Riznyk, který uprchl ze severovýchodního Charkova se svou přítelkyní v prvních dnech ruské invaze, neuměl japonsky a měl jen málo praktických pracovních zkušeností, kromě toho, že pracoval na částečný úvazek jako inženýr 3D tisku.
„Hledání práce bylo těžké,“ řekl devatenáctiletý Riznyk pro Al-Džazíru. „Ale našli se dobří lidé, kteří mi hodně pomohli, takže i já, [čerstvě] vystudovaný ukrajinský student, jsem mohl najít dobrou pozici v dobré firmě.“
Osm měsíců poté, co Riznyk přistál v Japonsku jako jeden z asi 2 000 ukrajinských „evakuovaných“, kterým byl udělen dočasný pobyt a pracovní práva, získal práci ve společnosti Tokyo Techies, která se zabývá IT poradenstvím a vývojem softwaru, jako front-end inženýr.
Riznyj se dostal do zaměstnání díky iniciativě Japan-Ukraine Tech Bridge, stipendijnímu programu, který byl vytvořen s cílem pomoci vysídleným Ukrajincům najít práci a zároveň řešit nedostatek pracovníků v japonském technologickém sektoru, který pociťuje důsledky rychle stárnoucí japonské populace.
Stipendium, které spustily nevládní organizace Stand With Ukraine Japan, oděvní technologická společnost Virtusize a investiční společnost Nextblue, je udělováno žadatelům o azyl a umožňuje jim účastnit se programu Le Wagon Tokyo, místní pobočky intenzivního programátorského tábora založeného ve Francii v roce 2013.
Tři z deseti dostupných stipendií již byla udělena, jedno z nich získal Riznyk.
„Měl jsem drobné zkušenosti s IT, jen základy front-endového vývoje,“ řekl. „Tábor mi pomohl zlepšit mé dovednosti a také si vybudovat portfolio a konečně si otevřít bránu do světa japonského IT průmyslu.“
Zdroj: Getty Images
Během deseti týdnů – skládajících se z devíti týdnů programování od 9 do 18 hodin a „kariérního týdne“, který má absolventům usnadnit vstup do zaměstnání – získají účastníci boot campu základní technické dovednosti, aby se mohli stát webovými vývojáři a případně získat vytouženou práci v japonské technologické společnosti.
Saša Kaverina, spoluzakladatelka organizace Stand With Ukraine Japan a vedoucí oddělení partnerství a růstu ve společnosti Le Wagon Tokyo, byla v Japonsku, když ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února 2022 invazi do její vlasti.
V březnu pak Kaverina, která dlouhodobě žije v Tokiu, podnikla náročnou cestu zpět domů, aby přesvědčila svou matku a otce, aby se dočasně přestěhovali z Charkova, raketami zničeného města poblíž ruských hranic, na západ Ukrajiny. Po dvou neklidných dnech cestování v letadlech a autobusech se Kaverina setkala s rodiči ve městě Černivci, kde na dálku pracovala pro svou firmu v Japonsku a zároveň vykonávala dobrovolnickou práci a přejezdy pomoci přes rumunské hranice.
Po návratu do Tokia o několik týdnů později cítila Kaverina odhodlání udělat cokoli, aby pomohla svým lidem.
„Začala jsem přemýšlet o tom, jak bych mohla Ukrajincům pomoci začít nový život od nuly v Japonsku,“ řekla Kaverina pro Al-Džazíru. „Odpověď přišla vlastně docela rychle, protože pracuji v instituci, která dává lidem šanci přejít na novou kariéru.“
Myšlenku stipendia pro ukrajinské „evakuované“ – japonská vláda jim zatím neudělila formální status „uprchlíka“ – přednesla Kaverina společnosti Nextblue, která se zabývá rizikovým kapitálem v rané fázi, a společnosti Virtusize, která byla založena ve Švédsku a má sídlo v Tokiu.
Yuichi Kori, generální partner tokijské společnosti Nextblue, pocítil „velký smutek“, když viděl zprávy o ruské invazi, řekl pro Al-Džazíru.
Když mu tedy Kaverina představil myšlenku ukrajinsko-japonského stipendia, Kori se rozhodl ji okamžitě podpořit a kontaktoval generální ředitele firem ze svého investičního portfolia, z nichž někteří byli ochotni stipendia sponzorovat.
