Klíčové body
- Hormuz je klíčová trasa pro 20 % světové ropy
- Ceny ropy vzrostly po útocích, ale následně klesly
- Írán zvažuje reakci, ale blokáda by mu mohla uškodit
- Asie tlačí na stabilitu kvůli silné závislosti na této trase
Ropné napětí v Perském zálivu: Hormuzský průliv jako geopolitický uzel světa
Navzdory tomu, že nedošlo k přímému narušení globálních dodávek ropy, útoky Izraele a následně Spojených států na Írán vytvořily silný tlak na energetické trhy. Obavy z možného íránského zásahu do námořní dopravy v Hormuzském průlivu způsobily od začátku bojů přibližně desetiprocentní růst cen ropných futures. Tento vývoj odráží nejistotu ohledně stability v regionu a zvýšenou pravděpodobnost širšího konfliktu.

Význam úžiny pro světovou ekonomiku
Hormuzský průliv je klíčovým bodem globálního ropného obchodu. Spojuje Perský záliv s Ománským a Indickým oceánem, přičemž jeho nejužší část měří pouhých 21 mil. Tato úzká námořní cesta je však ještě užší v praxi – plavitelné koridory pro tankery jsou široké pouze několik mil a vedou teritoriálními vodami Íránu i Ománu. Každý den tudy projde přibližně 20 milionů barelů ropy, což představuje pětinu denní světové produkce. Írán má pod kontrolou severní část tohoto klíčového průlivu a jeho poloha mu poskytuje potenciální páku při mezinárodním vyjednávání.
Po amerických leteckých úderech na tři íránská jaderná zařízení v neděli večer se cena ropy Brent krátce dostala nad hranici 80 dolarů za barel – poprvé od ledna. Od srpna 2024 se přitom ceny držely většinou mezi 60 a 75 dolary. Během pondělního obchodování v Asii se ale situace stabilizovala: Brent se propadl na 76,49 USD a WTI na 73,38 USD za barel. O dalším vývoji nyní rozhodne především postoj Teheránu.
Jak by mohl Írán reagovat
Zda dojde k blokádě Hormuzského průlivu, zůstává nejasné. Íránské vedení zatím hrozí, ale přímý krok neprovedlo. Šéfredaktor tvrdě konzervativního deníku Kayhan Hossein Shariatmadari, blízký duchovnímu vůdci ajatolláhu Chameneímu, uvedl, že „nyní je řada na nás“, což mnozí interpretují jako výzvu k uzavření úžiny. Přesto řada analytiků varuje, že by takový krok mohl mít pro Írán značné negativní důsledky. Nejenže by přišel o příjmy z ropy, ale ohrozil by i vztahy se zeměmi, které mu dosud byly nakloněny – včetně Číny, jeho hlavního odběratele.
Íránská schopnost způsobit šok na ropných trzích je skutečná. Upozornil na to i íránský analytik Mohammad Ali Shabani, podle něhož může Írán manipulací s průlivem zvýšit ceny, rozpoutat inflaci a zasáhnout americkou ekonomickou strategii. Na druhou stranu by tím také riskoval izolaci ze strany okolních arabských států i ztrátu klíčových ekonomických partnerů. Vzhledem k posílené přítomnosti amerického námořnictva v oblasti se navíc očekává, že případný pokus o uzavření by vedl ke konfrontaci.
Závislost Asie a výzvy pro diplomacii
Průliv má klíčový význam pro Asii – podle odhadů americké EIA prochází 84 % ropy a 83 % zkapalněného zemního plynu mířících přes Hormuz právě na asijské trhy. Čína, Indie a Jižní Korea tak mají výrazný zájem na zachování bezpečnosti této trasy. Čína v pondělí oficiálně apelovala na mezinárodní společenství, aby zabránilo eskalaci konfliktu. Indie se snaží uklidnit domácí trh tím, že poukazuje na diverzifikaci zdrojů a dostatečné rezervy paliv.
Zakladatelka a analytička společnosti Vanda Insights Vandana Hari upozornila, že uzavření průlivu by pro Írán znamenalo ztrátu spojenců a obchodních partnerů. Připomněla, že Írán si nemůže dovolit vyvolat nepřátelství u sousedů ani hněv Číny. I proto mnozí odborníci považují reálnou blokádu za málo pravděpodobnou. Zároveň však připouštějí, že situace zůstává velmi křehká a každá provokace může mít nečekané dopady.

Z geopolitického pohledu zůstává Hormuzský průliv nejen ekonomickým, ale také strategickým symbolem moci. Jeho kontrola představuje pro Írán silný vyjednávací nástroj vůči Západu. V minulosti již několikrát pohrozil jeho uzavřením, ale dosud k tomu nikdy nedošlo v plném rozsahu. Přítomnost amerického námořnictva v oblasti tuto variantu činí mimořádně riskantní.
Navzdory nebezpečí, které konflikt v oblasti přináší, trhy zatím zůstávají relativně klidné. Investoři zatím nepovažují hrozbu skutečné blokády za bezprostřední. To může souviset se zkušenostmi z minulosti, kdy íránské výhrůžky zůstaly většinou v rovině rétoriky. I přesto ale dochází ke zvýšené volatilitě cen ropy, která je citlivá na jakékoli signály z regionu.
Vzhledem k rostoucí geopolitické nejistotě může dojít k přehodnocení strategických zásob a přepravních tras v mnoha státech, zejména v Asii. Čína, Indie i Jižní Korea by mohly dále rozšiřovat své zásoby a diverzifikovat trasy dovozu, aby snížily svou závislost na tomto úzkém hrdle světové energetiky. To by mohlo podnítit investice do alternativních tras, jako jsou plynovody nebo LNG terminály.
Pro globální ekonomiku bude zásadní, aby se diplomatické úsilí zaměřilo na udržení otevřeného a bezpečného Hormuzského průlivu. Pokud se situace vyhrotí, může to znamenat nejen růst cen ropy, ale i dominový efekt na inflaci, úrokové sazby a ekonomický výkon mnoha světových ekonomik.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky