Analytici snížili prognózu ceny ropy v roce 2024 na průměrných 81,52 USD za barel kvůli slabé poptávce a nejistotě kolem OPEC
Očekává se, že globální poptávka po ropě v roce 2024 poroste o 0,9 až 1,2 milionu barelů denně, což je méně než původně odhadováno
Slabá čínská poptávka a nejistota ohledně produkčních plánů OPEC ovlivňují pokles cen ropy na světových trzích
Přestože OPEC+ plánuje v prosinci zvýšit produkci, někteří analytici očekávají, že nadprodukce bude vyžadovat další omezení těžby
Podle informací získaných z pondělního průzkumu agentury Reuters se zdá, že analytici opět snížili své prognózy cen ropy pro rok 2024, a to již pátý měsíc po sobě. Snížení lze přičíst měkčí poptávce a nedostatku jistoty ohledně strategie Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). I přes vznik geopolitických rizik se předpokládá, že ceny ropy zůstanou pod silným tlakem na pokles.
V celorepublikovém průzkumu, kterého se v posledních dvou týdnech zúčastnilo 41 analytiků a ekonomů, se očekává, že průměrná cena ropy Brent v roce 2024 bude 81,52 USD za barel, což je snížení oproti dříve předpokládaným 82,86 USD v srpnu. Tento ukazatel stanovuje nové minimum v projekci průzkumu od února 2024.
Vzhledem k cenám americké ropy se předpokládá průměrná hodnota 77,64 USD, což znamená pokles pod minulý měsíc předpokládaných 78,82 USD. Roger Read, hlavní energetický analytik společnosti Wells Fargo, zprostředkoval současný propad cen ropy částečně nejistotě na trhu, která se týká plánů OPEC na přerozdělení barelů na trhu. Jako významný faktor byly rovněž uvedeny slabé ukazatele čínské poptávky.
Podle průzkumu může globální poptávka po ropě v roce 2024 zaznamenat růst v rozmezí 0,9 až 1,2 milionu barelů denně (mbpd), což je snížení oproti předchozím odhadům 1 až 1,3 mbpd. OPEC i Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odpovídajícím způsobem upravily své prognózy, přičemž zdůraznily pomalý vývoj poptávky na čínském trhu. Rok 2024 je překvapivě druhým případem, kdy OPEC snižuje svůj výhled růstu poptávky po ropě.
Sehul Bhatt, ředitel výzkumu ve společnosti CRISIL Market Intelligence and Analytics, poukázal na to, že na pokles cen má převážně vliv pomalý hospodářský růst v klíčových ekonomikách, jako je Čína a Evropa, spolu s perspektivní slabou poptávkou, a to i s ohledem na hrozící geopolitickou nejistotu.
Většina analytiků se však domnívá, že navzdory velké nabídce se riziková prémie za cenu ropy spojená s válkou snížila. Zároveň vyvozují, že by se spor mohl znovu objevit, pokud by opět vzrostlo napětí, především na Blízkém východě. Podobně se vyjádřil i vedoucí analytik Florian Grunberger ze společnosti Kpler, který naznačil, že pokud se naděje na příměří v Gaze neprojeví, může se vyšší riziková prémie za ropu vrátit.
Ceny ropy v dubnu překonaly hranici 90 dolarů za barel, což bylo způsobeno napjatými vztahy na Blízkém východě a snížením dodávek ze strany OPEC+. Ceny však zaznamenaly prudký pokles a od tohoto měsíce klesly pod 70 USD za barel, což bylo vyvoláno nadměrnou nabídkou v reakci na slabý vývoj poptávky.
Navzdory tomu se předpokládá, že OPEC+ v prosinci uskuteční plánované zvýšení produkce. Někteří analytici se však domnívají, že tento krok si vyžádá omezení produkce ze strany některých členů, aby se vypořádali s nadprodukcí.
Mike Haigh, komoditní stratég společnosti Societe Generale, uvedl: “Předpokládáme, že OPEC+ v prosinci přistoupí ke zvýšení produkce. Vzhledem ke stále horšímu výhledu poptávky a stoupajícím komerčním zásobám OECD však nelze zcela zrušit plné snížení, protože ceny se začnou zhoršovat.”
Skupina OPEC+, která v současnosti operuje s omezením produkce o 5,7 % celosvětové poptávky, což odpovídá přibližně 5,86 milionu barelů denně, pozastavila své plány na zvýšení těžby poté, co ceny ropy začátkem tohoto měsíce dosáhly devítiměsíčního minima. Tento krok ukazuje na neustálou dynamiku globálního ropného trhu, který čelí výzvám způsobeným nejistotami v globální ekonomice a politických událostech. Tato situace rovněž podtrhuje potřebu flexibilních a přesných strategií, které by pomohly stabilizovat ceny a produkci ropy, zejména v období, kdy trh reaguje na nečekané ekonomické výkyvy, změny v poptávce a geopolitické riziko. OPEC+ se musí vypořádávat nejen s těmito krátkodobými výkyvy, ale také s dlouhodobými změnami v energetickém sektoru, kdy se svět stále více zaměřuje na alternativní zdroje energie a snižování závislosti na fosilních palivech.
