Klíčové body

Trump oznámil brzké zavedení cel na farmaceutické výrobky, čímž otřásl celým sektorem
Akcie hlavních farmaceutických firem prudce klesly v reakci na celní hrozby
Obavy z nadměrné závislosti na zahraniční výrobě zvyšují tlak na domácí produkci

Farmaceutický sektor se dlouho těšil pověsti stabilního útočiště pro investory, zejména v dobách tržních výkyvů. Během posledních čtyř obchodních seancí sice fond Health Care Select Sector SPDR (XLV) klesl o 7,8 %, stále to však bylo lepší než celkový pokles indexu S&P 500 (SPX) o 12,1 %. Tato relativní odolnost však dostala ránu, když Trump během úterního fundraisingového večera pro republikány prohlásil, že jeho administrativa brzy oznámí „velké clo na farmaceutické produkty“.

Prohlášení okamžitě vyvolalo obavy mezi investory a vedlo k výprodejům akcií mnoha velkých farmaceutických firem. Očekávání, že sektor zůstane ušetřen celní politiky, se ukázalo jako mylné a nové kroky mohou mít dlouhodobé důsledky nejen pro výrobce, ale i pro spotřebitele.

Přesun výroby nebude snadný

Trumpův plán má za cíl přimět farmaceutické společnosti k přesunu větší části výroby do Spojených států. Tento cíl se však může ukázat jako obtížně dosažitelný. Výrobní procesy ve farmaceutickém průmyslu jsou složité, přísně regulované a přizpůsobené konkrétním výrobkům. Jak uvedla společnost Eli Lilly (LLY), přesun nebo rozšíření výroby je „velmi zdlouhavý proces, který vyžaduje kapitálové výdaje, úpravy technologií a souhlas regulačních orgánů“.

To znamená, že ani v případě snahy amerických firem přesunout produkci do USA nelze očekávat rychlé výsledky. Mezitím by cla mohla zvýšit náklady na léky, narušit dodavatelské řetězce a ovlivnit dostupnost léčiv, což vyvolává další nejistotu na trzích.

Široké ztráty napříč celým sektorem

Reakce investorů byla okamžitá. ETF fond zaměřený na zdravotnictví klesl během ranního obchodování o 1,7 %, přičemž 52 z jeho 60 komponentních akcií ztrácelo. Mezitím index S&P 500 vzrostl o 0,3 %, což ukazuje na specifickou zátěž, kterou nové clo představuje právě pro farmaceutický sektor.

Z jednotlivých titulů byly nejvíce zasaženy firmy jako Merck (MRK), Johnson & Johnson (JNJ) a Amgen (AMGN), všechny tři významní členové indexu Dow Jones. Společnosti jako AbbVie (ABBV) a Bristol-Myers Squibb (BMY) rovněž čelily výrazným ztrátám, když jejich akcie klesly o 6 %, respektive 5,9 %. Biotechnologický ETF iShares (IBB) se propadl o 2,3 % a dostal se na tříleté minimum.

Tyto firmy jsou silně napojené na zahraniční výrobu. Například Amgen generuje více než čtvrtinu svých příjmů mimo USA, zatímco Johnson & Johnson má 43,4 % příjmů ze zahraničí. Přibližně polovina příjmů společnosti Merck pochází ze zámoří, a firma má významné výrobní provozy v Číně, Evropě i Africe.

Nová cla přicházejí v době, kdy narůstají obavy z nadměrné závislosti USA na zahraniční výrobě léčiv a účinných látek. Centrum pro inovaci aktivních farmaceutických složek (APIIC), které sdružuje výrobce léků, biotechnologické instituce a vládní agentury, ve své březnové bílé knize upozorňuje, že je nutné posílit domácí výrobní kapacity.

Zajímavé je, že APIIC tvrdí, že by nebylo třeba stavět nové továrny, protože ve Spojených státech již existuje značná nevyužitá kapacita, kterou lze využít. To by mohlo urychlit posun směrem k vyšší soběstačnosti – pokud k tomu bude politická vůle a podnikatelská ochota.

Trumpovy plány však přicházejí ve velmi napjaté atmosféře a ne všichni aktéři trhu sdílí jeho nadšení. Analytici varují, že politický tlak na přemístění výroby a změnu obchodních toků může být kontraproduktivní, pokud nenabídne realistickou cestu a stabilní rámec pro dlouhodobé plánování.

Budoucnost je nejistá

Farmaceutický sektor se tak ocitá v nezvyklé roli – namísto stabilního útočiště se nyní stává ohroženou oblastí, která může podléhat výkyvům v důsledku geopolitických rozhodnutí. Nová cla mohou přispět ke zvýšení cen léků pro americké spotřebitele, zpomalit schvalování nových léčiv a komplikovat plány farmaceutických firem na rozšíření výroby.

Zatímco se debata o obchodní politice Spojených států vyvíjí, investoři budou pravděpodobně hledat nové formy zajištění a přehodnocovat své strategie. Farmaceutické akcie, které dříve nabízely klid uprostřed tržních bouří, nyní ztrácí na své atraktivitě.

V důsledku toho je pravděpodobné, že investoři začnou hledat jiné sektory, které by mohly nabídnout větší stabilitu v nejistém prostředí obchodních konfliktů. Budoucnost farmaceutických akcií tak bude záviset nejen na schopnosti firem přizpůsobit se novým podmínkám, ale i na tom, jak bude politická rétorika proměněna v konkrétní a proveditelnou politiku.

