Německo v tichosti upouští od svého cíle mít do roku 2030 na ulicích a v supermarketech milion dobíjecích stanic pro elektromobily, protože se ukazuje, že lidé dávají přednost domácímu dobíjení.
Mluvčí ministerstva dopravy, které řídí podnikatelům nakloněná strana Svobodných demokratů, uvedl, že tento cíl je stále oficiální politikou, ale lidé obeznámení s vládními úvahami uvedli, že úředníci připustili, že se o něj nebude usilovat.
Cíl stanovený na rok 2021 v rámci smlouvy vládnoucí koalice podle nich neodráží technologický pokrok a měnící se preference a hrozí, že budou vybudovány veřejné nabíjecí stanice, které budou málo využívány.
V Německu je přibližně 85 000 veřejně přístupných dobíjecích stanic a téměř pětina z nich je klasifikována jako rychlodobíjecí stanice. Řidiči v největší evropské ekonomice však dávají přednost domácím nabíječkám, přičemž na každý veřejný přípojný bod připadá přibližně deset soukromých instalací. To je obrat, který vláda nečekala.
Tato změna poukazuje na problém, kterému čelí mnoho evropských zemí při plánování veřejné infrastruktury na podporu elektrické dopravy. Podle dvou osob obeznámených s touto záležitostí byl cíl jednoho milionu, který byl v říjnu posílen v hlavním plánu, původně zakotven ve smlouvě vládní koalice po lobbování automobilového průmyslu v zemi, který by z širší sítě nabíjecích stanic mohl těžit.
„Celkově může být vybudování infrastruktury sítě a její schválení v předstihu poměrně obtížné,“ řekl Ryan Fisher, analytik nabíjecí infrastruktury ve společnosti BNEF, který odhaduje, že Německo bude do konce desetiletí potřebovat zhruba 450 000 nabíjecích míst. „Kdybyste skončili u 1 milionu, skončili byste s příliš velkým počtem, ale počet rychlonabíječek je důležitý pro určení toho, kolik jich celkově potřebujete.“
Chybné předpoklady
Tento cíl vychází ze studie z roku 2020, na níž se podíleli příslušní aktéři z automobilového průmyslu, energetiky, vědy a politiky. Zpráva však uvádí potřebu jednoho milionu dobíjecích míst pouze v jednom ze čtyř posuzovaných scénářů, přičemž ostatní scénáře ukazují na nižší potřebu. Německá automobilová lobby VDA na dotaz agentury Bloomberg News zdůraznila, že se na výpočtu tohoto čísla podílely i další zainteresované strany.
„Cíl nezohledňuje obrovský vývoj jak na straně vozidel, tak na straně dobíjecích stanic, a je tedy technologicky zastaralý,“ uvedla Kerstin Andreaeová, předsedkyně energetické lobbistické skupiny BDEW, která se tehdy na studii podílela.
Širší síť dobíjecí infrastruktury by mohla být užitečná, protože ceny elektromobilů klesají a roste podíl majitelů elektromobilů bez možnosti soukromého dobíjení. Ale i samostatná studie z roku 2020 uvádí, že Německo pravděpodobně potřebuje pouze 440 000 až 843 000 veřejných dobíjecích míst a horní hranice tohoto rozmezí by dosáhlo pouze v případě pomalého rozšíření soukromých vozidel.
Německé ministerstvo hospodářství nechtělo milionový cíl komentovat a na dotaz agentury Bloomberg News odkázalo na ministerstvo dopravy, které zdůraznilo, že „německá vláda se drží cíle z koaliční dohody“. Ministr dopravy Volker Wissing již dříve prosazoval politiku, která upřednostňuje zájmy výrobců automobilů, a výrobci automobilů v současné době vyzývají vlády v celé Evropě, aby rozšířily nabíjecí infrastrukturu, která jim pomůže podpořit prodej e-aut.
„Je důležité tento cíl znovu a znovu přezkoumávat, zejména s ohledem na technický vývoj,“ řekl Stefan Gelbhaar, mluvčí dopravní politiky parlamentní skupiny Zelených.
Nabíjení elektromobilů označuje proces dobíjení elektrických vozidel (EV) pomocí speciálních dobíjecích stanic nebo zásuvek. Vzhledem k tomu, že popularita elektromobilů stále roste, je pro jejich široké rozšíření zásadní vybudování robustní a dostupné nabíjecí infrastruktury.
