Dvě třetiny rodičů spoří svým dětem na budoucnost. Zbylá třetina uvedla, že nemá možnost potomkům spořit kvůli své finanční situaci. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR (AKAT) uskutečnila agentura Perfect Crowd mezi 761 respondenty. Z dotázaných dokáže 29 procent naspořit méně než 10.000 Kč ročně, osm procent rodičů spoří mezi 20.000 a 30.000 Kč ročně a dvě procenta může naspořit dětem více než 100.000 Kč ročně. Průzkum také ukázal, že schopnost rodičů spořit výrazně ovlivňuje jejich vzdělání. Nejvíce omezeny jsou rodiny se základním vzděláním, z nichž 56 procent nemá finanční možnosti na spoření. Naopak rodiny s vyšším vzděláním, tedy VOŠ či VŠ, mají schopnost spořit lepší, když 32 % spoří mezi 10.000 a 20.000 Kč ročně. Spouštěčem spoření je nejčastěji samotné narození dítěte. Skoro polovina rodičů, kteří spoří dítěti, tak začali právě při jeho narození. Co se týče účelu spoření, 49 procent rodičů spoří svým dětem na přilepšení na prahu dospělosti. Dalších 46 % investuje do vzdělání a 45 % ukládá peníze pro budoucí vlastní bydlení potomka. Pouze 13 procent spoří na svatbu nebo věno a 12 % na cestování. "Neexistuje žádná ideální doba ani suma, jak by měli rodiče dětem spořit, záleží na možnostech každé rodiny. Nejpraktičtější je ale začít spořit pro děti co nejdříve, ideálně již od narození. Menší částky odkládané pravidelně po dlouhou dobu dokáží vytvořit zajímavé úspory, obzvláště v případě, že jsou investovány," uvedla výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani. Za ne úplně pozitivní výsledek lze podle ní považovat fakt, že 43 procent těch, kteří dětem spoří, k tomu využívá spořicí účet. Dalších 15 procent pak běžný účet. Úspory tak v důsledku inflace ztrácejí na hodnotě. "Češi jsou stále příliš konzervativní a raději své peníze ukládají na účty u bank bez ohledu na délku doby, za jakou budou chtít tyto peníze použít. Peníze, které potřebuji v horizontu jednoho až tří let, dává smysl uložit u banky. Všechny ostatní je dobré investovat do podílových fondů, dluhopisů a akcií. Češi se tak připravují o značnou část budoucích výnosů," řekl předseda asociace Jaromír Sladkovský. Pražskému letišti v pololetí vzrostl počet cestujících o čtvrtinu na 7,2 milionu Letiště Praha za první pololetí letošního roku odbavilo 7,18 milionu cestujících, meziročně zhruba o 23 procent více. ČTK to v tiskové zprávě sdělilo letiště. I přes meziroční růst však letiště stále nevyrovnalo čísla z předcovidového roku 2019, kdy za půlrok odbavilo 7,8 milionu lidí. Meziročně o 18 procent na 61.604 letos v pololetí také vzrostl počet vzletů a přistání na ruzyňském letišti. Nejvíce se z Prahy létalo tradičně do Londýna, dohromady tam odcestovalo více než 633.000 lidí. Na druhém místě je Paříž se zhruba 360.500 cestujícími, následovaly Amsterdam, Milán a Řím. Z pohledu států byla za pololetí nejžádanější Velké Británie, následovaly Itálie, Španělsko, Francie a Německo. Od ledna do června na Letišti Václava Havla přibylo přímé letecké spojení do 13 nových destinací. Letiště obnovilo dálkovou linku do Pekingu. Nové byly spoje do kazašské Astany, italských měst Brindisi, Florencie a Verony, do tureckého Izmiru, moldavského Kišiněvu, do La Palmy na Kanárských ostrovech, Ponta Delgady na Azorských ostrovech, polské Poznaně, estonského Tallinu, uzbeckého Taškentu a gruzínského Tbillisi. Podle Josefa Trejbala, ředitele portálu Letuška.cz, prodejce letenek, je letos o letecké cestování nejvyšší zájem za poslední čtyři roky. "Nejvýznamnější novými přímými linkami jsou z hlediska síťového přesahu ty do Pekingu a Káhiry," řekl ČTK. Přímé linky podle něj pomáhají k návratu cestujících na pražské letiště. Z Prahy se podle současného letního řádu létá do více než 170 destinací, to je o 18 více než loni. Letiště meziročně zvýšilo také frekvenci letů na více než 30 linkách. Letošní letní sezona se ale počtem destinací stále nevyrovná letnímu letovému řádu z předcovidového roku 2019, kdy letadla z Prahy mířila do 190 destinací. Letiště na začátku týdne získalo mezinárodní ocenění Special Achievement Awards 2024 za svůj geografický informační systém LetGIS. Systém obsahuje podrobný polohopis celého letiště a jeho okolí, poskytuje data o budovách, hangárech a vzletových plochách, spravuje data o inženýrských sítích a umožňuje správu a analýzu infrastruktury a provozu letiště. Letiště ho používá od roku 2000. Pro letošní rok ruzyňské letiště předpokládá 16 milionů odbavených cestujících. Minulý rok Letiště Praha odbavilo 13,8 milionu cestujících, což bylo proti roku 2022 asi o 29 procent víc. Toto číslo ale stále zůstalo pod hranicí počtu z předcovidového roku 2019, kdy letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k předcovidovým číslům vedení podniku počítá nejdříve na konci příštího roku. Společnost Letiště Praha za loňský rok vykázala čistý zisk 1,5 miliardy korun. Proti roku 2022, kdy bylo letiště po pandemii covidu-19 dva roky ve ztrátě, byl zisk vyšší o 1,2 miliardy korun. <!-- DIP popup-->