Česká národní banka ve své nové ekonomické prognóze zhoršila výhled hospodaření veřejných financí pro letošní i příští rok. ČNB zvýšila odhad letošního schodku veřejných financí Strukturální deficit naznačuje pokračující problémy státního hospodaření Dluh vládního sektoru má dál růst vůči HDP Tempo zdražování nemovitostí by mělo postupně zpomalovat Podle aktuální predikce by měl schodek veřejných financí letos dosáhnout 2,7 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v únorové prognóze centrální banka očekávala deficit na úrovni 2,5 procenta HDP. Zároveň ČNB předpokládá, že se rozpočtová situace bude dál zhoršovat i v příštím roce. Deficit veřejných financí by měl podle nové prognózy vzrůst až na 3,1 procenta HDP. Vyplývá to z nové tabulky klíčových ekonomických indikátorů, kterou centrální banka zveřejnila. Vývoj veřejných financí zůstává jedním z nejdůležitějších témat české ekonomiky. Vedle samotného deficitu totiž dál roste také zadlužení státu v poměru k výkonu ekonomiky a zhoršuje se i strukturální saldo, které ukazuje dlouhodobý stav veřejných financí bez vlivu ekonomického cyklu nebo mimořádných událostí. Deficit veřejných financí pokračuje v růstu Saldo veřejných financí zahrnuje hospodaření širokého okruhu veřejných institucí. Vedle ministerstev a státních úřadů do něj vstupují také města a obce, příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny nebo veřejné výzkumné instituce. ČNB ve své nové prognóze očekává pokračující růst schodků veřejných financí po relativně příznivém roce 2024. Tehdy deficit činil dvě procenta HDP, což byla nejnižší úroveň od období pandemie covidu-19. V následujícím období se ale hospodaření státu opět zhoršuje. V loňském roce schodek dosáhl 2,1 procenta HDP a letos by měl podle centrální banky vzrůst na 2,7 procenta HDP. Pro příští rok prognóza počítá s dalším navýšením až na 3,1 procenta HDP. Vedle samotného nominálního schodku roste také strukturální deficit, který je považován za důležitější ukazatel dlouhodobého zdraví veřejných financí. Tento ukazatel očišťuje hospodaření státu o vliv ekonomického cyklu a mimořádné jednorázové události. Loni strukturální deficit činil 2,1 procenta HDP, zatímco letos by měl podle nové prognózy dosáhnout 2,6 procenta HDP. Vyšší strukturální deficit naznačuje, že problémy veřejných financí nejsou pouze důsledkem krátkodobého ekonomického vývoje, ale mají i hlubší systémový charakter. Dluh státu dál roste vůči výkonu ekonomiky Spolu s deficity pokračuje také růst zadlužení vládního sektoru. ČNB očekává, že dluh sektoru vládních institucí letos vzroste na 45,7 procenta HDP. Loni přitom činil 44,3 procenta HDP. V příštím roce by měl podle prognózy dosáhnout už 47,2 procenta HDP. Zadlužení státu v poměru k ekonomice přitom roste prakticky nepřetržitě od roku 2020. Výjimkou byl pouze rok 2023, kdy se tempo růstu dočasně zastavilo. Rostoucí zadlužení znamená pro stát vyšší tlak na budoucí financování rozpočtu. Vyšší dluh zároveň zvyšuje citlivost veřejných financí na vývoj úrokových sazeb a ekonomického růstu. Vývoj veřejného dluhu je důležitý i z pohledu investorů a ratingových agentur. Dlouhodobě rostoucí zadlužení může ovlivňovat náklady státu na obsluhu dluhu i celkovou důvěru finančních trhů v českou ekonomiku. Současně je patrné, že se veřejné finance postupně vzdalují úrovním, které byly běžné před pandemií. Pandemie covidu-19 výrazně zvýšila výdaje státu a následné období vysoké inflace a slabšího hospodářského růstu komplikovalo návrat k nižším deficitům. Mzdy porostou dál, nemovitosti zdraží pomaleji Nová prognóza ČNB zároveň počítá s pokračujícím růstem mezd. Letos by měly nominální mzdy vzrůst o 6,4 procenta po loňském růstu o 7,2 procenta. Po započtení inflace by reálné mzdy letos měly stoupnout o 4,1 procenta. V minulém roce činil jejich růst 4,7 procenta. To znamená, že kupní síla domácností by měla dál růst, i když pomalejším tempem než loni. V příštím roce centrální banka očekává další zpomalení růstu mezd. Nominální mzdy by měly vzrůst o 5,4 procenta a reálně o 2,9 procenta. Vývoj mezd zůstává pro ČNB důležitý také z pohledu inflace. Silný růst příjmů domácností může podporovat spotřebu a tím i tlak na růst cen v ekonomice. Centrální banka zároveň očekává mírné zvýšení nezaměstnanosti. Letos by podíl nezaměstnaných měl vzrůst o 0,4 procentního bodu na 4,8 procenta. V příštím roce pak ČNB očekává mírné snížení na 4,7 procenta. Nová prognóza se věnuje také trhu nemovitostí. ČNB předpokládá, že tempo růstu cen nových nemovitostí začne zpomalovat. Letos by měly nové nemovitosti zdražit průměrně o 8,3 procenta, zatímco v loňském roce ceny rostly o 13,8 procenta. V roce 2027 by podle centrální banky mělo tempo růstu cen nemovitostí dál zpomalit na 5,6 procenta. Trh bydlení tak podle prognózy zůstane růstový, ale dynamika zdražování by měla být výrazně nižší než v předchozím období.