Německo v tichosti upouští od svého cíle mít do roku 2030 na ulicích a v supermarketech milion dobíjecích stanic pro elektromobily, protože se ukazuje, že lidé dávají přednost domácímu dobíjení. Mluvčí ministerstva dopravy, které řídí podnikatelům nakloněná strana Svobodných demokratů, uvedl, že tento cíl je stále oficiální politikou, ale lidé obeznámení s vládními úvahami uvedli, že úředníci připustili, že se o něj nebude usilovat. Cíl stanovený na rok 2021 v rámci smlouvy vládnoucí koalice podle nich neodráží technologický pokrok a měnící se preference a hrozí, že budou vybudovány veřejné nabíjecí stanice, které budou málo využívány. V Německu je přibližně 85 000 veřejně přístupných dobíjecích stanic a téměř pětina z nich je klasifikována jako rychlodobíjecí stanice. Řidiči v největší evropské ekonomice však dávají přednost domácím nabíječkám, přičemž na každý veřejný přípojný bod připadá přibližně deset soukromých instalací. To je obrat, který vláda nečekala. Tato změna poukazuje na problém, kterému čelí mnoho evropských zemí při plánování veřejné infrastruktury na podporu elektrické dopravy. Podle dvou osob obeznámených s touto záležitostí byl cíl jednoho milionu, který byl v říjnu posílen v hlavním plánu, původně zakotven ve smlouvě vládní koalice po lobbování automobilového průmyslu v zemi, který by z širší sítě nabíjecích stanic mohl těžit. „Celkově může být vybudování infrastruktury sítě a její schválení v předstihu poměrně obtížné,“ řekl Ryan Fisher, analytik nabíjecí infrastruktury ve společnosti BNEF, který odhaduje, že Německo bude do konce desetiletí potřebovat zhruba 450 000 nabíjecích míst. „Kdybyste skončili u 1 milionu, skončili byste s příliš velkým počtem, ale počet rychlonabíječek je důležitý pro určení toho, kolik jich celkově potřebujete.“ Chybné předpoklady Tento cíl vychází ze studie z roku 2020, na níž se podíleli příslušní aktéři z automobilového průmyslu, energetiky, vědy a politiky. Zpráva však uvádí potřebu jednoho milionu dobíjecích míst pouze v jednom ze čtyř posuzovaných scénářů, přičemž ostatní scénáře ukazují na nižší potřebu. Německá automobilová lobby VDA na dotaz agentury Bloomberg News zdůraznila, že se na výpočtu tohoto čísla podílely i další zainteresované strany. „Cíl nezohledňuje obrovský vývoj jak na straně vozidel, tak na straně dobíjecích stanic, a je tedy technologicky zastaralý,“ uvedla Kerstin Andreaeová, předsedkyně energetické lobbistické skupiny BDEW, která se tehdy na studii podílela. Širší síť dobíjecí infrastruktury by mohla být užitečná, protože ceny elektromobilů klesají a roste podíl majitelů elektromobilů bez možnosti soukromého dobíjení. Ale i samostatná studie z roku 2020 uvádí, že Německo pravděpodobně potřebuje pouze 440 000 až 843 000 veřejných dobíjecích míst a horní hranice tohoto rozmezí by dosáhlo pouze v případě pomalého rozšíření soukromých vozidel. Německé ministerstvo hospodářství nechtělo milionový cíl komentovat a na dotaz agentury Bloomberg News odkázalo na ministerstvo dopravy, které zdůraznilo, že „německá vláda se drží cíle z koaliční dohody“. Ministr dopravy Volker Wissing již dříve prosazoval politiku, která upřednostňuje zájmy výrobců automobilů, a výrobci automobilů v současné době vyzývají vlády v celé Evropě, aby rozšířily nabíjecí infrastrukturu, která jim pomůže podpořit prodej e-aut. „Je důležité tento cíl znovu a znovu přezkoumávat, zejména s ohledem na technický vývoj,“ řekl Stefan Gelbhaar, mluvčí dopravní politiky parlamentní skupiny Zelených. Nabíjení elektromobilů označuje proces dobíjení elektrických vozidel pomocí speciálních dobíjecích stanic nebo zásuvek. Vzhledem k tomu, že popularita elektromobilů stále roste, je pro jejich široké rozšíření zásadní vybudování robustní a dostupné nabíjecí infrastruktury.