Tento krok může znamenat vyšší ceny pro americké spotřebitele i firmy, a to napříč širokým spektrem produktů. Přesto Bílý dům pokračuje v jednáních s dalšími zeměmi a zároveň některým odvětvím vysílá signály, že pokud nedojde k dohodám, mohou následovat další restrikce.

Trumpova administrativa již uzavřela obchodní dohody s klíčovými partnery, jako je Evropská unie, Japonsko a Jižní Korea. Pozornost se však nyní přesouvá na strategická odvětví – zejména polovodiče a farmaceutický průmysl – a také na obchodní vztahy s Čínou, Mexikem a Kanadou.

V případě polovodičů, které se využívají v milionech zařízení od smartphonů po automobily, Trump jasně naznačil, že cílem je přesunout výrobu do USA. U farmacie pak mluví o výrazných sazbách na dovoz léků, aby podpořil domácí produkci.

Čína a jednání o širší obchodní dohodě

Čína zůstává jedním z hlavních bodů americké obchodní agendy. Trumpův tým se pravidelně setkává s čínskými představiteli a podle posledních informací se vyhlídky na prodloužení celní přestávky po 12. srpnu jeví příznivě.

Do této situace se promítá i zájem technologických gigantů, například Apple (AAPL). Produkce iPhonů a další elektroniky probíhá v čínských továrnách, což znamená, že případná cla by mohla citelně zasáhnout americké spotřebitele. Akcie Apple tento týden vzrostly o 5,1 % poté, co společnost oznámila novou investici v USA – krok, který byl představen přímo v Bílém domě a který trh vnímá jako snahu zmírnit riziko cel.

Trump v rozhovoru pro CNBC uvedl, že USA jsou blízko k dosažení širší dohody s Pekingem a že pokud k ní dojde, setká se do konce roku s prezidentem Si Ťin-pchingem. Dohoda by mohla pomoci stabilizovat obchodní vztahy, ale také jasně definovat podmínky pro výrobu a dovoz technologického zboží.

Mexiko, Kanada a rozdílný přístup k partnerům

Jednání probíhají také s Mexikem, které je pro USA klíčovým obchodním partnerem. Po nedávném rozhovoru s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou Trump oznámil, že prodlouží stávající cla na mexický dovoz o 90 dní. To znamená, že nadále platí 25% clo na obchod s fentanylem, 25% clo na automobily a 50% clo na ocel a hliník.

Trump na sociální síti Truth Social dodal, že během tohoto období chce s Mexikem uzavřít novou obchodní dohodu. Současně platí, že zboží, které splňuje podmínky dohody USMCA (USA–Mexiko–Kanada), zůstává od cel osvobozeno.

Naopak Kanada, druhý největší obchodní partner USA, odklad nezískala. Trump zvýšil cla na kanadské zboží z 25 % na 35 %, a to kvůli tomu, co označuje za nedostatečnou spolupráci při omezení toku fentanylu přes hranice. Cla se vztahují na produkty, které nespadají pod výjimky vyplývající z dohody USMCA. Kanadský ministr pro obchod s USA Dominic LeBlanc uvedl, že očekává blízké jednání premiéra Marka Carneyho s Trumpem.

Polovodiče a farmacie jako nové terče

Trump ve středu pohrozil cly až ve výši 100 % na dovážené čipy a polovodiče, pokud výrobci nepřesunou výrobu do USA. Přesto akcie klíčových producentů čipů na tuto hrozbu reagovaly v následujících dnech spíše vlažně. Prezident zároveň naznačil, že výjimky by mohly platit pro společnosti, které „staví“ výrobní kapacity v USA, aniž by specifikoval, jak velká část produkce by musela být domácí.

Dalším sledovaným sektorem je farmaceutický průmysl. Trump prohlásil, že by mohl uvalit cla až 250 % na dovoz léků. V počáteční fázi by podle něj clo bylo „malé“, ale v horizontu roku až roku a půl by mohlo vzrůst na 150 % a následně až na 250 %. Cílem je přimět farmaceutické firmy, aby přesunuly výrobu do USA.

Trump tento přístup obhajuje potřebou posílit domácí průmysl, snížit závislost na zahraničních dodávkách a zároveň podpořit pracovní místa v USA.

Tento krok naznačuje, že obchodní politika Bílého domu bude v nadcházejících měsících velmi aktivní, s důrazem na strategická odvětví a snahu vyjednat lepší podmínky pro americkou výrobu. Přístup kombinující tlak prostřednictvím cel a nabídku výjimek má potenciál zásadně ovlivnit jak globální dodavatelské řetězce, tak investiční strategie firem i investorů.