Klíčové body Měnový pár amerického dolaru a japonského jenu se obchoduje v rizikové intervenční zóně nad hranicí 160, zatímco úrokový diferenciál favorizuje USA. Trhy vyhlížejí klíčová data o americké inflaci PCE a projevy zástupců Fedu, které mohou potvrdit přísnější směřování měnové politiky. Technická i fundamentální analýza nadále ukazuje na posilování dolaru, přičemž případný zásah japonské centrální banky by mohl oslabování jenu pouze zpomalit.   Úrokový diferenciál a jestřábí obrat americké centrální banky Měnový pár amerického dolaru vůči japonskému jenu (USDJPY=X) opět vstupuje do mimořádně citlivého teritoria. Aktuálně se obchoduje v dobře známé intervenční zóně nad psychologickou hranicí 160, což nutí investory pečlivě vyvažovat hrozbu náhlého zásahu ze strany Bank of Japan (BOJ) s faktem, že americký Federální rezervní systém (Fed) zaujal znatelně jestřábější postoj. Pokud nedojde k zásadní změně ve výhledu amerických úrokových sazeb, fundamentální i technické pozadí bude nadále nahrávat dalšímu růstu americké měny. Současné dění na trzích je do jisté míry zahaleno mlhou, kterou vytváří neustálá hrozba japonské intervence a geopolitické titulky spojené s mírovými jednáními na Blízkém východě. Přesto z tohoto nepřehledného prostředí vystupuje jeden zcela jasný, minimálně krátkodobý trend. Je jím rapidní posilování korelace mezi vývojem kurzu dolaru vůči jenu a rozpětím výnosů dvouletých státních dluhopisů obou zemí, které nabralo na síle zejména po červnovém zasedání Federálního výboru pro volný trh (FOMC). Tento vývoj se přesně shoduje s výrazným přeceněním tržních očekávání ohledně dalších kroků americké centrální banky. Futures kontrakty na sazby Fedu v současnosti implikují zpřísnění měnové politiky o 48 bazických bodů do poloviny příštího roku. Výnosové rozpětí dvouletých dluhopisů se tak roztáhlo na více než 280 bazických bodů ve prospěch dolaru, což představuje vůbec největší úrokový diferenciál od začátku konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Zdroj: Getty Images Klíčová data a zkouška americké spotřebitelské odolnosti Makroekonomický kalendář ve Spojených státech je v tomto týdnu relativně chudý. Hlavní pozornost se proto upírá na květnovou zprávu o výdajích na osobní spotřebu (PCE) a vystoupení několika klíčových představitelů Fedu. Ačkoliv je jádrový deflátor PCE pro centrální banku preferovaným měřítkem inflace, analytici ze soukromého sektoru jej dokážou poměrně přesně predikovat na základě dříve zveřejněných dat indexů spotřebitelských cen a cen výrobců z počátku měsíce. Tržní konsenzus aktuálně počítá s meziměsíčním nárůstem o 0,3 %, avšak některé expertní odhady směřují spíše k hodnotě 0,4 %. Takový výsledek by znamenal zrychlení meziroční míry inflace na 3,4 %, což je hodnota, která se nachází na hony daleko od dvouprocentního cíle Fedu. Pokud nedojde k výrazné odchylce od těchto predikcí, pozornost investorů se okamžitě přesune na doprovodná data o osobních příjmech a výdajích, jež představují hlavní motor americké ekonomiky. Případné známky zpomalení spotřebitelské aktivity by vyvolaly pochybnosti o tom, zda může odolnost amerických domácností přetrvat. To by následně zpochybnilo reálnost dalších zvýšení sazeb, která minulý týden avizovalo hned několik členů FOMC. Zásadním rizikem tak zůstávají projevy samotných centrálních bankéřů. Trhy budou hledat potvrzení jestřábího obratu, který po červnovém zasedání naznačil Kevin Warsh svým důrazem na data a inflaci, a to zejména v pondělním projevu Christophera Wallera a čtvrtečním vystoupení prezidenta newyorského Fedu Johna Williamse. Na japonské straně je nejdůležitějším údajem nový ukazatel jádrové inflace Bank of Japan, který očišťuje statistiky o zkreslující vliv vládních dotací a administrativních opatření. Tento indikátor, jenž bude zveřejněn v úterý a který v dubnu dosáhl hodnoty 2,8 %, poskytuje mnohem čistší pohled na skutečné inflační tlaky v zemi. Swapové trhy mezitím aktuálně naceňují 90% pravděpodobnost, že BOJ do prosince přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, což budou trhy konfrontovat se čtvrtečními projevy guvernéra Uedy a jestřábího člena bankovní rady Tamury. Zdroj: Shutterstock Limity intervencí a silné technické signály pro další růst Navzdory debatám o úrokových sazbách se trhy nemohou vymanit ze stínu hrozící intervence ze strany Bank of Japan, která by jednala z pověření japonského ministerstva financí. Kurz se totiž nachází v zóně nad hranicí 160, kde úřady v minulosti, včetně začátku letošního roku, opakovaně zasáhly. Ministr financí Katayama navíc po nedávném zasedání zemí G7 důrazně zopakoval, že úřady jsou připraveny v případě potřeby nekompromisně jednat. Paradoxem zůstává, že pokud japonské úřady hledaly ideální příležitost k nečekanému zásahu, minulý pátek k tomu nabízel téměř dokonalé podmínky. Kvůli americkému svátku Juneteenth byla likvidita na trzích extrémně nízká. I relativně skromné využití rozsáhlých japonských devizových rezerv mohlo v takovém prostředí vyslat drtivý signál. Přestože kurz vykazoval značnou volatilitu, chyběly typické znaky masivní intervence, což naznačuje, že tvůrci hospodářské politiky zatím raději vyčkávají stranou. Hlavním úskalím případné intervence je fakt, že jde zcela proti současným tržním fundamentům. I kdyby ministerstvo financí vydalo pokyn k zásahu, jeho dopad by se s největší pravděpodobností omezil pouze na zpomalení tempa znehodnocování jenu, nikoliv na jeho trvalé zastavení. Dokud americká strana rovnice nezačne slábnout a trhy nezačnou reálně spekulovat o snižování sazeb Fedu, dlouhodobý a udržitelný efekt jakékoliv intervence je vysoce nepravděpodobný. Technická analýza tento býčí výhled jednoznačně podporuje. Kurz po zasedání Fedu prorazil předchozí letošní maximum 160,73, které by nyní mělo začít fungovat jako solidní úroveň podpory. Bezprostředním cílem je nyní překonání červnové rezistence na úrovni 161,95. Pokud by dolar tuto hranici přesvědčivě zdolal, otevřela by se mu cesta k mnohaletým maximům s potenciálními cíli na 164,00, 168,00 a výhledově až 180,00, což jsou historické hodnoty naposledy viděné v roce 1986. Rostoucí indikátor RSI i pozitivní vývoj MACD potvrzují, že technické konstelace nadále přejí dalším ziskům americké měny.