Klíčové body Geopolitické napětí a narušení dopravy v Hormuzském průlivu vyhnalo ceny ropy až na 126 dolarů za barel, což masivně podpořilo ziskovost energetického sektoru. Evropské ropné společnosti díky svým rozsáhlým obchodním divizím těžily ze samotné tržní volatility mnohem více než jejich američtí konkurenti zaměření primárně na těžbu. Pětice evropských států apeluje na Evropskou komisi ohledně zavedení plošné daně z mimořádných zisků, která by pomohla financovat podporu spotřebitelů a tlumit inflaci.   Geopolitické otřesy jako motor ziskovosti Evropské ropné a plynárenské korporace v uplynulém období masivně těžily z prostředí vyšších cen energií. Tento cenový skok byl bezprostředně vyvolán rozsáhlým narušením trhů v souvislosti s probíhajícím íránským konfliktem. Zvýšená riziková prémie a obavy z výpadků dodávek pomohly plošně akcelerovat ziskovost napříč celým energetickým sektorem. Britský ropný gigant Shell plc (SHEL) ve čtvrtek reportoval impozantní 24% nárůst zisku za první čtvrtletí. Tento trend potvrdil i jeho přímý ostrovní konkurent, společnost BP (BP) , která rovněž oznámila výrazně vyšší zisky. Z tohoto vývoje profitovaly i navázané finanční instituce, jako je britská banka Barclays (BCS) , jejíž výsledky byly oživením v energetickém sektoru taktéž pozitivně ovlivněny. Francouzská nadnárodní společnost TotalEnergies (TTE) nezůstala pozadu a trhům oznámila, že její čistý zisk v prvním kvartálu vyskočil o plných 51 % na úctyhodných 5,8 miliardy dolarů. Analytici z Wall Street i evropských finančních center se shodují, že příjmy těchto korporací zůstanou vysoce nadprůměrné i po zbytek letošního roku. Podle nejnovějších projekcí organizace Oxfam se očekává, že šestice největších světových producentů fosilních paliv bude v nadcházejících letech generovat astronomické přebytky. Do této elitní skupiny patří kromě evropských hráčů také americké kolosy Chevron (CVX) , ConocoPhillips (COP) a ExxonMobil (XOM) . Odhaduje se, že tyto firmy v roce 2026 vydělají každý den o 37 milionů dolarů více ve srovnání s rokem 2025. Zdroj: Shutterstock Evropští giganti v roli sofistikovaných obchodníků Základním hybatelem těchto extrémních zisků se stala samotná tržní volatilita. Válečný konflikt s Íránem kriticky narušil námořní dopravu přes Hormuzský průliv. Tato úžina představuje absolutně klíčovou tepnu pro globální dodávky energií, a jakékoliv ohrožení její propustnosti okamžitě spouští prudké výkyvy v cenách strategických surovin. Globální referenční hodnota, ropa Brent (BZ=F) , během nejintenzivnějších fází konfliktu vystřelila k hranici 100 dolarů za barel. V krátkodobých špičkách dokonce překonala úroveň 126 dolarů. Pro kontext je nutné připomenout, že před vypuknutím nepřátelských akcí na konci února se cena pohybovala na relativně klidných 70 dolarech. Tyto masivní cenové turbulence přinesly asymetrickou výhodu zejména evropským ropným gigantům. Společnosti jako BP, Shell a TotalEnergies totiž disponují rozsáhlými a vysoce sofistikovanými obchodními divizemi. Naproti tomu jejich američtí rivalové, ExxonMobil a Chevron, mají své obchodní modely mnohem více závislé na fyzické těžbě a produkci ropy a zemního plynu. Stephen Innes, přední analytik ze společnosti SPI Asset Management, tento fenomén precizně shrnul. Podle něj evropské firmy netěžily pouze z nominálně vyšších cen komodity, ale primárně ze samotných tržních turbulencí. Dodal, že evropští giganti v tomto čtvrtletí připomínali spíše elitní tradery zaměřené na volatilitu, kteří operují uvnitř globálního energetického systému, než tradiční těžební společnosti. Zdroj: Getty images Renesance debaty o mimořádném zdanění Prezentace takto robustních finančních výsledků okamžitě vyvolala silnou politickou odezvu. Napříč celým evropským kontinentem se s novou intenzitou oživily výzvy k uvalení daní z mimořádných zisků na energetické společnosti. Tato rétorika silně připomíná krizová opatření, která byla na starém kontinentu narychlo zaváděna po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Na začátku dubna zformovalo pět členských států silnou koalici. Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie a Portugalsko společně a důrazně vyzvaly Evropskou komisi k akci. Požadují zavedení celoevropského odvodu z nadměrných zisků, které energetické korporace generují výhradně díky ropnému šoku spojenému s děním kolem Íránu. Zástupci těchto pěti zemí argumentují, že takto získané prostředky by mohly zásadním způsobem pomoci při financování programů na podporu koncových spotřebitelů. Zároveň by toto opatření mělo potenciál zbrzdit přetrvávající inflační tlaky a výrazně ulevit napjatým veřejným rozpočtům, které jsou pod neustálým tlakem. O měsíc později, bezprostředně poté, co největší energetické firmy oficiálně zveřejnily své rekordní zisky, nabrala politická debata ještě ostřejší spád. Danny Gross, zástupce organizace Friends of the Earth, situaci ostře kritizoval se slovy, že fosilní giganti opět hrabou masivní zisky, a připojil se k volání po přísnějším zdanění celého sektoru. Ve Velké Británii mezitím společnosti operující v Severním moři nadále podléhají takzvané Energy Profits Levy, což je dočasná daň z mimořádných zisků zavedená již v roce 2022.