Klíčové body

Trump upouští od 90 dohod, místo nich cílí na užší ujednání
USA hrozí novými cly, ale jsou otevřené dílčím dohodám
Nejistota brzdí jednání, soudy zpochybňují prezidentovy pravomoci
Do 9. července hrozí nové cla pro země bez dohody

července

Trumpova obchodní strategie: méně dohod, více tlaku

Administrativa Donalda Trumpa ustupuje od původního ambiciózního plánu uzavřít desítky obchodních dohod během krátké pauzy v zavádění cel a místo toho se soustředí na užší bilaterální dohody. Cílem je předejít obnovení tvrdých amerických cel, která mají začít platit už 9. července. Tento krok signalizuje výraznou změnu v taktice, která má snížit napětí, ale zároveň udržet nátlak na zahraniční partnery.

Fragmentované dohody místo globálních paktů

Trumpova administrativa původně oznámila plán uzavřít až 90 dohod během 90 dnů, což mělo odvrátit dopady oznámených cel. Tento plán se však ukázal jako nereálný. Místo toho Spojené státy usilují o částečná ujednání se zeměmi, které jsou ochotny jednat rychle. Podle čtyř osob obeznámených s jednáními se teď Washington zaměřuje na „dohody v zásadě“ v úzkém okruhu sporných bodů.

Země, které přistoupí na tyto zjednodušené dohody, by mohly být ochráněny před tvrdšími cly, i když by dál čelily 10% sazbám, které již byly zavedeny. Komplexní body jako ocel, farmacie nebo čipy by se řešily později. Cílem je získat alespoň dílčí závazky ještě před klíčovým datem 9. července.

Strategie nátlaku: cla i vyjednávání

Nová taktika je kombinací vyjednávání a hrozeb. Prezident Trump nadále používá cla jako páku, aby vynutil ústupky. V květnu způsobil rozruch, když jednostranně ukončil jednání s Kanadou – Ottawa následně zrušila digitální daň, proti níž USA protestovaly.

Zatím se Trumpově týmu podařilo uzavřít pouze jedinou oficiální dohodu – s Velkou Británií – a dosáhnout předběžného příměří s Čínou. I přesto prezident hrozí dalším kolem cel. Ministerstvo obchodu spustilo nové vyšetřování podle článku 232 kvůli národní bezpečnosti, které se týká komodit jako měď, čipy, léčiva, dřevo či kritické minerály.

Vedle již zavedených 25% cel na automobily a 50% cel na ocel a hliník nyní hrozí další sektorová opatření. Některé země žádají o zmírnění těchto opatření, ale nejistota, zda USA skutečně zavedou nová cla, zatím blokuje pokrok.

Zmatek, nejistota a právní rizika

Do situace navíc vnesla nejistotu dvě nedávná soudní rozhodnutí, která zpochybňují Trumpovu pravomoc uvalovat reciproční cla. Ačkoli se administrativa odvolala, soudní spory zkomplikovaly vyjednávání. Jak připustil ministr financí Scott Bessent, stále není jasné, zda Trump dodrží lhůtu 9. července, nebo ji prodlouží.

V rozhovoru pro Bloomberg TV Bessent uvedl, že rozhodnutí o případném prodloužení leží výhradně na prezidentovi. Zároveň ale očekává záplavu menších dohod ještě před stanoveným termínem. Prozatím USA vedou aktivní rozhovory s 18 obchodními partnery.

Trump se zatím ke konkrétním plánům vyjadřuje jen mlhavě. V pondělí uvedl, že stanoví nová cla pro země, které „nepřijdou k jednacímu stolu v dobré víře.“ Na síti Truth Social (DJT) zároveň naznačil, že Japonsko dostane novou celní sazbu navzdory probíhajícím jednáním. Jako důvod uvedl, že „nebere naši rýži“.

Zpět k bilaterálnímu obchodnímu realismu?

Trumpův posun k užším dohodám představuje pragmatický ústup od původní politiky širokých „vzájemných“ opatření. Ukazuje také limity silového přístupu, pokud chybí konkrétní a dosažitelné cíle. V době, kdy globální trhy reagují citlivě na jakýkoli výkyv v americké obchodní politice, může mít i zdánlivě technická otázka – jako je clo na rýži nebo letecké díly – dalekosáhlý geopolitický dopad.

Administrativa tak manévruje mezi tlakem na rychlé dílčí výsledky a udržováním dostatečného vlivu pro strategická jednání. Výsledkem je zamlžená strategie, která zahrnuje jak pobídky, tak hrozby, ale zatím s minimálním konkrétním efektem. Do 9. července však zbývá málo času – a obchodní partneři USA, i trhy, čekají, zda prezidentův přístup přinese udržitelné výsledky.

Zahraniční partneři USA se mezitím snaží hledat alternativy. Pokud Spojené státy budou vnímané jako nespolehlivý obchodní partner, může to vést k posílení jiných aliancí – například EU a Čína už v minulosti reagovaly na americká cla prohlubováním vzájemné spolupráce. Takový vývoj by mohl oslabit dlouhodobou pozici USA jako klíčového globálního arbitra v oblasti obchodu.

Konečný dopad Trumpovy strategie tedy závisí na tom, zda se mu podaří vyvážit nátlakové prvky s reálnými výsledky. Pokud ano, může si připsat další body v domácí politice a posílit americkou vyjednávací sílu. Pokud ale přecení reakci partnerů nebo selže v komunikaci, může zůstat jen s rostoucími náklady a oslabenou důvěrou. Výsledek bude zjevný už během několika následujících týdnů.

