Klíčové body

Obavy Pekingu o výnosy dluhopisů naznačují potíže čínské ekonomiky a politické priority prezidenta Si Ťin-pchinga
Nízké úrokové sazby v Číně zvyšují tlak na měnu a snižují důvěru investorů
Nízké výnosy dluhopisů mohou ohrozit finanční stabilitu Číny, zvláště pokud instituce čelí riziku ztrát z přecenění aktív

V USA se o tom diskutuje již delší dobu. Ale co když inflace neexistuje – jako je tomu v Číně? Taková obava by se zdála podivná, že?

No, přesně taková obava zaměstnává Čínskou lidovou banku (PBOC). V pátek vydala své nejnovější varování před propadem výnosů dluhopisů směrem k jejich nejnižším úrovním v historii, čímž doplnila důkazy o svém znepokojení, které se začalo objevovat minulý měsíc.

Tento zpravodaj již dříve upozornil, že trvalý pokles čínských úrokových sazeb se podobá zkušenosti Japonska, kde se nízké výpůjční náklady staly příznakem jeho sníženého potenciálu. PBOC včera naznačila právě takovou asociaci, když trvala na tom, že výnosy „se budou pohybovat v rozumném rozmezí, které odpovídá ekonomickému výhledu“, a zdůraznila, že je optimistická ohledně dlouhodobých vyhlídek růstu Číny.

Zkoumání důvodů obav Pekingu může odhalit některé základní problémy čínské ekonomiky – nemluvě o prioritách prezidenta Si Ťin-pchinga. Jak zdůraznili ekonomové Societe Generale SA Wei Yao a Michelle Lamová v nedávné výzkumné zprávě, „nejdůležitějším politickým poučením z Číny v posledních letech je, že vše řídí politika“.

Zaprvé, nízké úrokové sazby v Číně jsou pro její měnu výzvou. Výnosy desetiletých státních dluhopisů se v pátek pohybovaly kolem 2,32 % ve srovnání s přibližně 4,5 % u desetiletých amerických státních dluhopisů. Referenční sedmidenní sazba je méně než 1,9 %, což je výrazně pod americkým ekvivalentem více než 5,3 %.

Vzhledem k malým vyhlídkám, že by Federální rezervní systém v dohledné době snížil úrokové sazby, přispívají klesající čínské sazby k motivaci investorů volit dolary místo jüanů. Není tedy divu, že čínské společnosti nepřivážejí domů své exportní dolary. V březnu byl poměr jejich zúčtování do zelených bankovek nejslabší za celý březen od roku 2016, uvádí JPMorgan Chase & Co.

Před lety by byl levnější jüan pro Čínu vnímán jako dobrá věc, díky níž by byl její vývoz o to konkurenceschopnější. Na začátku tohoto století Peking dokonce uměle držel svůj kurz dole, což v zahraničí vyvolalo obvinění z manipulace.

Globalizace dodavatelských řetězců však snížila význam směnných kurzů. Jakmile se výroba přesune z jiných míst do Číny, je obtížné obnovit ztracené průmyslové kapacity. Například trvale oslabující japonský jen měl omezené účinky na oživení jeho konkurenceschopnosti. Tento týden se jeden z vrcholných představitelů japonské podnikatelské asociace dokonce vyslovil pro výrazně silnější směnný kurz.

Pokud jde o Siovy priority, v posledních měsících prohlásil, že silný jüan je jednou ze součástí „finanční velmoci“, kterou se chce Čína stát.

„Čína chce „mocnou“ měnu,“ napsali Yao a Lam ze SocGen. Tento cíl „se týká především postavení jüanu v mezinárodním obchodním, platebním a finančním systému. Proto tento politický postoj nemusí nutně znamenat silné zhodnocení měny, ale neseděl by mu velmi slabý jüan nebo trvalá či prudká devalvace.“

Protože rekordně nízké čínské výnosy představují riziko podkopání jüanu, je to pro PBOC jeden z důvodů k obavám.

Dalším důvodem je finanční stabilita. Pokud se instituce nabalí na zdánlivě bezrizikové vládní dluhopisy a úrokové sazby nakonec vzrostou, mohly by být stlačeny ztrátami z přecenění na tržní hodnoty. Právě to před více než rokem urychlilo pád banky Silicon Valley Bank v USA.

Přesně toto nebezpečí uvedl představitel PBOC v jednom z varování centrální banky z minulého měsíce, které bylo zveřejněno v listu Financial News, jenž je podporován centrální bankou. Obavy se rychle promítly do opatření: regulátoři pečlivě kontrolovali nákupy dluhopisů menších bank a venkovským bankám v některých regionech bylo výslovně doporučeno, aby omezily svou expozici vůči dlouhodobým státním dluhopisům.

Si a jeho poručíci opakovaně zdůrazňovali, že chtějí, aby věřitelé poskytovali úvěry „reálné ekonomice“. Vkládání prostředků do státních dluhopisů do této směrnice nezapadá.

Jde však o to, že poptávka po úvěrech pro „reálnou ekonomiku“ zůstává slabá mimo Xiho preferované oblasti vyspělé výroby a infrastruktury. Důvodem je nízká důvěra v důsledku krachu v sektoru nemovitostí, který vláda vyvolala ve snaze omezit rizika pro finanční stabilitu plynoucí z vysoce zadlužených developerů.

To nás přivádí zpět k tomu, proč jsou výnosy – a tedy i inflace – v Číně tak nízké: jsou příznakem zhoršených ekonomických vyhlídek.

