ČNB podle analytiků ani na nadcházejícím zasedání úrokové sazby nezmění

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ani na svém středečním zasedání nezmění základní úrokovou sazbu, která tak zůstane na sedmi procentech, kde je od loňského června. Shodují se na tom v podstatě jednohlasně všichni oslovení analytici. Podle nich se sice inflační statistiky vyvíjejí příznivě, členové bankovní rady ale ve svých vyjádřeních varovali před proinflačními riziky v případě předčasného uvolnění měnové politiky. Snižování sazeb na zářijovém jednání vyloučil minulý týden i guvernér ČNB Aleš Michl. Tento vývoj byl na druhou stranu i poměrně dlouho očekáván. "Spotřeba domácností zůstává utlumena, což je z pohledu centrální banky žádoucí, mzdy divoce nerostou, vláda se alespoň rétoricky nadále hlásí k úmyslu snižovat rozpočtový deficit a ceny energií již další drama taktéž zřejmě nepřinesou," konstatoval hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Podle něj ale stojí v cestě snižování sazeb zejména pak 3 překážky. "Zaprvé, kurz české měny oslabil o něco svižněji, než ČNB očekávala, což působí ve směru vyšší inflace. Zadruhé, na trhu s ropou došlo k poměrně výraznému zdražení, které patrně bude dlouhodobějšího rázu. Dražší ropa se pak postupně bude propisovat do celé ekonomiky, jelikož slouží jako vstup do téměř veškeré ekonomické aktivity. A konečně zatřetí, teprve leden příštího roku plně vyjeví, zda strašák inflace již sešel z myslí firem a domácností," uvedl. V lednu firmy mění ceníky a podle Hradila je otázka, zda nezvednou ceny o něco víc, což by inflaci znovu nastartovalo. I proto podle něj ČNB zatím ke snížení sazeb nepřistoupí. "Česká ekonomika stagnuje a stagnovat bude v lepším případě i ve zbytku roku, investiční aktivita firem je kvůli zvýšené nejistotě omezená, rovněž spotřeba domácností zůstává spíše utlumená. To vše by měly být faktory vedoucí ke snížení úrokových sazeb a snaze o oživení ekonomické aktivity. Nicméně inflace stále zůstává na vysokých úrovni a navíc nelze čekat, že by měla v následujících měsících rychle klesat. Lze tak očekávat, že faktor vysoké inflace převáží a Česká národní banka zatím ke snížení sazeb nepřistoupí," souhlasí generální ředitel investiční platformy Fingood Vít Endler. Podle dalších oslovených analytiků aktuálně ekonomická situace nedává příliš argumentů k růstu sazeb. "Argumenty pro snížení sazeb jsou v současné chvíli silnější, avšak většina bankovní rady se kloní nadále k alternativnímu scénáři, který počítá se stabilitou sazeb. Rizika příliš pozdního snižování sazeb hodnotí bankovní rada jako mírnější než rizika příliš brzkého snižování a lze předpokládat, že proto půjde cestou větší opatrnosti," uvedli. Ani analytik Komerční banky Jaromír Gec nyní snížení sazeb nečeká, podle něj nepřijde do konce roku. O to razantněji ale podle něj bude ČNB sazby snižovat v roce příštím. "Domníváme se, že snižování v příštím roce bude rychlé a že základní sazba do konce roku 2024 klesne na čtyři procenta," uvedl. Pokles sazeb na nynějším zasedání vyloučil i Michl minulý týden v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Také další členové bankovní rady se v médiích vyjadřovali k brzkému poklesu sazeb opatrně. Viceguvernér Jan Frait nicméně v rozhovoru s agenturou Bloomberg nevyloučil možné snížení sazeb do konce roku. Českou národní banku v tomto ohledu tedy čeká ještě poměrně dlouhá cesta. Otázkou nakonec samozřejmě také zůstává, jak se vlastně vymanit z pomyslného bludného kruhu. Úrokové sazby jsou dnes zásadním tématem podstatě všech centrálních bank vyspělého světa. A v rámci globalizace ekonomiky je samozřejmě třeba na tuto polemiku pohlížet z komplexního hlediska. Tripartita bude jednat o návrhu rozpočtu na příští rok či minimální mzdě Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes chystají společně projednat návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí navrhuje schodek 252 miliard korun. Odbory nesouhlasí třeba s krácením sumy na platy ve veřejném sektoru o dvě procenta. Podle zaměstnavatelů jsou potřeba investice a podpora výzkumu a inovací. Tripartita by měla debatovat i o minimální mzdě, přípravě důchodové reformy či profesním vzdělávání. Podle návrhu rozpočtu by stát měl příští rok hospodařit s příjmy 1,92 bilionu korun a výdaji 2,17 bilionu Kč. Schodek by činil 252 miliard korun. Proti schválenému letošnímu rozpočtu je to o 18 miliard Kč méně. Kabinet by měl připravovaný rozpočtový zákon schvalovat ve středu. Do konce září normu musí dostat Sněmovna. Do rozpočtu se promítají opatření z vládního balíčku k ozdravení financí. Odbory a zaměstnavatelé společně žádali o devět změn v navrhovaném souboru opatření. Usilovali mimo jiné o zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Koalice se dohodla u bonusů na osvobození od daně do poloviny průměrné mzdy. Pro příští rok by měl limit činit 21.983 korun. Odboroví předáci kritizují v připravovaném rozpočtu třeba snížení sumy na platy pracovníků veřejného sektoru o dvě procenta proti letošku. Podle zaměstnavatelů jsou potřeba strategické investice a podpora inovací. Tripartita by měla dnes jednat také o návrzích ministerstva práce na zvýšení minimální mzdy od ledna. Resort připravil dvě varianty. Podle první by nejnižší výdělek z nynějších 17.300 korun měl příští rok vzrůst o 1600 korun na 18.900 korun, podle druhé by se zvedl o 2100 korun na 19.400 korun. Na jednání chce resort práce informovat také o postupu prací na návrhu zákona s reformními změnami penzí. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by měli diskutovat i o profesním vzdělávání a opatřeních na podporu středního odborného školství či o cizineckém zákoně.