Zdroj: Getty Images
„Nejenže to pomůže ukrajinským uprchlíkům,“ řekla Kaverina, „ale jakmile vystudují… může to také pomoci řešit nedostatek IT specialistů v Japonsku.“
Problémy spojené s nízkou počítačovou gramotností trápí Japonsko v posledním desetiletí. Nepružný mzdový systém v zemi, založený na odpracovaných letech, byl kritizován za to, že podkopává odvětví IT, a nízké mzdy byly obviňovány z toho, že se nedaří nalákat ambiciózní IT inženýry a vývojáře softwaru. Podle údajů personální agentury Persol Career dosáhl v roce 2022 poměr mezi počtem pracovních míst a počtem uchazečů o zaměstnání pro IT odborníky hodnoty 10:1, což je největší rozdíl ze všech měřených odvětví.
Relativně neatraktivní podmínky v tomto odvětví způsobily, že mnoho mladých programátorů a vývojářů se poohlíží po zahraničí nebo po firmách se zahraniční účastí.
Andreas Ueno-Olausson, generální ředitel společnosti Virtusize, uvedl, že jeho zkušenosti ze spolupráce s ukrajinskými technologickými partnery ho vedly k tomu, že mladé, technologicky zdatné Ukrajince, kteří se snaží najít práci v Japonsku, považuje za „promarněný talent“.
„Mám sen, že japonské společnosti budou zaměstnávat Ukrajince, kteří přijíždějí do Japonska, a využijí této příležitosti k získání přístupu na pravděpodobně nejlepší technologický trh na světě, pokud jde o návratnost investic,“ řekl Ueno-Olausson v rozhovoru pro Al-Džazíru. „Umístěte je na stáže, dejte jim práci v japonských technologických společnostech a možná se stanou ‚mostem‘.“
Význam japonsko-ukrajinského technologického mostu podtrhuje vysoký podíl nezaměstnaných ukrajinských evakuovaných osob. Podle průzkumu Nadace Nippon bylo na konci loňského roku více než 60 % z přibližně 2 000 ukrajinských evakuovaných osob v Japonsku bez práce. Téměř 80 procent z těch, kteří měli práci, pracovalo podle průzkumu pouze na částečný úvazek.
Mezi těmi, kteří v současné době zkoumají trh práce, je i třicetiletá Julija Naumenko, evakuovaná z ukrajinského města Sumy na východě země.
Poté, co byla svědkem několika neúspěšných pokusů úřadů o evakuaci civilistů, když ruská armáda proměnila Sumy v trosky, nabídl Naumenko a její matce záchranné lano její bratr, softwarový inženýr, který žije poslední čtyři roky v Tokiu. Po okružní cestě z Ukrajiny dorazila dvojice koncem března loňského roku do Tokia.
Zdroj: Getty Images
Ačkoli Naumenko již měla zájem o IT, měla obavy, když se o stipendijním programu dozvěděla ve skupinovém chatu pro ukrajinské žadatele o azyl. Nejenže pracovala dlouho do noci jako datová manažerka v Sumách vzdálených sedm časových pásem, ale také žonglovala s vyřizováním dokumentů k pobytu a péčí o svou starou matku.
Kaverina, spoluzakladatelka organizace Stand With Ukraine Japan, přesvědčila Naumenko, že v IT sektoru je potenciál kariérního růstu a že se má ucházet o stipendium. Naumenko této rady uposlechla a loni absolvovala výcvikový tábor spolu s Riznykem.
„V současné době je těžké najít práci, protože lidé nehledají juniorní inženýry… a najít práci v IT není rychlý proces,“ řekla Naumenko pro Al-Džazíru s odkazem na četné pohovory a hodnocení praktických dovedností, které jsou nezbytné pro získání místa v oblasti vývoje webových aplikací.
Přesto má Naumenko před sebou pohovor s místní technologickou společností a několik dalších žádostí čeká na odpověď.
„Kromě toho se věnuji dobrovolnické činnosti v organizaci Stand With Ukraine Japan a práci pro své přátele, abych nezapomněla, jak se programuje,“ uvedla.
V Tokyo Techies, kterou založil vietnamský podnikatel Duc Doba, se Riznykovi daří v „pohodovém“ prostředí, které mu umožňuje zdokonalovat své dovednosti.
V Japonsku plánuje zůstat nejméně dalších pět let a doufá, že si místní technologický sektor uvědomí příležitost, kterou příliv Ukrajinců představuje.
„IT firmy, pokud mohou, by měly poskytovat stáže ukrajinským uprchlíkům, kteří se chtějí stát IT specialisty,“ řekl Riznyk.
„V konečném důsledku to pro ně bude výhodnější, protože většina uprchlíků jsou mladí, téměř vystudovaní studenti, jejichž potenciál ještě není odblokován. Mladí lidé, kteří hledají příležitost pracovat v Japonsku, žít zde a platit daně, se odvděčí všem, kteří jim pomohli.
