Egyptskou ekonomiku, která se již tak potýká s problémy, těžce zasáhl prudký pokles příjmů ze Suezského průplavu v důsledku nedávných útoků jemenských Hútíů. Vzhledem k tomu, že většina hlavních zdrojů zahraniční měny Egypta je již pod tlakem, pokles příjmů z průplavu ještě více posílil potřebu reforem a pomoci ze zahraničí. Egypt je závislý na zahraniční měně nejen při dovozu základního zboží, ale také při splácení svého značného zahraničního dluhu ve výši 189,7 miliardy dolarů. V letošním roce je třeba splatit nejméně 42,26 miliardy dolarů dluhu. Předseda Správy Suezského průplavu prozradil, že příjmy z průplavu klesly za prvních 11 lednových dní o 40 %. Očekává se, že přerušení lodní dopravy způsobené útoky bude pokračovat několik měsíců, což dále zatíží příjmy průplavu. Výrazně poklesly také převody peněz od dělníků, které jsou dalším zdrojem deviz. K hospodářským problémům Egypta přispělo znehodnocování měny, inflace a klesající mezinárodní ceny plynu. Situaci dále zhoršuje zvýšená nabídka peněz ze strany centrální banky a případná devalvace. Odborníci se domnívají, že Egypt musí brzy provést bolestivé reformy a devalvovat svou měnu, aby přilákal investory a změnil směr ekonomiky.
Egyptskou ekonomiku, která se již tak potýká s problémy, těžce zasáhl prudký pokles příjmů ze Suezského průplavu v důsledku nedávných útoků jemenských Hútíů. Vzhledem k tomu, že většina hlavních zdrojů zahraniční měny Egypta je již pod tlakem, pokles příjmů z průplavu ještě více posílil potřebu reforem a pomoci ze zahraničí. Egypt je závislý na zahraniční měně nejen při dovozu základního zboží, ale také při splácení svého značného zahraničního dluhu ve výši 189,7 miliardy dolarů. V letošním roce je třeba splatit nejméně 42,26 miliardy dolarů dluhu. Předseda Správy Suezského průplavu prozradil, že příjmy z průplavu klesly za prvních 11 lednových dní o 40 %. Očekává se, že přerušení lodní dopravy způsobené útoky bude pokračovat několik měsíců, což dále zatíží příjmy průplavu. Výrazně poklesly také převody peněz od dělníků, které jsou dalším zdrojem deviz. K hospodářským problémům Egypta přispělo znehodnocování měny, inflace a klesající mezinárodní ceny plynu. Situaci dále zhoršuje zvýšená nabídka peněz ze strany centrální banky a případná devalvace. Odborníci se domnívají, že Egypt musí brzy provést bolestivé reformy a devalvovat svou měnu, aby přilákal investory a změnil směr ekonomiky.
Egyptskou ekonomiku, která se již tak potýká s problémy, těžce zasáhl prudký pokles příjmů ze Suezského průplavu v důsledku nedávných útoků jemenských Hútíů. Vzhledem k tomu, že většina hlavních zdrojů zahraniční měny Egypta je již pod tlakem, pokles příjmů z průplavu ještě více posílil potřebu reforem a pomoci ze zahraničí. Egypt je závislý na zahraniční měně nejen při dovozu základního zboží, ale také při splácení svého značného zahraničního dluhu ve výši 189,7 miliardy dolarů. V letošním roce je třeba splatit nejméně 42,26 miliardy dolarů dluhu. Předseda Správy Suezského průplavu prozradil, že příjmy z průplavu klesly za prvních 11 lednových dní o 40 %. Očekává se, že přerušení lodní dopravy způsobené útoky bude pokračovat několik měsíců, což dále zatíží příjmy průplavu. Výrazně poklesly také převody peněz od dělníků, které jsou dalším zdrojem deviz. K hospodářským problémům Egypta přispělo znehodnocování měny, inflace a klesající mezinárodní ceny plynu. Situaci dále zhoršuje zvýšená nabídka peněz ze strany centrální banky a případná devalvace. Odborníci se domnívají, že Egypt musí brzy provést bolestivé reformy a devalvovat svou měnu, aby přilákal investory a změnil směr ekonomiky.