Podle informací získaných z pondělního průzkumu agentury Reuters se zdá, že analytici opět snížili své prognózy cen ropy pro rok 2024, a to již pátý měsíc po sobě. Snížení lze přičíst měkčí poptávce a nedostatku jistoty ohledně strategie Organizace zemí vyvážejících ropu . I přes vznik geopolitických rizik se předpokládá, že ceny ropy zůstanou pod silným tlakem na pokles. V celorepublikovém průzkumu, kterého se v posledních dvou týdnech zúčastnilo 41 analytiků a ekonomů, se očekává, že průměrná cena ropy Brent v roce 2024 bude 81,52 USD za barel, což je snížení oproti dříve předpokládaným 82,86 USD v srpnu. Tento ukazatel stanovuje nové minimum v projekci průzkumu od února 2024. Vzhledem k cenám americké ropy se předpokládá průměrná hodnota 77,64 USD, což znamená pokles pod minulý měsíc předpokládaných 78,82 USD. Roger Read, hlavní energetický analytik společnosti Wells Fargo, zprostředkoval současný propad cen ropy částečně nejistotě na trhu, která se týká plánů OPEC na přerozdělení barelů na trhu. Jako významný faktor byly rovněž uvedeny slabé ukazatele čínské poptávky. Podle průzkumu může globální poptávka po ropě v roce 2024 zaznamenat růst v rozmezí 0,9 až 1,2 milionu barelů denně , což je snížení oproti předchozím odhadům 1 až 1,3 mbpd. OPEC i Mezinárodní agentura pro energii odpovídajícím způsobem upravily své prognózy, přičemž zdůraznily pomalý vývoj poptávky na čínském trhu. Rok 2024 je překvapivě druhým případem, kdy OPEC snižuje svůj výhled růstu poptávky po ropě. Sehul Bhatt, ředitel výzkumu ve společnosti CRISIL Market Intelligence and Analytics, poukázal na to, že na pokles cen má převážně vliv pomalý hospodářský růst v klíčových ekonomikách, jako je Čína a Evropa, spolu s perspektivní slabou poptávkou, a to i s ohledem na hrozící geopolitickou nejistotu. Většina analytiků se však domnívá, že navzdory velké nabídce se riziková prémie za cenu ropy spojená s válkou snížila. Zároveň vyvozují, že by se spor mohl znovu objevit, pokud by opět vzrostlo napětí, především na Blízkém východě. Podobně se vyjádřil i vedoucí analytik Florian Grunberger ze společnosti Kpler, který naznačil, že pokud se naděje na příměří v Gaze neprojeví, může se vyšší riziková prémie za ropu vrátit. Ceny ropy v dubnu překonaly hranici 90 dolarů za barel, což bylo způsobeno napjatými vztahy na Blízkém východě a snížením dodávek ze strany OPEC+. Ceny však zaznamenaly prudký pokles a od tohoto měsíce klesly pod 70 USD za barel, což bylo vyvoláno nadměrnou nabídkou v reakci na slabý vývoj poptávky. Navzdory tomu se předpokládá, že OPEC+ v prosinci uskuteční plánované zvýšení produkce. Někteří analytici se však domnívají, že tento krok si vyžádá omezení produkce ze strany některých členů, aby se vypořádali s nadprodukcí. Mike Haigh, komoditní stratég společnosti Societe Generale, uvedl: “Předpokládáme, že OPEC+ v prosinci přistoupí ke zvýšení produkce. Vzhledem ke stále horšímu výhledu poptávky a stoupajícím komerčním zásobám OECD však nelze zcela zrušit plné snížení, protože ceny se začnou zhoršovat.” Skupina OPEC+, která v současnosti operuje s omezením produkce o 5,7 % celosvětové poptávky, což odpovídá přibližně 5,86 milionu barelů denně, pozastavila své plány na zvýšení těžby poté, co ceny ropy začátkem tohoto měsíce dosáhly devítiměsíčního minima. Tento krok ukazuje na neustálou dynamiku globálního ropného trhu, který čelí výzvám způsobeným nejistotami v globální ekonomice a politických událostech. Tato situace rovněž podtrhuje potřebu flexibilních a přesných strategií, které by pomohly stabilizovat ceny a produkci ropy, zejména v období, kdy trh reaguje na nečekané ekonomické výkyvy, změny v poptávce a geopolitické riziko. OPEC+ se musí vypořádávat nejen s těmito krátkodobými výkyvy, ale také s dlouhodobými změnami v energetickém sektoru, kdy se svět stále více zaměřuje na alternativní zdroje energie a snižování závislosti na fosilních palivech.