Kdy tedy bude problém příliš nízkých výnosů vyřešen? Mohlo by to trvat opravdu dlouho. Zdá se, že Japonsko teprve nyní hledá východisko.

V USA se o tom diskutuje již delší dobu. Ale co když inflace neexistuje – jako je tomu v Číně? Taková obava by se zdála podivná, že?No, přesně taková obava zaměstnává Čínskou lidovou banku . V pátek vydala své nejnovější varování před propadem výnosů dluhopisů směrem k jejich nejnižším úrovním v historii, čímž doplnila důkazy o svém znepokojení, které se začalo objevovat minulý měsíc.Tento zpravodaj již dříve upozornil, že trvalý pokles čínských úrokových sazeb se podobá zkušenosti Japonska, kde se nízké výpůjční náklady staly příznakem jeho sníženého potenciálu. PBOC včera naznačila právě takovou asociaci, když trvala na tom, že výnosy „se budou pohybovat v rozumném rozmezí, které odpovídá ekonomickému výhledu“, a zdůraznila, že je optimistická ohledně dlouhodobých vyhlídek růstu Číny.Zkoumání důvodů obav Pekingu může odhalit některé základní problémy čínské ekonomiky – nemluvě o prioritách prezidenta Si Ťin-pchinga. Jak zdůraznili ekonomové Societe Generale SA Wei Yao a Michelle Lamová v nedávné výzkumné zprávě, „nejdůležitějším politickým poučením z Číny v posledních letech je, že vše řídí politika“.Zaprvé, nízké úrokové sazby v Číně jsou pro její měnu výzvou. Výnosy desetiletých státních dluhopisů se v pátek pohybovaly kolem 2,32 % ve srovnání s přibližně 4,5 % u desetiletých amerických státních dluhopisů. Referenční sedmidenní sazba je méně než 1,9 %, což je výrazně pod americkým ekvivalentem více než 5,3 %.Vzhledem k malým vyhlídkám, že by Federální rezervní systém v dohledné době snížil úrokové sazby, přispívají klesající čínské sazby k motivaci investorů volit dolary místo jüanů. Není tedy divu, že čínské společnosti nepřivážejí domů své exportní dolary. V březnu byl poměr jejich zúčtování do zelených bankovek nejslabší za celý březen od roku 2016, uvádí JPMorgan Chase & Co.Před lety by byl levnější jüan pro Čínu vnímán jako dobrá věc, díky níž by byl její vývoz o to konkurenceschopnější. Na začátku tohoto století Peking dokonce uměle držel svůj kurz dole, což v zahraničí vyvolalo obvinění z manipulace.Globalizace dodavatelských řetězců však snížila význam směnných kurzů. Jakmile se výroba přesune z jiných míst do Číny, je obtížné obnovit ztracené průmyslové kapacity. Například trvale oslabující japonský jen měl omezené účinky na oživení jeho konkurenceschopnosti. Tento týden se jeden z vrcholných představitelů japonské podnikatelské asociace dokonce vyslovil pro výrazně silnější směnný kurz.Pokud jde o Siovy priority, v posledních měsících prohlásil, že silný jüan je jednou ze součástí „finanční velmoci“, kterou se chce Čína stát.„Čína chce „mocnou“ měnu,“ napsali Yao a Lam ze SocGen. Tento cíl „se týká především postavení jüanu v mezinárodním obchodním, platebním a finančním systému. Proto tento politický postoj nemusí nutně znamenat silné zhodnocení měny, ale neseděl by mu velmi slabý jüan nebo trvalá či prudká devalvace.“Protože rekordně nízké čínské výnosy představují riziko podkopání jüanu, je to pro PBOC jeden z důvodů k obavám.Dalším důvodem je finanční stabilita. Pokud se instituce nabalí na zdánlivě bezrizikové vládní dluhopisy a úrokové sazby nakonec vzrostou, mohly by být stlačeny ztrátami z přecenění na tržní hodnoty. Právě to před více než rokem urychlilo pád banky Silicon Valley Bank v USA.Přesně toto nebezpečí uvedl představitel PBOC v jednom z varování centrální banky z minulého měsíce, které bylo zveřejněno v listu Financial News, jenž je podporován centrální bankou. Obavy se rychle promítly do opatření: regulátoři pečlivě kontrolovali nákupy dluhopisů menších bank a venkovským bankám v některých regionech bylo výslovně doporučeno, aby omezily svou expozici vůči dlouhodobým státním dluhopisům.Si a jeho poručíci opakovaně zdůrazňovali, že chtějí, aby věřitelé poskytovali úvěry „reálné ekonomice“. Vkládání prostředků do státních dluhopisů do této směrnice nezapadá.Jde však o to, že poptávka po úvěrech pro „reálnou ekonomiku“ zůstává slabá mimo Xiho preferované oblasti vyspělé výroby a infrastruktury. Důvodem je nízká důvěra v důsledku krachu v sektoru nemovitostí, který vláda vyvolala ve snaze omezit rizika pro finanční stabilitu plynoucí z vysoce zadlužených developerů.To nás přivádí zpět k tomu, proč jsou výnosy – a tedy i inflace – v Číně tak nízké: jsou příznakem zhoršených ekonomických vyhlídek.Kdy tedy bude problém příliš nízkých výnosů vyřešen? Mohlo by to trvat opravdu dlouho. Zdá se, že Japonsko teprve nyní hledá východisko.