červenceTrumpova obchodní strategie: méně dohod, více tlakuAdministrativa Donalda Trumpa ustupuje od původního ambiciózního plánu uzavřít desítky obchodních dohod během krátké pauzy v zavádění cel a místo toho se soustředí na užší bilaterální dohody. Cílem je předejít obnovení tvrdých amerických cel, která mají začít platit už 9. července. Tento krok signalizuje výraznou změnu v taktice, která má snížit napětí, ale zároveň udržet nátlak na zahraniční partnery.Fragmentované dohody místo globálních paktůTrumpova administrativa původně oznámila plán uzavřít až 90 dohod během 90 dnů, což mělo odvrátit dopady oznámených cel. Tento plán se však ukázal jako nereálný. Místo toho Spojené státy usilují o částečná ujednání se zeměmi, které jsou ochotny jednat rychle. Podle čtyř osob obeznámených s jednáními se teď Washington zaměřuje na „dohody v zásadě“ v úzkém okruhu sporných bodů.Země, které přistoupí na tyto zjednodušené dohody, by mohly být ochráněny před tvrdšími cly, i když by dál čelily 10% sazbám, které již byly zavedeny. Komplexní body jako ocel, farmacie nebo čipy by se řešily později. Cílem je získat alespoň dílčí závazky ještě před klíčovým datem 9. července.Strategie nátlaku: cla i vyjednáváníNová taktika je kombinací vyjednávání a hrozeb. Prezident Trump nadále používá cla jako páku, aby vynutil ústupky. V květnu způsobil rozruch, když jednostranně ukončil jednání s Kanadou – Ottawa následně zrušila digitální daň, proti níž USA protestovaly.Zatím se Trumpově týmu podařilo uzavřít pouze jedinou oficiální dohodu – s Velkou Británií – a dosáhnout předběžného příměří s Čínou. I přesto prezident hrozí dalším kolem cel. Ministerstvo obchodu spustilo nové vyšetřování podle článku 232 kvůli národní bezpečnosti, které se týká komodit jako měď, čipy, léčiva, dřevo či kritické minerály.Vedle již zavedených 25% cel na automobily a 50% cel na ocel a hliník nyní hrozí další sektorová opatření. Některé země žádají o zmírnění těchto opatření, ale nejistota, zda USA skutečně zavedou nová cla, zatím blokuje pokrok.Zmatek, nejistota a právní rizikaDo situace navíc vnesla nejistotu dvě nedávná soudní rozhodnutí, která zpochybňují Trumpovu pravomoc uvalovat reciproční cla. Ačkoli se administrativa odvolala, soudní spory zkomplikovaly vyjednávání. Jak připustil ministr financí Scott Bessent, stále není jasné, zda Trump dodrží lhůtu 9. července, nebo ji prodlouží.V rozhovoru pro Bloomberg TV Bessent uvedl, že rozhodnutí o případném prodloužení leží výhradně na prezidentovi. Zároveň ale očekává záplavu menších dohod ještě před stanoveným termínem. Prozatím USA vedou aktivní rozhovory s 18 obchodními partnery.Trump se zatím ke konkrétním plánům vyjadřuje jen mlhavě. V pondělí uvedl, že stanoví nová cla pro země, které „nepřijdou k jednacímu stolu v dobré víře.“ Na síti Truth Social zároveň naznačil, že Japonsko dostane novou celní sazbu navzdory probíhajícím jednáním. Jako důvod uvedl, že „nebere naši rýži“.Zpět k bilaterálnímu obchodnímu realismu?Trumpův posun k užším dohodám představuje pragmatický ústup od původní politiky širokých „vzájemných“ opatření. Ukazuje také limity silového přístupu, pokud chybí konkrétní a dosažitelné cíle. V době, kdy globální trhy reagují citlivě na jakýkoli výkyv v americké obchodní politice, může mít i zdánlivě technická otázka – jako je clo na rýži nebo letecké díly – dalekosáhlý geopolitický dopad.Administrativa tak manévruje mezi tlakem na rychlé dílčí výsledky a udržováním dostatečného vlivu pro strategická jednání. Výsledkem je zamlžená strategie, která zahrnuje jak pobídky, tak hrozby, ale zatím s minimálním konkrétním efektem. Do 9. července však zbývá málo času – a obchodní partneři USA, i trhy, čekají, zda prezidentův přístup přinese udržitelné výsledky.Zahraniční partneři USA se mezitím snaží hledat alternativy. Pokud Spojené státy budou vnímané jako nespolehlivý obchodní partner, může to vést k posílení jiných aliancí – například EU a Čína už v minulosti reagovaly na americká cla prohlubováním vzájemné spolupráce. Takový vývoj by mohl oslabit dlouhodobou pozici USA jako klíčového globálního arbitra v oblasti obchodu.Konečný dopad Trumpovy strategie tedy závisí na tom, zda se mu podaří vyvážit nátlakové prvky s reálnými výsledky. Pokud ano, může si připsat další body v domácí politice a posílit americkou vyjednávací sílu. Pokud ale přecení reakci partnerů nebo selže v komunikaci, může zůstat jen s rostoucími náklady a oslabenou důvěrou. Výsledek bude zjevný už během několika následujících týdnů.

Tagy: obchodní dohody