Češi s penzijním spořením nejčastěji považují za rozumné mít na důchod jeden až dva miliony korun, takových je víc než čtvrtina. Téměř pětina si myslí, že aby v důchodu mohli žít spokojený a důstojný život, budou potřebovat dva až tři miliony korun. Čtyři z deseti lidí v Česku přitom předpokládají, že nebudou mít naspořený ani milion a skoro třetina tuto částku nedokáže odhadnout. Výsledky červnového průzkumu provedeného s agenturou STEM/MARK dnes ČTK poskytla ČSOB Penzijní společnost.

Naspořeno na důchod méně než milion korun bude mít podle svého odhadu 42 procent z téměř 1200 účastníků průzkumu, kteří mají penzijní spoření. Za rozumnou přitom tuto částku považuje 14 procent. Mít k dispozici od jednoho milionu do dvou vidí jako vhodné 26 procent, tuto sumu ale bude mít 15 procent. Úspory dva až tři miliony korun na důchod by byly rozumné podle 19 procent respondentů, očekává je pro sebe sedm procent.

Úspory nad tři, čtyři a pět milionů korun považuje za vhodné vždy méně než desetina lidí s penzijním spořením, že takovou částku budou mít, předpokládají maximálně tři procenta. Odpověď „nevím“ zvolilo u odhadovaných úspor 31 procent a u rozumné částky 21 procent dotázaných. „Přesto více než polovina respondentů věří, že budou mít dostatečné úspory na realizaci svých snů a plánů v důchodu. Nejoptimističtější jsou lidé do 25 let a vysokoškolsky vzdělaní respondenti,“ uvedla ČSOB Penzijní společnost.

Podle březnového průzkumu společnosti OVB Allfinanz mezi tisícovkou lidí v Česku si nad rámec povinných odvodů do klasického státního důchodového systému spoří 65 procent Čechů. Nejčastěji si odkládají do 2000 korun měsíčně, často na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech.

Stát od července změnil pravidla pro čerpání příspěvku k penzijnímu spoření. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýšila ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nezvyšuje, se posunula z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek je nově lineární a představuje 20 procent příspěvku účastníka. Státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření přestali dostávat spořící důchodci.

Kontroly čerpacích stanic zjistily 1,1 % nevyhovujících vzorků, jde o nárůst

Česká obchodní inspekce (ČOI) při kontrolách kvality pohonných hmot v prvním pololetí letošního roku vyhodnotila jako nevyhovující zhruba 1,1 procenta odebraných vzorků. Meziročně jde o zhoršení, počet nevyhovujících vzorků až trojnásobně vzrostl. Nejvíce problémů kontroly zjistily u motorových benzinů. Inspekce proto zatím letos zakázala prodej paliva za více než milion korun. Inspekce o tom informovala ČTK.

V Česku je 7722 čerpacích stanic, z toho 3970 je jich veřejných. Oproti loňsku přibylo devět veřejných čerpacích stanic.

V první polovině roku inspekce odebrala u čerpacích stanic 1359 vzorků benzinu, motorové nafty, zkapalněného ropného plynu (LPG) a stlačeného zemního plynu (CNG). Stanoveným jakostním požadavkům nevyhovělo 15 vzorků, což činilo podíl 1,1 procenta. Počet nevyhovujících vzorků je tak už za pololetí vyšší než za celý loňský rok, kdy inspekce označila za nevyhovující 12 vzorků, v pololetí jich bylo pět. Podíl nevyhovujících vzorků byl loni nižší než půl procenta.

Největší zhoršení inspekce zaznamenala u benzinu, u něhož našla osm nevyhovujících vzorků. V sedmi z nich šlo o neshody v důsledku přechodu na benzin BA 95 s maximálním obsahem ethanolu deset procent. Výdejní stojany a pistole na čerpacích stanicích byly v těchto případech nesprávně označeny E5 místo E10. U LPG pro pohon byly zjištěny tři nevyhovující vzorky (1,8 procenta z kontrol). U nafty zjistila ČOI čtyři případy nevyhovujících vzorků.

Česká obchodní inspekce monitoruje kvalitu pohonných hmot od pololetí 2001. V prvních letech kontrol inspekce vykázala jako nevyhovující i více než desetinu kontrolovaných vzorků. Postupně podíl nekvalitních paliv klesá. V posledních čtyřech letech se držel pod hranicí jednoho procenta.

<!– DIP popup–>