Japonský jen výrazně oslabuje. Jen oslabil na nejslabší úroveň od roku 1986 Rozdíl sazeb podporuje odliv kapitálu z Japonska Intervence může ovlivnit americké akcie i dluhopisy Carry trade zůstává významným rizikem pro světové trhy Vůči americkému dolaru se propadl na nejnižší úroveň od roku 1986, čímž opět zvýšil pravděpodobnost zásahu japonské vlády na devizovém trhu. Takový krok by přitom nemusel ovlivnit pouze Japonsko, ale také americké akcie, trh státních dluhopisů i globální finanční trhy. Za současným vývojem stojí především změna očekávání ohledně měnové politiky ve Spojených státech, posílení amerického dolaru a přetrvávající rozdíl mezi úrokovými sazbami v USA a Japonsku. Japonská vláda letos již jednou na devizovém trhu intervenovala ve snaze podpořit domácí měnu. Oslabování jenu však nezastavila a nyní, kdy se měna propadla na další více než čtyřicetileté minimum, investoři očekávají, že by mohla zasáhnout znovu. Rozdíl úrokových sazeb dál nahrává americkému dolaru Hlavním důvodem oslabování japonského jenu je vývoj měnové politiky ve Spojených státech. Investoři stále více předpokládají, že Federální rezervní systém (Fed) ponechá úrokové sazby na vyšší úrovni delší dobu, případně je může ještě zvýšit. Za tím stojí obavy z přetrvávající inflace, kterou podporují vyšší ceny energií po konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Vyhlídka na vyšší americké sazby vedla k posílení dolaru. Dollar Index letos vzrostl přibližně o 3 %, když navázal na loňský vývoj, během něhož americká měna výrazně oslabila. Kurz měn je do značné míry ovlivňován rozdílem úrokových sazeb mezi jednotlivými ekonomikami. Bank of Japan v červnu zvýšila svou základní úrokovou sazbu na 1 %, což představuje nejvyšší úroveň od 90. let minulého století. Přesto zůstávají japonské sazby výrazně nižší než v USA, kde Fed ponechal sazby v pásmu 3,5 až 3,75 %. Právě tento rozdíl motivuje investory přesouvat kapitál do amerických aktiv, která nabízejí vyšší výnos. Výsledkem je silnější dolar a současně pokračující tlak na oslabování japonského jenu. Důvěru v americkou měnu navíc podpořilo i rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který potvrdil nezávislost Fedu tím, že rozhodl, že prezident Donald Trump nemůže bez prokázaného pochybení odvolat členku vedení centrální banky Lisu Cookovou. Silnější důvěra v nezávislost americké centrální banky přispěla k dalšímu posílení dolaru. Slabý jen zvyšuje náklady japonské ekonomiky Japonsko po většinu prvních dvou dekád tohoto století udržovalo mimořádně nízké, často nulové nebo záporné úrokové sazby. Cílem bylo podpořit ekonomický růst a bojovat s dlouhodobou deflací, která následovala po hluboké hospodářské krizi v 90. letech. Situace se změnila až v roce 2024, kdy inflace překročila dvouprocentní cíl centrální banky a Bank of Japan začala úrokové sazby postupně zvyšovat. Ani tento krok však nedokázal zastavit oslabování domácí měny, protože rozdíl oproti americkým sazbám zůstává výrazný. Pokračující propad jenu představuje pro japonskou ekonomiku významné riziko. Slabší měna totiž zdražuje dovoz, což je pro Japonsko obzvlášť citlivé téma. Země je totiž ve velké míře závislá na dovozu potravin i energetických surovin. Další komplikací jsou vyšší ceny ropy po konfliktu na Blízkém východě. Vzhledem k tomu, že Japonsko dováží značnou část ropy právě z tohoto regionu, promítají se rostoucí ceny energií přímo do životních nákladů domácností i nákladů firem. Právě rostoucí životní náklady se v posledních měsících staly jedním z nejvýznamnějších ekonomických témat v Japonsku. Nová intervence by mohla ovlivnit akcie i dluhopisy Pokud se japonská vláda rozhodne domácí měnu podpořit, může prodávat americké dolary nebo dolarová aktiva, například americké státní dluhopisy, a za získané prostředky nakupovat japonské jeny. Takový postup už Tokio letos použilo. Na přelomu dubna a května prodalo aktiva přibližně za 70 miliard dolarů, aby oslabení jenu zastavilo. Přesto se měnu nepodařilo stabilizovat a její kurz následně pokračoval v poklesu. Případný další prodej amerických státních dluhopisů by mohl mírně zvýšit jejich výnosy, protože ceny dluhopisů a jejich výnosy se pohybují opačným směrem. Analytici však upozorňují, že vzhledem k velikosti amerického dluhopisového trhu by celkový dopad pravděpodobně zůstal omezený. Výraznější dopady by se mohly projevit na akciových trzích. Mnoho investorů totiž využívá takzvaný carry trade, při kterém si půjčuje levné japonské jeny a investuje je do výnosnějších amerických aktiv. Pokud by japonská vláda úspěšně posílila kurz jenu a současně by Bank of Japan pokračovala ve zvyšování sazeb, financování těchto obchodů by se výrazně prodražilo. Investoři by pak mohli začít své pozice uzavírat a prodávat akcie, aby splatili půjčené prostředky. Podobná situace nastala už v srpnu 2024, kdy po zvýšení japonských úrokových sazeb došlo k rychlému uzavírání carry trade obchodů. Výsledkem byl prudký výprodej amerických akcií, především technologických společností. Současná situace proto investoři pečlivě sledují. Případná rozsáhlejší intervence japonské vlády nebo další posilování jenu by mohly zvýšit volatilitu na finančních trzích právě v době, kdy jsou americké akcie po letošním růstu, zejména v technologickém sektoru a oblasti umělé inteligence, oceněny na vysokých úrovních. Vývoj japonského jenu zároveň ukazuje, jak výrazně se letos změnila očekávání investorů. Na začátku roku totiž většina trhu předpokládala pokračující oslabování amerického dolaru a postupné posilování japonské měny. Skutečný vývoj však byl přesně opačný a opět připomněl, jak rychle se mohou podmínky na globálních finančních trzích změnit.