Kurz japonské měny vůči dolaru prolomil hranici 162 jenů, což představuje nejnižší hodnotu od prosince 1986. Pomalé tempo zpřísňování měnové politiky Bank of Japan ostře kontrastuje s přísnějším přístupem amerického Fedu. Rekordní růst japonských akcií a plány na masivní fiskální expanzi umocňují tlak na další oslabování měny.   Historický propad a hrozba vládního zásahu Japonská měna zažívá na devizových trzích bezprecedentní tlak, který ji srazil na nejnižší úroveň za téměř čtyři desetiletí. Během úterního ranního obchodování v Tokiu oslabil kurz měnového páru Americký dolar / Japonský jen (USDJPY=X) za psychologicky významnou hranici 162 jenů za dolar. Tento dramatický pohyb znamená, že se měna ocitla na hodnotách, které trhy naposledy zaznamenaly v prosinci roku 1986. Od začátku letošního roku tak jen odepsal již více než tři procenta své hodnoty. Tento strmý pád logicky oživuje intenzivní spekulace o tom, že japonské úřady budou nuceny opět vstoupit na trh a svou domácí měnu aktivně podpořit. Investoři jsou v pohotovosti a pečlivě analyzují každý krok vládních představitelů, kteří se snaží slovními intervencemi mírnit tržní paniku. Když se kurz přiblížil k vnitrodennímu minimu 162,27 jenu za dolar, vystoupil hlavní tajemník japonského kabinetu Minoru Kihara na ranní tiskové konferenci s jasným vzkazem. Zopakoval dlouhodobé stanovisko vlády, že kabinet zůstává plně připraven zasáhnout, kdykoliv to bude situace vyžadovat. Trhy však na podobná prohlášení reagují stále vlažněji a vyžadují reálné činy. Nové dno nepochybně vyvolá další vlnu spekulací o přímé intervenci. Japonské úřady přitom již v dubnu a květnu vynaložily desítky miliard dolarů, aby padající měnu stabilizovaly. Těmto masivním nákupům navíc v lednu předcházela takzvaná kontrola sazeb ze strany amerických úřadů, což ukazuje na mezinárodní přesah celého problému. Propastný rozdíl v úrokových sazbách a inflační tlaky Současné oslabení, které jen posunulo hluboko pod jeho minima z poloviny roku 2024, je primárně poháněno obavami z nečinnosti centrální banky. Investoři se obávají, že Bank of Japan (BoJ) čelí mnohem většímu riziku než její globální protějšky, že při krocení inflace fatálně zaostane za ekonomickým cyklem. Tento strach byl navíc umocněn prudkým nárůstem cen komodit, zejména pak trhu s energiemi. Konflikt v Íránu vyvolal na globálních trzích šok, který se okamžitě propsal do vyšších cen. Ropa (CL=F) a její zdražování fungují jako katalyzátor inflačních tlaků, na které japonská centrální banka reaguje jen velmi těžkopádně. Tržní hráči přisuzují část slabosti měny právě skutečnosti, že BoJ příliš otálí se zvyšováním úrokových sazeb, zatímco inflace se v květnu postupně vyšplhala na 1,5 procenta. Centrální banka sice v polovině června zvýšila úrokové sazby na úroveň „kolem 1 procenta“, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 1995, avšak obchodníci do ledna očekávají již jen jedno další zvýšení o čtvrt procentního bodu. Tento opatrný přístup ostře kontrastuje s americkým Federálním rezervním systémem, u kterého se očekává, že ze současného pásma 3,5 až 3,75 procenta zvýší sazby ještě jednou nebo dvakrát. Lee Hardman, přední měnový analytik společnosti MUFG, upozorňuje, že překonání hranice 162 jenů je dalším mrazivým připomenutím extrémní slabosti japonské měny. Šok z cen energií podle něj na měnu těžce doléhá, zatímco jestřábí aktualizace politiky amerického Fedu nadále podporuje vyšší úrokové sazby v USA a tím i silnější dolar. Ed Al-Hussainy z Columbia Threadneedle dodává, že směr vývoje je zcela zřejmý, protože japonská měnová politika je naprosto odtržená od dění v USA a Evropě. Akciová rally a fiskální expanze jako skrytá zátěž Ačkoliv se pozornost upírá především na úrokové sazby, někteří analytici poukazují na paradoxní fenomén. Nedávná masivní rally na japonském akciovém trhu působí jako nečekaný zdroj tlaku na pokles jenu. Od začátku letošního roku překonal index Nikkei 225 (^N225) sérii historických rekordů a minulý týden se přehoupl přes neuvěřitelnou hranici 72 000 bodů. Tento raketový růst je tažen především zahraničním kapitálem, který se masivně přesouvá do akcií společností spojených s umělou inteligencí a výrobou polovodičů. Obchodníci však upozorňují, že tyto obří investiční sázky jsou doprovázeny významným měnovým zajištěním. Zahraniční investoři se chrání proti kurzovému riziku, což na trhu technicky vytváří obrovský prodejní tlak na samotný jen. Situaci dále komplikují kroky vládního kabinetu. Premiérka Sanae Takaichi koncem června odhalila plány na gigantický program veřejných a soukromých investic do hospodářského růstu. Tento projekt by měl v průběhu 14 let přinést investice v ekvivalentu 2,3 bilionu dolarů. Relativní nedostatek detailů o způsobu financování však okamžitě oživil obavy, že vláda nasměrovala Japonsko k další nezodpovědné fiskální expanzi. Chris Turner, globální ředitel průzkumu trhů ve společnosti ING, se domnívá, že si Japonci pravděpodobně uvědomují marnost současných devizových intervencí. Zároveň však nemohou nechat ztráty jenu bez kontroly. Panuje totiž oprávněná obava, že by volný pád měny mohl spustit nebezpečnou výprodejní mentalitu. Pokud by se pod tlak dostaly i japonské státní dluhopisy a následně i akcie, následky pro celou ekonomiku by byly fatální. Kombinace fiskálních stimulů a strnulé měnové politiky tak podle expertů představuje tikající bombu, která hrozí přehřátím celé ekonomiky.