Hladík: Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí

Veškeré české obchodovatelné emisní povolenky ve výši asi 40 miliard jsou součástí státního rozpočtu na příští rok. Není pravda, že vláda třeba v cenách energií nic nehradí, řekl dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Část emisních povolenek se přes schválené parametry v české legislativně do energeticky náročného průmyslu podle Hladíka vrací. Ministr se zároveň domnívá, že český průmysl promeškal start hromadné dekarbonizace. Do energeticky náročného průmyslu se část peněz z emisních povolenek vrací přes jakýsi kompenzační mechanismus, řekl Hladík. "Já myslím, že je reálné číslo mezi třemi a pěti miliardami. My si ale počkáme na to, jaké budou ceny konkurence našich podniků v ostatních státech kolem nás. Pokud by měly být nižší, než jsou ceny pro naše průmyslové podniky, pak je naše vláda připravená intervenovat,“ řekl Hladík. "My se domníváme, zatím podle toho, jak se vyvíjí ceny v ostatních zemích kolem nás, že by tyto jednotky miliard, já teď mluvím mezi třemi a pěti, měly pro český průmysl stačit,“ dodal. Hladík zároveň připomněl, že emisních povolenek je několik druhů. Takzvané evropské emisní povolenky jdou do Modernizačního fondu. Tento fond může být využíván jen na investice, řekl Hladík. Podle zástupců opozičního hnutí ANO by se některé peníze z Modernizačního fondu daly využívat na placení poplatků za obnovitelné zdroje. "Pan (Karel) Havlíček (ANO) záměrně lže, když říká, že by něco šlo platit z Modernizačního fondu," řekl k tomu Hladík. Převést část peněz z Modernizačního fondu do státního rozpočtu měla podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) umožnit novela zákona o obchodování s emisními povolenkami, kterou předložil na konci roku 2021, řekl v ČT. Havlíček má podle Brabce pravdu. Tuzemský průmysl podle Hladíka asi promeškal start hromadné dekarbonizace. K postupné dekarbonizaci a modernizaci podle něj pomáhají i výnosy z emisních povolenek a například Modernizační fond. Brabec je přesvědčený o tom, že český průmysl start nepromeškal. Poptávka po dekarbonizaci podle něj vzrostla s růstem cen energií. "Dekarbonizace neměla znamenat likvidaci průmyslu, ať už českého nebo evropského," řekl Brabec. Podle něj se dekarbonizovalo přiměřeně tomu, jaká byla poptávka. Dodal, že některé země si už teď uvědomují, že rychlost dekarbonizace je příliš velká. Příští Evropská komise by podle Hladíka měla snížit administrativu a byrokracii nebo pomoci státům spolufinancovat modernizaci nových energetických zdrojů, přenosové soustavy, průmyslu nebo vývoje nových technologií. Hladík si nemyslí, že by se měla přehodnocovat trajektorie a cíle Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu). Příští Evropská komise by podle něj neměla dávat další restrikce, ale měla by se zaměřit na motivaci, finanční nástroje a administrativu. Podle Brabce by se měl časový plán Green Dealu jednoznačně rozředit. Některé cíle podle něj nejsou realistické. Průměrná reálná sleva na Black Friday je letos v e-shopech 20 % Průměrná reálná sleva v Black Friday výprodejích se letos pohybuje kolem 20 procent. Loni to bylo 15 až 30 procent. Vyplývá to z analýzy Hlídače shopů. Nová pravidla uvádění slev, která platí od začátku roku, podle ní dodržuje většina sledovaných internetových obchodů. Oficiálním termínem pro Black Friday byl pátek, někteří obchodníci ale ve slevové akci budou pokračovat do konce měsíce. "Většina námi sledovaných e-shopů se sladila s novými pravidly a uváděné slevy jsou reálné," uvedli zástupci Hlídače shopů. Novela zákona o ochraně spotřebitele obchodníkům ukládá povinnost odvozovat výši slevy od nejnižší ceny, za jakou zboží prodávali 30 dnů před zlevněním. Pokud měli produkt v nabídce méně než 30 dnů, musí uvést nejnižší cenu za toto období. Obchodníci mají také povinnost na výrobku informovat o jeho původní ceně. V analýze Hlídač shopů upozornil na to, že se některé e-shopy snaží obejít pravidlo, podle kterého mají uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní tím, že nabízí slevové kupony. "Dalším problémem u kuponů je jejich zohledňování do výpočtu nejnižší ceny před akcí. Většina e-shopů používá kupony během celého roku, nicméně do výpočtu minimální ceny před aktuální akcí nezohledňují kupony z akce minulé, která skončila v období 30 dní před aktuální akcí," stojí v analýze. Podobné jako loni byly letos prodeje v obchodech s oblečením a doplňky Zoot. V jedné objednávce zákazníci utratili průměrně 1550 korun bez DPH. Poptávali zejména boty, bundy, kabáty, šaty a kabelky, uvedl ředitel marketingu Jaroslav Kaucký. V Datartu zaznamenali o desetinu vyšší prodeje než loni. Preference zákazníků se ale podle mluvčí Petry Psotkové ve srovnání s minulým rokem nezměnily, vedly mobilní telefony, dražší domácí spotřebiče nebo televizory. Na Alze pak k nejžádanějším produktům patřilo i lego na motivy Harryho Pottera či krmivo pro kočky. V hračkářstvích Bambule zákazníci většinou utráceli od 800 do 1200 korun. "V meziročním srovnání byly letošní prodeje lehce pod hodnotami loňského roku. Vzhledem k celkové situaci na maloobchodním trhu však i přesto považujeme naše Black Friday dny za úspěšné," uvedla marketingová ředitelka Jana Krčková. V době Black Friday výprodejů od 20. do 26. listopadu počet objednávek přes módní srovnávač Glami.cz vzrostl oproti předchozímu týdnu o třetinu. Nejprodávanější kategorií byly šaty, zejména ty společenské a plesové, řekla manažerka značky Eliška Hynková. Podobně jako loni pak Black Friday dopadl v e-shopu Trenýrkárna.cz. Větší zájem než v minulém roce byl ale o větší balení spodního prádla, uvedl ředitel Ruslan Skopal. Z dat softwarové společnosti Salesforce vyplývá, že celosvětově lidé na Black Friday v e-shopech utratili 70,9 miliardy dolarů (asi 1,58 bilionu korun), proti loňsku to bylo přibližně o osm procent více. Větší zájem než v minulém roce byl například o obuv nebo kosmetiku. Hlídač shopů je projektem startupů Apify, TopMonks a Keboola. Sleduje vývoj cen produktů na největších českých e-shopech.