Klíčové body
Americké akciové futures se ve středu pohybovaly bez výraznějších změn, protože investoři čekají na další vývoj kolem obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou i pokračujícího konfliktu s Íránem.
Futures na index Dow Jones Industrial Average krátce před otevřením trhu mírně ztrácely, zatímco futures na index S&P 500 a Nasdaq 100 se pohybovaly v mírném plusu. Trh tak po předchozí nervózní seanci přešel do vyčkávacího režimu. Pozornost investorů se soustředí především na cestu prezidenta Donalda Trumpa do Číny, kde se má setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jednání přichází v období zvýšeného geopolitického napětí i rostoucích obav z inflace. Americké trhy v předchozím dni reagovaly negativně zejména na vyšší dubnovou inflaci a pokračující růst cen ropy. Technologický sektor oslabil po předchozí silné rally spojené s boomem kolem umělé inteligence. Investoři zároveň začínají stále více počítat s tím, že americká centrální banka ponechá úrokové sazby vysoko delší dobu. Očekávání dalšího zpřísňování měnové politiky tlačí vzhůru výnosy amerických státních dluhopisů. Výnos desetiletého amerického dluhopisu vystoupal na nejvyšší úroveň od června 2025. Rostly také výnosy dvouletých dluhopisů, které jsou citlivější na očekávání vývoje sazeb Fedu. Vyšší dluhopisové výnosy přitom často snižují atraktivitu akcií, především technologických firem s vysokými valuacemi. Přestože budou Trump a Si Ťin-pching řešit také obchodní vztahy nebo Tchaj-wan, velká část pozornosti se pravděpodobně zaměří na pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Analytici upozorňují, že právě Čína by mohla sehrát důležitou roli při případném hledání dlouhodobější dohody. Čína totiž patří mezi největší odběratele íránské ropy a její postoj může být pro budoucí vývoj konfliktu zásadní. Očekávání rychlého diplomatického průlomu ale v posledních dnech výrazně oslabila. Donald Trump začátkem týdne odmítl íránskou reakci na americký mírový návrh a označil ji za nepřijatelnou. Současně se objevily spekulace o možném obnovení rozsáhlejších vojenských operací proti Íránu. Teherán navíc zatím nenaznačil, že by byl připraven ustoupit americkým požadavkům. Právě pokračující patová situace dál zvyšuje nervozitu investorů. Klíčovým problémem zůstává omezený provoz v Hormuzském průlivu, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Podle části trhu se nyní zvyšuje riziko, že dohoda mezi Washingtonem a Teheránem je vzdálenější, než investoři ještě před týdnem očekávali. Nejistota kolem Blízkého východu drží ceny ropy výrazně nad úrovněmi před začátkem konfliktu. Ropa Brent se sice během středečního obchodování mírně stáhla, stále se ale pohybovala kolem 107 dolarů za barel. Před vypuknutím konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem se ceny pohybovaly přibližně kolem 70 dolarů. Právě drahá energie zůstává jedním z hlavních zdrojů současných inflačních tlaků. Investoři proto pozorně sledují další ekonomická data, která mohou naznačit, jak silně se vyšší ceny ropy propisují do širší ekonomiky. Po úterních datech o spotřebitelské inflaci budou trhy sledovat také index výrobních cen PPI. Ten může napovědět, zda se inflační tlaky dál zvyšují i na úrovni firemních nákladů. Růst cen energií komplikuje situaci centrálním bankám po celém světě. Pokud inflace zůstane zvýšená delší dobu, může to oddálit očekávané snižování úrokových sazeb. Právě změna očekávání ohledně sazeb patří v posledních dnech mezi hlavní faktory ovlivňující pohyb akciových trhů. Vedle geopolitiky a inflace budou investoři sledovat také výsledkovou sezónu. Po uzavření amerických trhů zveřejní hospodářské výsledky společnost Cisco Systems Výsledky síťového giganta budou důležité mimo jiné kvůli pokračujícímu růstu nákladů v technologickém sektoru. Firma už v minulosti upozornila na vyšší ceny paměťových čipů a dalších komponentů, jejichž poptávka roste kvůli masivním investicím do AI infrastruktury. Cisco zároveň oznámilo, že kvůli rostoucím nákladům zvyšuje ceny svých produktů a upravuje smluvní podmínky se zákazníky. Významnou událostí bude také hlasování amerického Senátu o potvrzení Kevina Warshe do čela americké centrální banky. Warsh byl nominován Donaldem Trumpem a očekává se, že ve funkci nahradí Jeroma Powella, jehož mandát končí v nejbližších dnech. Senát už schválil jeho členství v Radě guvernérů Fedu poměrem hlasů 51 ku 45. Ve středu se očekává finální potvrzení do funkce předsedy centrální banky. Trhy vnímají Warshe jako zastánce přísnější měnové politiky. To zvyšuje obavy investorů, že úrokové sazby mohou zůstat vyšší delší dobu, zvlášť pokud budou pokračovat inflační tlaky spojené s drahou energií.Konflikt s Íránem zůstává hlavním tématem jednání

Ropa zůstává drahá a zvyšuje obavy z další inflace
Investoři čekají na výsledky Cisca a změny ve vedení Fedu





































