Shodují se na tom v podstatě jednohlasně všichni oslovení analytici. Podle nich se sice inflační statistiky vyvíjejí příznivě, členové bankovní rady ale ve svých vyjádřeních varovali před proinflačními riziky v případě předčasného uvolnění měnové politiky. Snižování sazeb na zářijovém jednání vyloučil minulý týden i guvernér ČNB Aleš Michl. Tento vývoj byl na druhou stranu i poměrně dlouho očekáván.
„Spotřeba domácností zůstává utlumena, což je z pohledu centrální banky žádoucí, mzdy divoce nerostou, vláda se alespoň rétoricky nadále hlásí k úmyslu snižovat rozpočtový deficit a ceny energií již další drama taktéž zřejmě nepřinesou,“ konstatoval hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Podle něj ale stojí v cestě snižování sazeb zejména pak 3 překážky. „Zaprvé, kurz české měny oslabil o něco svižněji, než ČNB očekávala, což působí ve směru vyšší inflace. Zadruhé, na trhu s ropou došlo k poměrně výraznému zdražení, které patrně bude dlouhodobějšího rázu. Dražší ropa se pak postupně bude propisovat do celé ekonomiky, jelikož slouží jako vstup do téměř veškeré ekonomické aktivity. A konečně zatřetí, teprve leden příštího roku plně vyjeví, zda strašák inflace již sešel z myslí firem a domácností,“ uvedl. V lednu firmy mění ceníky a podle Hradila je otázka, zda nezvednou ceny o něco víc, což by inflaci znovu nastartovalo. I proto podle něj ČNB zatím ke snížení sazeb nepřistoupí.
„Česká ekonomika stagnuje a stagnovat bude v lepším případě i ve zbytku roku, investiční aktivita firem je kvůli zvýšené nejistotě omezená, rovněž spotřeba domácností zůstává spíše utlumená. To vše by měly být faktory vedoucí ke snížení úrokových sazeb a snaze o oživení ekonomické aktivity. Nicméně inflace stále zůstává na vysokých úrovni a navíc nelze čekat, že by měla v následujících měsících rychle klesat. Lze tak očekávat, že faktor vysoké inflace převáží a Česká národní banka zatím ke snížení sazeb nepřistoupí,“ souhlasí generální ředitel investiční platformy Fingood Vít Endler.
Podle dalších oslovených analytiků aktuálně ekonomická situace nedává příliš argumentů k růstu sazeb. „Argumenty pro snížení sazeb jsou v současné chvíli silnější, avšak většina bankovní rady se kloní nadále k alternativnímu scénáři, který počítá se stabilitou sazeb. Rizika příliš pozdního snižování sazeb hodnotí bankovní rada jako mírnější než rizika příliš brzkého snižování a lze předpokládat, že proto půjde cestou větší opatrnosti,“ uvedli.
Ani analytik Komerční banky Jaromír Gec nyní snížení sazeb nečeká, podle něj nepřijde do konce roku. O to razantněji ale podle něj bude ČNB sazby snižovat v roce příštím. „Domníváme se, že snižování v příštím roce bude rychlé a že základní sazba do konce roku 2024 klesne na čtyři procenta,“ uvedl.
Pokles sazeb na nynějším zasedání vyloučil i Michl minulý týden v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Také další členové bankovní rady se v médiích vyjadřovali k brzkému poklesu sazeb opatrně. Viceguvernér Jan Frait nicméně v rozhovoru s agenturou Bloomberg nevyloučil možné snížení sazeb do konce roku.
Českou národní banku v tomto ohledu tedy čeká ještě poměrně dlouhá cesta. Otázkou nakonec samozřejmě také zůstává, jak se vlastně vymanit z pomyslného bludného kruhu. Úrokové sazby jsou dnes zásadním tématem podstatě všech centrálních bank vyspělého světa. A v rámci globalizace ekonomiky je samozřejmě třeba na tuto polemiku pohlížet z komplexního hlediska.
Tripartita bude jednat o návrhu rozpočtu na příští rok či minimální mzdě
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes chystají společně projednat návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje schodek 252 miliard korun. Odbory nesouhlasí třeba s krácením sumy na platy ve veřejném sektoru o dvě procenta. Podle zaměstnavatelů jsou potřeba investice a podpora výzkumu a inovací. Tripartita by měla debatovat i o minimální mzdě, přípravě důchodové reformy či profesním vzdělávání.
Podle návrhu rozpočtu by stát měl příští rok hospodařit s příjmy 1,92 bilionu korun a výdaji 2,17 bilionu Kč. Schodek by činil 252 miliard korun. Proti schválenému letošnímu rozpočtu je to o 18 miliard Kč méně. Kabinet by měl připravovaný rozpočtový zákon schvalovat ve středu. Do konce září normu musí dostat Sněmovna.
Do rozpočtu se promítají opatření z vládního balíčku k ozdravení financí. Odbory a zaměstnavatelé společně žádali o devět změn v navrhovaném souboru opatření. Usilovali mimo jiné o zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Koalice se dohodla u bonusů na osvobození od daně do poloviny průměrné mzdy. Pro příští rok by měl limit činit 21.983 korun. Odboroví předáci kritizují v připravovaném rozpočtu třeba snížení sumy na platy pracovníků veřejného sektoru o dvě procenta proti letošku. Podle zaměstnavatelů jsou potřeba strategické investice a podpora inovací.
Tripartita by měla dnes jednat také o návrzích ministerstva práce na zvýšení minimální mzdy od ledna. Resort připravil dvě varianty. Podle první by nejnižší výdělek z nynějších 17.300 korun měl příští rok vzrůst o 1600 korun na 18.900 korun, podle druhé by se zvedl o 2100 korun na 19.400 korun. Na jednání chce resort práce informovat také o postupu prací na návrhu zákona s reformními změnami penzí. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by měli diskutovat i o profesním vzdělávání a opatřeních na podporu středního odborného školství či o cizineckém zákoně.