Riznyk, který uprchl ze severovýchodního Charkova se svou přítelkyní v prvních dnech ruské invaze, neuměl japonsky a měl jen málo praktických pracovních zkušeností, kromě toho, že pracoval na částečný úvazek jako inženýr 3D tisku.„Hledání práce bylo těžké,“ řekl devatenáctiletý Riznyk pro Al-Džazíru. „Ale našli se dobří lidé, kteří mi hodně pomohli, takže i já, [čerstvě] vystudovaný ukrajinský student, jsem mohl najít dobrou pozici v dobré firmě.“Osm měsíců poté, co Riznyk přistál v Japonsku jako jeden z asi 2 000 ukrajinských „evakuovaných“, kterým byl udělen dočasný pobyt a pracovní práva, získal práci ve společnosti Tokyo Techies, která se zabývá IT poradenstvím a vývojem softwaru, jako front-end inženýr.Riznyj se dostal do zaměstnání díky iniciativě Japan-Ukraine Tech Bridge, stipendijnímu programu, který byl vytvořen s cílem pomoci vysídleným Ukrajincům najít práci a zároveň řešit nedostatek pracovníků v japonském technologickém sektoru, který pociťuje důsledky rychle stárnoucí japonské populace.Stipendium, které spustily nevládní organizace Stand With Ukraine Japan, oděvní technologická společnost Virtusize a investiční společnost Nextblue, je udělováno žadatelům o azyl a umožňuje jim účastnit se programu Le Wagon Tokyo, místní pobočky intenzivního programátorského tábora založeného ve Francii v roce 2013.Tři z deseti dostupných stipendií již byla udělena, jedno z nich získal Riznyk.Chcete využít této příležitosti?„Měl jsem drobné zkušenosti s IT, jen základy front-endového vývoje,“ řekl. „Tábor mi pomohl zlepšit mé dovednosti a také si vybudovat portfolio a konečně si otevřít bránu do světa japonského IT průmyslu.“Během deseti týdnů – skládajících se z devíti týdnů programování od 9 do 18 hodin a „kariérního týdne“, který má absolventům usnadnit vstup do zaměstnání – získají účastníci boot campu základní technické dovednosti, aby se mohli stát webovými vývojáři a případně získat vytouženou práci v japonské technologické společnosti.Saša Kaverina, spoluzakladatelka organizace Stand With Ukraine Japan a vedoucí oddělení partnerství a růstu ve společnosti Le Wagon Tokyo, byla v Japonsku, když ruský prezident Vladimir Putin zahájil 24. února 2022 invazi do její vlasti.V březnu pak Kaverina, která dlouhodobě žije v Tokiu, podnikla náročnou cestu zpět domů, aby přesvědčila svou matku a otce, aby se dočasně přestěhovali z Charkova, raketami zničeného města poblíž ruských hranic, na západ Ukrajiny. Po dvou neklidných dnech cestování v letadlech a autobusech se Kaverina setkala s rodiči ve městě Černivci, kde na dálku pracovala pro svou firmu v Japonsku a zároveň vykonávala dobrovolnickou práci a přejezdy pomoci přes rumunské hranice.Po návratu do Tokia o několik týdnů později cítila Kaverina odhodlání udělat cokoli, aby pomohla svým lidem.„Začala jsem přemýšlet o tom, jak bych mohla Ukrajincům pomoci začít nový život od nuly v Japonsku,“ řekla Kaverina pro Al-Džazíru. „Odpověď přišla vlastně docela rychle, protože pracuji v instituci, která dává lidem šanci přejít na novou kariéru.“Myšlenku stipendia pro ukrajinské „evakuované“ – japonská vláda jim zatím neudělila formální status „uprchlíka“ – přednesla Kaverina společnosti Nextblue, která se zabývá rizikovým kapitálem v rané fázi, a společnosti Virtusize, která byla založena ve Švédsku a má sídlo v Tokiu.Yuichi Kori, generální partner tokijské společnosti Nextblue, pocítil „velký smutek“, když viděl zprávy o ruské invazi, řekl pro Al-Džazíru.Když mu tedy Kaverina představil myšlenku ukrajinsko-japonského stipendia, Kori se rozhodl ji okamžitě podpořit a kontaktoval generální ředitele firem ze svého investičního portfolia, z nichž někteří byli ochotni stipendia sponzorovat.„Nejenže to pomůže ukrajinským uprchlíkům,“ řekla Kaverina, „ale jakmile vystudují… může to také pomoci řešit nedostatek IT specialistů v Japonsku.