Ve středečním rozhovoru pro CNBC uvedl, že makroekonomická data za poslední týdny ukazují na slábnoucí spotřebitelské výdaje a ochlazení trhu práce, což podle něj zvyšuje pravděpodobnost uvolnění měnové politiky „v blízké budoucnosti“.

Podle Kashkariho by se tvůrci měnové politiky měli přestat opírat o předpoklady a více se soustředit na tvrdá data. „Ekonomika zpomaluje a to je jasný signál, že by mohlo být vhodné přistoupit ke snížení sazeb, pokud se tento trend potvrdí i nadále,“ řekl Kashkari.

Připomněl však, že trvá na důkladném vyhodnocení dostupných dat, zejména s ohledem na nejistý dopad nově zavedených celních opatření ze strany administrativy prezidenta Trumpa.

Snížení sazeb už letos? Centrální banka je rozdělená

Kashkari není jediným představitelem Fedu, který naznačuje možnost snížení sazeb už v letošním roce. Prezidentka sanfranciské pobočky Fedu Mary Dalyová tento týden uvedla, že by mohlo být potřeba více než jedno snížení ještě před koncem roku. Fed má v roce 2025 před sebou tři zasedání – a právě zářijové zasedání začíná být klíčovým bodem, kde se o případné změně rozhodne.

Zatímco část členů Federálního výboru pro operace na volném trhu (FOMC) je stále opatrná, jiní již mluví o nutnosti reagovat. Christopher Waller a Michelle Bowmanová, dva z guvernérů Fedu, se sice v minulém měsíci vyslovili proti jakékoli změně sazeb, ale rostoucí důkazy o zpomalující ekonomice zvyšují tlak i na jejich postoje.

Kashkari, který bude mít v roce 2026 hlasovací právo v rámci FOMC, tak představuje jedno z nejvlivnějších jmen současné debaty. Jeho hlas má váhu zejména mezi umírněnými členy výboru, kteří sledují kombinaci vývoje inflace, spotřeby a dopadů vnějších šoků.

Slábnoucí poptávka a ustupující inflace otevírají cestu ke snížení sazeb

Kashkari ve svém vystoupení potvrdil, že existuje řada ekonomických ukazatelů, kterým důvěřuje, a které podle něj naznačují jasné zpomalení reálné ekonomiky. Jedním z nich je vývoj spotřebitelských výdajů, který v posledních měsících ztrácí dynamiku. Zároveň zdůraznil, že inflační tlaky se podle posledních dat zmírňují, zejména v sektoru služeb mimo oblast bydlení.

„Vidíme, že inflace celkově klesá, a i když zůstáváme ve střehu, je zřejmé, že prostor pro možné snížení sazeb se otevírá,“ uvedl.

Naopak velkou neznámou podle něj zůstává vliv cla na dovoz. Trumpova administrativa oznámila zavedení nových tarifů na vybrané obchodní partnery USA, což by teoreticky mohlo vytvořit nový inflační tlak. Kashkari ale upozornil, že reálný dopad těchto opatření se může projevit až s několikaměsíčním zpožděním a nelze kvůli nim oddalovat rozhodnutí o sazbách do nekonečna.

„Otázka zní: pokud všechna ostatní data ukazují na ochlazení, jak dlouho ještě čekat na to, až se projeví celní dopady?“ ptá se Kashkari. Podle něj je právě to hlavní dilema, kterému Fed aktuálně čelí.

Fed hledá rovnováhu mezi opatrností a včasnou reakcí

Z komentářů Neela Kashkariho vyplývá, že v současnosti panuje v rámci centrální banky napětí mezi snahou o stabilitu a potřebou reagovat na nové signály. Samotný Kashkari přiznal, že by se rád vyhnul náhlým a výrazným změnám kurzu, jaké představují například „otočky o 180 stupňů“, ale zároveň připustil, že situace může vyžadovat pružnost.

„To je právě to, co rozhodování tak komplikuje. Rád bych se takovým radikálním obratům vyhnul, ale ekonomika nám říká něco jiného,“ uvedl. Zdůraznil, že Fed nechce jednat unáhleně, ale zároveň nechce promarnit správný okamžik pro zásah, pokud se zpomalení potvrdí jako strukturální, nikoliv pouze krátkodobé.

Podle Kashkariho se tak nadále jako nejpravděpodobnější scénář jeví dvě snížení sazeb ještě letos, přičemž první by mohlo přijít už v září. Pokud by ale následně cla vyvolala novou vlnu inflace, Fed má stále prostor na úpravu kurzu a případné přerušení uvolňování.

Kashkariho výstup tak představuje důležitý signál nejen pro trhy, ale i pro podniky a spotřebitele. Jeho důraz na data a ochota jednat včas naznačují, že Fed zůstává flexibilní, a že i přes politické tlaky se snaží držet racionální a datově podložený přístup.