Investoři v reakci na nové hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně cel a slabé ekonomické údaje ze Spojených států začínají hledat bezpečná aktiva – a zlato tradičně patří mezi hlavní zajištění proti tržní volatilitě i inflaci.

Spotová cena zlata vzrostla o 0,2 % na 3 375,25 USD za unci, zatímco futures na prosincové dodání přidaly 0,3 % a obchodovaly se za 3 440,70 USD za unci. Tento pohyb cen přichází v době, kdy na trhy dopadá kombinace několika silných faktorů – od měnové politiky, přes inflaci, až po geopolitická rizika.

Jedním z hlavních důvodů zvýšeného zájmu o zlato jsou nové celní hrozby ze strany Trumpovy administrativy. Prezident USA ve středu oznámil, že jeho vláda plánuje uvalit 100% clo na dovoz polovodičů z vybraných zemí, pokud tyto státy neinvestují do výstavby čipových továren přímo v USA. Tento krok je vnímán jako součást snahy o posílení americké technologické nezávislosti, ale současně vyvolává obavy z dalšího narušení globálních dodavatelských řetězců a s tím souvisejícího růstu cen.

Trump zároveň podepsal dekret o zdvojnásobení cel na dovoz z Indie na 50 %, přičemž důvodem má být pokračující nákup ruské ropy ze strany Dillí. V příspěvku na platformě Truth Social Trump oznámil, že reciproční cla vstoupí v platnost o půlnoci, což vyvolalo napětí na trzích a vedlo k přesměrování kapitálu do bezpečnějších přístavů – mezi které zlato stále spolehlivě patří.

Zlato tak těží ze své historické role zajištění proti inflačním tlakům i geopolitickým krizím. A právě rostoucí vstupní náklady způsobené novými cly, spolu s rizikem širších obchodních konfliktů, obnovily poptávku po drahých kovech ze strany investorů hledajících jistotu v nejistém prostředí.

Vedle geopolitických faktorů podporuje zlato i rostoucí očekávání, že Federální rezervní systém (Fed) přistoupí ke snížení úrokových sazeb, možná již na svém zářijovém zasedání. Podle nástroje CME FedWatch Tool trhy v současnosti počítají s 95% pravděpodobností, že Fed sazby sníží už v září – což by výrazně zlepšilo pozici zlata na trhu.

Nižší úrokové sazby totiž snižují oportunitní náklady držby zlata, které nenese žádný výnos ani úrok. Pokud klesají výnosy z dluhopisů nebo úroky na spořicích účtech, zlato se stává pro investory relativně atraktivnější. Navíc, poslední ekonomická data ze Spojených států ukázala na zpomalení sektoru služeb a slabší trh práce, což posiluje argumenty pro brzké měnové uvolnění.

Představitelé Fedu se v posledních týdnech vyjadřovali spíše opatrně, ale tón jejich vystoupení podle analytiků naznačuje, že snížení sazeb je ve hře, ačkoli centrální banka zároveň čelí dilema ohledně dopadů celní politiky na inflaci. Pokud by se cla promítla do cen zboží, mohla by zpomalit snahu Fedu o dosažení cenové stability.

Na širším trhu s kovy panovala smíšená nálada. Futures na platinu klesly o 0,4 % na 1 348,95 USD za unci, zatímco futures na stříbro posílily o 0,7 % na 38,158 USD za unci. Měď na Londýnské burze kovů zůstala beze změny na 9 698,65 USD za tunu, zatímco americké měděné futures vzrostly mírně o 0,2 % na 4,42 USD za libru.

Důležitým faktorem pro celý trh se surovinami zůstávají údaje o obchodní bilanci Číny, které ukázaly nárůst exportu, což bylo interpretováno jako známka možného uvolnění obchodních napětí mezi Pekingem a Washingtonem. I přesto investoři zůstávají opatrní, protože přímé akce americké administrativy proti Indii a dalším zemím vytvářejí precedent, který by mohl ovlivnit i vztahy s Čínou.

Zlato tak v tomto prostředí nadále plní svou úlohu ochranného aktiva a podle analytiků má potenciál pokračovat v růstu, pokud bude kombinace obchodních hrozeb, měnové nejistoty a slabších dat přetrvávat.