“Problémy spojené s nízkou počítačovou gramotností trápí Japonsko v posledním desetiletí. Nepružný mzdový systém v zemi, založený na odpracovaných letech, byl kritizován za to, že podkopává odvětví IT, a nízké mzdy byly obviňovány z toho, že se nedaří nalákat ambiciózní IT inženýry a vývojáře softwaru. Podle údajů personální agentury Persol Career dosáhl v roce 2022 poměr mezi počtem pracovních míst a počtem uchazečů o zaměstnání pro IT odborníky hodnoty 10:1, což je největší rozdíl ze všech měřených odvětví.Relativně neatraktivní podmínky v tomto odvětví způsobily, že mnoho mladých programátorů a vývojářů se poohlíží po zahraničí nebo po firmách se zahraniční účastí.Andreas Ueno-Olausson, generální ředitel společnosti Virtusize, uvedl, že jeho zkušenosti ze spolupráce s ukrajinskými technologickými partnery ho vedly k tomu, že mladé, technologicky zdatné Ukrajince, kteří se snaží najít práci v Japonsku, považuje za „promarněný talent“.„Mám sen, že japonské společnosti budou zaměstnávat Ukrajince, kteří přijíždějí do Japonska, a využijí této příležitosti k získání přístupu na pravděpodobně nejlepší technologický trh na světě, pokud jde o návratnost investic,“ řekl Ueno-Olausson v rozhovoru pro Al-Džazíru. „Umístěte je na stáže, dejte jim práci v japonských technologických společnostech a možná se stanou ‚mostem‘.“Význam japonsko-ukrajinského technologického mostu podtrhuje vysoký podíl nezaměstnaných ukrajinských evakuovaných osob. Podle průzkumu Nadace Nippon bylo na konci loňského roku více než 60 % z přibližně 2 000 ukrajinských evakuovaných osob v Japonsku bez práce. Téměř 80 procent z těch, kteří měli práci, pracovalo podle průzkumu pouze na částečný úvazek.Mezi těmi, kteří v současné době zkoumají trh práce, je i třicetiletá Julija Naumenko, evakuovaná z ukrajinského města Sumy na východě země.Poté, co byla svědkem několika neúspěšných pokusů úřadů o evakuaci civilistů, když ruská armáda proměnila Sumy v trosky, nabídl Naumenko a její matce záchranné lano její bratr, softwarový inženýr, který žije poslední čtyři roky v Tokiu. Po okružní cestě z Ukrajiny dorazila dvojice koncem března loňského roku do Tokia.Ačkoli Naumenko již měla zájem o IT, měla obavy, když se o stipendijním programu dozvěděla ve skupinovém chatu pro ukrajinské žadatele o azyl. Nejenže pracovala dlouho do noci jako datová manažerka v Sumách vzdálených sedm časových pásem, ale také žonglovala s vyřizováním dokumentů k pobytu a péčí o svou starou matku.Kaverina, spoluzakladatelka organizace Stand With Ukraine Japan, přesvědčila Naumenko, že v IT sektoru je potenciál kariérního růstu a že se má ucházet o stipendium. Naumenko této rady uposlechla a loni absolvovala výcvikový tábor spolu s Riznykem.„V současné době je těžké najít práci, protože lidé nehledají juniorní inženýry… a najít práci v IT není rychlý proces,“ řekla Naumenko pro Al-Džazíru s odkazem na četné pohovory a hodnocení praktických dovedností, které jsou nezbytné pro získání místa v oblasti vývoje webových aplikací.Přesto má Naumenko před sebou pohovor s místní technologickou společností a několik dalších žádostí čeká na odpověď.„Kromě toho se věnuji dobrovolnické činnosti v organizaci Stand With Ukraine Japan a práci pro své přátele, abych nezapomněla, jak se programuje,“ uvedla.V Tokyo Techies, kterou založil vietnamský podnikatel Duc Doba, se Riznykovi daří v „pohodovém“ prostředí, které mu umožňuje zdokonalovat své dovednosti.V Japonsku plánuje zůstat nejméně dalších pět let a doufá, že si místní technologický sektor uvědomí příležitost, kterou příliv Ukrajinců představuje.„IT firmy, pokud mohou, by měly poskytovat stáže ukrajinským uprchlíkům, kteří se chtějí stát IT specialisty,“ řekl Riznyk.„V konečném důsledku to pro ně bude výhodnější, protože většina uprchlíků jsou mladí, téměř vystudovaní studenti, jejichž potenciál ještě není odblokován. Mladí lidé, kteří hledají příležitost pracovat v Japonsku, žít zde a platit daně, se odvděčí všem, kteří jim pomohli.
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...