Tento sektor byl dosud považován za jedno z mála stabilních míst na trhu během období ekonomické nejistoty. Nová realita však ukazuje, že i tato domněle bezpečná oblast může být zranitelná vůči změnám obchodní politiky.Farmaceutický sektor se dlouho těšil pověsti stabilního útočiště pro investory, zejména v dobách tržních výkyvů. Během posledních čtyř obchodních seancí sice fond Health Care Select Sector SPDR klesl o 7,8 %, stále to však bylo lepší než celkový pokles indexu S&P 500 o 12,1 %. Tato relativní odolnost však dostala ránu, když Trump během úterního fundraisingového večera pro republikány prohlásil, že jeho administrativa brzy oznámí „velké clo na farmaceutické produkty“.Prohlášení okamžitě vyvolalo obavy mezi investory a vedlo k výprodejům akcií mnoha velkých farmaceutických firem. Očekávání, že sektor zůstane ušetřen celní politiky, se ukázalo jako mylné a nové kroky mohou mít dlouhodobé důsledky nejen pro výrobce, ale i pro spotřebitele.Přesun výroby nebude snadnýTrumpův plán má za cíl přimět farmaceutické společnosti k přesunu větší části výroby do Spojených států. Tento cíl se však může ukázat jako obtížně dosažitelný. Výrobní procesy ve farmaceutickém průmyslu jsou složité, přísně regulované a přizpůsobené konkrétním výrobkům. Jak uvedla společnost Eli Lilly , přesun nebo rozšíření výroby je „velmi zdlouhavý proces, který vyžaduje kapitálové výdaje, úpravy technologií a souhlas regulačních orgánů“.To znamená, že ani v případě snahy amerických firem přesunout produkci do USA nelze očekávat rychlé výsledky. Mezitím by cla mohla zvýšit náklady na léky, narušit dodavatelské řetězce a ovlivnit dostupnost léčiv, což vyvolává další nejistotu na trzích.Široké ztráty napříč celým sektoremReakce investorů byla okamžitá. ETF fond zaměřený na zdravotnictví klesl během ranního obchodování o 1,7 %, přičemž 52 z jeho 60 komponentních akcií ztrácelo. Mezitím index S&P 500 vzrostl o 0,3 %, což ukazuje na specifickou zátěž, kterou nové clo představuje právě pro farmaceutický sektor.Z jednotlivých titulů byly nejvíce zasaženy firmy jako Merck , Johnson & Johnson a Amgen , všechny tři významní členové indexu Dow Jones. Společnosti jako AbbVie a Bristol-Myers Squibb rovněž čelily výrazným ztrátám, když jejich akcie klesly o 6 %, respektive 5,9 %. Biotechnologický ETF iShares se propadl o 2,3 % a dostal se na tříleté minimum.Tyto firmy jsou silně napojené na zahraniční výrobu. Například Amgen generuje více než čtvrtinu svých příjmů mimo USA, zatímco Johnson & Johnson má 43,4 % příjmů ze zahraničí. Přibližně polovina příjmů společnosti Merck pochází ze zámoří, a firma má významné výrobní provozy v Číně, Evropě i Africe.Nová cla přicházejí v době, kdy narůstají obavy z nadměrné závislosti USA na zahraniční výrobě léčiv a účinných látek. Centrum pro inovaci aktivních farmaceutických složek , které sdružuje výrobce léků, biotechnologické instituce a vládní agentury, ve své březnové bílé knize upozorňuje, že je nutné posílit domácí výrobní kapacity.Zajímavé je, že APIIC tvrdí, že by nebylo třeba stavět nové továrny, protože ve Spojených státech již existuje značná nevyužitá kapacita, kterou lze využít. To by mohlo urychlit posun směrem k vyšší soběstačnosti – pokud k tomu bude politická vůle a podnikatelská ochota.Trumpovy plány však přicházejí ve velmi napjaté atmosféře a ne všichni aktéři trhu sdílí jeho nadšení. Analytici varují, že politický tlak na přemístění výroby a změnu obchodních toků může být kontraproduktivní, pokud nenabídne realistickou cestu a stabilní rámec pro dlouhodobé plánování. Budoucnost je nejistáFarmaceutický sektor se tak ocitá v nezvyklé roli – namísto stabilního útočiště se nyní stává ohroženou oblastí, která může podléhat výkyvům v důsledku geopolitických rozhodnutí. Nová cla mohou přispět ke zvýšení cen léků pro americké spotřebitele, zpomalit schvalování nových léčiv a komplikovat plány farmaceutických firem na rozšíření výroby.Zatímco se debata o obchodní politice Spojených států vyvíjí, investoři budou pravděpodobně hledat nové formy zajištění a přehodnocovat své strategie. Farmaceutické akcie, které dříve nabízely klid uprostřed tržních bouří, nyní ztrácí na své atraktivitě.V důsledku toho je pravděpodobné, že investoři začnou hledat jiné sektory, které by mohly nabídnout větší stabilitu v nejistém prostředí obchodních konfliktů. Budoucnost farmaceutických akcií tak bude záviset nejen na schopnosti firem přizpůsobit se novým podmínkám, ale i na tom, jak bude politická rétorika proměněna v konkrétní a proveditelnou politiku.