Tesla: Jak bude vypadat nejlepší možný případ? Někde kolem 200 USD za akcii

Jak budou tržby společnosti Tesla reagovat uprostřed zpřísňování měnové politiky? Po prudkém propadu v době vypuknutí pandemie zažil trh jedno z nejrychlejších zotavení v historii. Z medvědího trhu v důsledku globální pandemie rychle přešel do býčího trhu, kde vládla iracionální euforie. "Tentokrát je to jiné" a "tato společnost je budoucnost" byly opět nejčastěji skloňovanými frázemi v poslední spekulativní bublině, která splaskla v roce 2021. Většina akcií, které byly v roce 2021 považovány za "budoucnost", se do dnešního dne propadla až o 90 %, což se dotklo i zavedených společností. Například společnost Nvidia (NVDA) ztratila 65 %, protože se obchodovala za cenu, která neodpovídala její reálné hodnotě: bez ohledu na to, kolik peněz společnost vydělává, vždy bude existovat možnost, že ji přeplatíte. Tento poslední koncept považuji v této medvědí tezi za nejdůležitější, protože právě proto se domnívám, že společnost Tesla, Inc (NASDAQ:TSLA) je nadhodnocená. Přestože se Tesla již propadla o zhruba 40 % a celkově je to skvělá společnost, není podle mého názoru žádný důvod věřit, že by mohla mít takovou hodnotu. Propad o 40 % je v porovnání s očekávanými budoucími peněžními toky stále příliš málo, a to se pokusím v tomto článku obhájit. Kolem této akcie stále panuje příliš velká všeobecná euforie, což je známka toho, že nálada na trhu obecně ještě nedosáhla svého dna. Než začnu, rád bych zdůraznil, že mým záměrem není zdiskreditovat Teslu, protože nezpochybňuji Teslu jako společnost, ale pouze její cenu za akcii, což je zcela jiný pojem. Od loňského roku se chování hlavních centrálních bank rapidně změnilo, protože jsme přešli od expanzivní měnové politiky k politice silného zpřísňování. Zvýšení úrokových sazeb o 50 nebo 75 bazických bodů měsíčně se stalo novou normou, protože cílem je co nejvíce snížit inflaci na 40letých maximech. Zvýšení referenčních úrokových sazeb vyvolává dramatickou změnu pro všechny ostatní finanční transakce, které mají dopad na reálnou ekonomiku, včetně financování automobilu. Abychom pochopili, jak přísná měnová politika ovlivňuje financování vozu Tesla, můžeme se podívat na RPSN, skutečné roční náklady na financování včetně všech poplatků a dodatečných nákladů. Za přibližně 10 měsíců tedy došlo ke zvýšení RPSN o 2,25 %, zatímco sazba FED Funds Rate se naopak zvýšila o 2,48 %. RPSN tedy rostla pomaleji než sazba FED Funds Rate, ale celkově se náklady na nákup vozu Tesla prostřednictvím financování za necelý 1 rok výrazně zvýšily. Navíc pro osobu s pochybnou úvěruschopností by financování mohlo být mnohem dražší. Nelze a priori vědět, kde se bude sazba FED Funds Rate nacházet za rok, ale pokud by podle očekávání dále rostla, další zvýšení RPSN by bylo nevyhnutelné. Vzhledem k tomu, že makroekonomická situace není nejlepší, není povzbudivé platit vysoký úrok za Teslu, která je už tak dost drahá. Zaměřil jsem se na společnost Tesla, ale samozřejmě se to týká celého automobilového průmyslu. Nakonec bych rád dodal ještě jednu osobní poznámku týkající se trvání této přísné měnové politiky. Tuto recesi nelze zahnat snížením úrokových sazeb, protože by to jen podpořilo inflační spirálu, takže se liší od předchozích. Úrokové sazby musí nutně zůstat vysoké, přinejmenším dokud inflace nezmizí. To by mohlo vést k tomu, že sazba FED Funds Rate, a tedy i RPSN, zůstanou vysoké po poměrně dlouhou dobu, což by mělo zásadní důsledky pro spotřebitelské úvěry. Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl je vysoce cyklický a závislý na schopnosti zákazníků splácet financování, mohla by Tesla v tomto nepříliš pravděpodobném scénáři zažít značné potíže. Nákup automobilu je pro většinu domácností velkým výdajem, a proto se během recese pravděpodobně odloží na dobu, kdy budou existovat vhodné ekonomické podmínky. Tento jev způsobuje snížení prodeje automobilů, což můžeme pozorovat z údajů, které poskytuje Federální rezervní banka v St. Louis. Prodej osobních a lehkých nákladních automobilů klesl přibližně o 40 % jak během pandemie, tak během hypoteční krize. Současnou recesi nelze s předchozími dvěma srovnávat, protože spouštěcí mechanismy jsou jiné, ale konečné důsledky by mohly být podobné. Je patrné, že k sestupu již skutečně došlo, ale k přibližně 9 milionům prodaných vozidel v letech 2009 a 2020 máme ještě daleko, pravděpodobně proto, že nejhorší dopady rostoucích úrokových sazeb ještě nejsou tak citelné: k dosažení minima z roku 2009 byly potřeba přibližně 4 roky. Měnová politika nemá okamžitý dopad na reálnou ekonomiku; má zpoždění několika měsíců, ne-li let, a oživení nemusí být okamžité. Pokud se bude prodávat méně automobilů, samozřejmě to může ovlivnit tempo růstu tržeb společnosti Tesla.