutelný konec jedné dlouhé investiční epochy. Upozornil, že v letech 2000 až 2019, v éře charakterizované nízkou inflací, překotnou globalizací, deflačními technologiemi a demografickým vrcholem, si investoři pohodlně vystačili s jednoduchou sázkou na americký technologický sektor a státní dluhopisy. Dnešní realita je však diametrálně odlišná. Nejnaléhavějším úkolem současných manažerů portfolií je podle Woodarda systematická příprava na dva extrémní scénáře. Prvním je prudký inflační boom, zatímco druhým je hrozba ničivého stagflačního propadu. Obě tyto varianty vyžadují sofistikovanější přístup k trhu a opuštění tradičních dogmat, která fungovala v uplynulých dvou dekádách. Reálná aktiva a komodity jako strategický štít V reakci na toto nové makroekonomické paradigma vyzdvihl Woodardův tým několik konkrétních obchodních myšlenek, které by měly z probíhající inflace přímo těžit. Naprostým základem této defenzivní ofenzivy jsou reálná aktiva. Komodity se v současném prostředí profilují jako jednoznačně vítězná sázka. Měď (HG=F) se během tohoto týdne vyšplhala na svá historická zavírací maxima, zatímco ropa (CL=F) si udržuje silně zvýšené cenové úrovně, tažené mimo jiné geopolitickým napětím a konfliktem s Íránem. Stratégové z Bank of America proto zaměřili svou pozornost na burzovně obchodované fondy sdružující akcie těžebních a metalurgických společností. Zvláštní důraz kladou také na specifické entity typu master limited partnerships (MLP). Hlavním argumentem pro tento přesun kapitálu je fakt, že se tyto sektory aktuálně obchodují hluboko pod svými dlouhodobými průměrnými valuacemi, což nabízí mimořádně atraktivní poměr rizika a potenciálního výnosu. Jako ukázkový příklad v tomto segmentu analytici vyzdvihují fond iShares U.S. Basic Materials ETF (IYM) . Tento nástroj si od začátku roku připsal zhodnocení přesahující 20 % a operuje s nákladovým poměrem pouhých 0,38 %. V jeho portfoliu figurují giganti jako Freeport McMoran (FCX) , ocelářská Nucor (NUE) či těžařská Newmont (NEM) . Všechny tyto zmíněné tituly přitom vykazují v roce 2026 dvouciferné zisky. Pro expozici vůči energetické infrastruktuře doporučuje banka fond Tortoise North American Pipeline ETF (TPYP) , který letos posílil o téměř 23 % při nákladovosti 0,4 %. Mezi klíčové komponenty tohoto fondu patří společnosti TC Energy (TRP) , Enbridge (ENB) a The Williams Cos. (WMB) . Výrazným bonusem pro investory je v tomto případě pravidelná výplata dividend, která aktuálně nabízí solidní výnos kolem 3,2 %. Renesance jaderné energetiky a síla menších firem Do hledáčku elitních analytiků se dostala také jaderná energetika, která zažívá bezprecedentní renesanci. Komoditní tým Bank of America sebevědomě předpovídá, že ceny uranu by mohly v roce 2027 dosáhnout úrovně 135 dolarů, čímž by přímo atakovaly historická absolutní maxima. Stratégové upozorňují, že současné cenové rally vnímají velcí hráči jako jasné potvrzení správnosti své teze a využívají je k systematickému navyšování dlouhodobých pozic. Ideálním nástrojem pro zachycení tohoto trendu je podle banky fond Global X Uranium ETF (URA) . Tento specializovaný instrument si v letošním roce připsal úctyhodných 22 %. Mezi jeho nejvýznamnější držby patří dynamické společnosti jako Oklo (OKLO) a Uranium Energy (UEC) . Fond operuje s nákladovým poměrem 0,69 % a investorům navíc poskytuje lákavý dividendový výnos blížící se hranici 4 %. Kromě komodit vidí experti obrovský, dosud plně nevyužitý potenciál v hodnotových akciích firem s malou tržní kapitalizací. Americké "small cap value" tituly jsou podle stratégů aktuálně jedním z vůbec nejlevnějších obchodů na trhu, a to i přesto, že od začátku roku dokázaly doručit zhodnocení v rozmezí 15 % až 17 %. Tato diskrepance mezi cenou a vnitřní hodnotou vytváří ideální vstupní prostor pro hodnotově orientovaný kapitál. Tým zároveň silně doporučuje diverzifikaci mimo americký kontinent prostřednictvím mezinárodních hodnotových akcií menších firem. V této kategorii vyzdvihují fond Avantis International Small Cap Value ETF (AVDV) , který v roce 2026 zaznamenal růst o 17 % a drží si příznivý nákladový poměr 0,36 %. Na seznamu preferovaných nástrojů Bank of America nechybí ani iShares US Small Cap Value Factor ETF (SVAL) , jenž v letošním roce posílil o 14 % a pyšní se vysoce konkurenčním nákladovým poměrem pouhých 0,20 %.