Za tímto obratem stojí především rostoucí geopolitická nervozita, spojená s blížícím se termínem 1. srpna, kdy prezident Donald Trump plánuje zavést nová cla na dovoz z několika zemí, které dosud nedosáhly obchodní dohody se Spojenými státy. Spotová cena zlata vzrostla o 0,8 % na 3 301,21 USD za unci a investoři začali znovu vyhledávat bezpečná aktiva, která tradičně nabízejí ochranu v obdobích ekonomické nebo politické nejistoty.Zlato je historicky vnímáno jako uchovatel hodnoty a bezpečný přístav v dobách, kdy trhy čelí zvýšené volatilitě. A právě taková situace nyní nastala. Prezident Trump oznámil, že Jižní Korea souhlasila s 15% clem na vývoz do USA výměnou za obchodní dohodu. Indie však čelí hrozbě 25% cla, protože odmítla přistoupit na americké podmínky a nadále nakupuje ruské energetické a vojenské produkty. Ještě tvrdší podmínky čekají Brazílii – na její exportní produkty má být uvaleno clo až 50 %. Taková razance v obchodní politice Spojených států vystrašila investory a podpořila poptávku po drahých kovech.Zisky zlata však zůstaly omezené kvůli postoji americké centrální banky. Federální rezervní systém na svém středečním zasedání ponechal úrokové sazby beze změny na úrovni 4,25 % až 4,50 %, jak se očekávalo. Přestože část trhu doufala, že předseda Fedu Jerome Powell nabídne náznaky blížícího se snížení sazeb, nic takového se nestalo. Powell ve svém prohlášení neupřesnil žádný harmonogram případného uvolnění měnové politiky, a trh tak nyní předpokládá, že k prvnímu snížení dojde až koncem roku 2025.Zlato je totiž aktivum, které negeneruje výnos, a proto se jeho atraktivita snižuje v prostředí vyšších úrokových sazeb. Když jsou výnosy z dluhopisů nebo spořicích účtů vysoké, investoři často ztrácejí zájem o zlato, které nepřináší pravidelný příjem. Navíc se objevily i neshody uvnitř samotné centrální banky – guvernérka Michelle Bowmanová a guvernér Christopher Waller hlasovali proti zachování sazeb, což naznačuje rostoucí napětí ohledně směru měnové politiky.Vedle zlata se výrazně změnila situace i na trhu s mědí, která zažila jeden z nejprudších pádů v historii. Americké futures na měď se ve středu propadly o 19 %, což představuje největší jednodenní pokles vůbec. Ve čtvrtek pokles pokračoval, když se cena snížila o dalších 4,2 % na 4,43 USD za libru. Důvodem byl Trumpův krok vyloučit rafinovaný kov z plánovaného 50% cla, které se nově bude vztahovat pouze na měděné polotovary a výrobky s vysokým obsahem mědi. Tato neočekávaná změna zasáhla trh, který již dříve zaznamenal rekordní nárůst dodávek mědi do amerických přístavů v očekávání cel. Nyní jsou zásoby tak vysoké, že by mohly být reexportovány, jak upozorňují analytici ING.Zatímco měď padala, ostatní kovy vykazovaly smíšené výsledky. Futures na platinu vzrostly o 1,8 % na 1 339,05 USD za unci, což naznačuje určitou rotaci investorů směrem k jiným průmyslovým kovům. Naopak stříbro oslabilo o 1,4 % na 37,218 USD za unci, a to navzdory tomu, že i stříbro bývá v obdobných obdobích považováno za alternativní bezpečné aktivum.Další vývoj cen drahých kovů bude záviset na dvou klíčových faktorech: postupu americké administrativy v zavádění cel a budoucích krocích Fedu. Pokud Trump skutečně podepíše výkonné nařízení, které výrazně rozšíří cla na země bez obchodní dohody – jak ve čtvrtek avizoval server Politico – lze očekávat, že zlato bude dále posilovat. Současně však bude trh pozorně sledovat inflační data a rétoriku centrálních bankéřů, která může změnit očekávání ohledně úrokových sazeb.Prozatím se zdá, že cena zlata našla podporu na současných úrovních, zatímco měď se nachází v období zvýšené volatility a přebytečných zásob. Geopolitické napětí, ochranná obchodní opatření a nejasný směr měnové politiky tak zůstávají hlavními proměnnými, které budou i v dalších týdnech ovlivňovat dynamiku na trzích s kovy.