Společnosti přislíbily výdaje v hodnotě až 1,6 bilionu dolarů a statisíce pracovních míst. Otázkou však zůstává, kolik z těchto slibů se skutečně naplní.

Mezi největší mediálně pokryté investiční přísliby patří vystoupení zakladatele Softbank (SFTBY) Masayoshi Sona, který při společném vystoupení s Trumpem nejprve slíbil investice ve výši 100 miliard dolarů, načež ho Trump pobídl, zda by to nemohlo být rovnou 200 miliard. O několik týdnů později Son skutečně představil projekt ve spolupráci se Samem Altmanem z OpenAI a Larrym Ellisonem ze společnosti Oracle, který má do čtyř let investovat až 500 miliard dolarů do technologické infrastruktury v USA.

Tento podnik, známý jako Stargate, vzbudil vlnu pochybností. Nejde jen o objem slíbených peněz, ale také o to, zda jsou tyto prostředky reálně k dispozici a kam přesně mají směřovat. Investice do datových center jsou sice dnes běžné, ale nejsou příliš náročné na pracovní sílu. Přesto Stargate slibuje „stovky tisíc“ pracovních míst, což zahrnuje i dočasné stavební dělníky, elektrikáře a řidiče.

Firemní závazky jako součást politického příběhu

Trumpova administrativa tyto oznámení vítá jako důkaz úspěchu svého ekonomického programu. Hovoří o důvěře podnikatelů v jeho politiku, zahrnující cla, snižování daní, deregulaci a posilování americké energetiky. Trump se aktivně snaží tato čísla propagovat a připisuje si zásluhy za více investic během dvou měsíců než kolik podle něj vzniklo za celé funkční období Joea Bidena.

Podle analýzy agentury Bloomberg činí součet těchto oznámení 1,6 bilionu dolarů a přibližně 426 000 pracovních míst. Ve skutečnosti však řada těchto plánů není nová. Například projekt Altmanovy AI infrastruktury vznikal už za předchozí vlády. Také plány společností jako Apple (AAPL) či Nvidia (NVDA) jen mírně navazují na dřívější tempo investic.

Trump se snaží soustředit na technologický sektor, kde je růst reálný a firmy jako Microsoft (MSFT), Apple nebo TSMC (TSM) skutečně rozšiřují svou činnost v USA. Přesto i zde platí, že investice nejsou vždy přímo spojeny s jeho administrativou, a některé závazky zahrnují i už probíhající projekty.

Minulost plná nesplněných slibů

Zkušenosti z Trumpova prvního funkčního období ukazují, že velké firemní sliby často zůstaly nenaplněné. Příkladem je Foxconn, který slíbil výstavbu továrny ve Wisconsinu za 10 miliard dolarů s 13 000 pracovníky. Do konce roku 2023 však firma investovala pouze 692 milionů a zaměstnávala zhruba 1 100 lidí. Část pozemků dnes využívá Microsoft k výstavbě vlastního datového centra.

Podobný vývoj postihl i závazek Ford Motor Co. (F), který původně slíbil investovat 700 milionů dolarů do továrny v Michiganu. Namísto zvýšení zaměstnanosti firma počet pracovních míst snížila. Ač Ford tvrdí, že mezi lety 2019 a 2023 investoval 7,4 miliardy dolarů do závodů v USA, realita v konkrétních regionech za sliby zaostává.

Příkladem úspěšnějšího naplnění slibu může být Carrier (CARR), který na Trumpův nátlak zachoval přibližně 1 000 pracovních míst v Indianě. Toyota (TM) pak skutečně navýšila počet zaměstnanců ve výrobě v USA a investovala slíbených 13 miliard dolarů. I v tomto případě se ale jedná o pokračování širší obchodní strategie firmy, která zvyšovala svůj podíl na americkém trhu.

Trumpova Stargate naráží na realitu

Zvláště v případě Stargate je zjevné, že sliby a realita se mohou dramaticky lišit. Zatímco projekt slibuje 100 000 pracovních míst, první lokalita v texaském Abilene má přinést jen 57 stálých zaměstnanců. Podobně expanze TSMC v Arizoně měla vytvořit až 25 000 pracovních míst, ale reálný počet zaměstnanců po investici 65 miliard dolarů činil zhruba 3 000.

Trump přesto prezentuje tyto projekty jako klíčové pilíře své strategie hospodářského růstu. V době, kdy akciový trh reaguje na jeho obchodní politiku s obavami, inflace zůstává vysoká a znovu se objevují obavy z recese, má prezentace velkých čísel symbolický význam. Navíc se blíží volby v roce 2026, které mohou ovlivnit jeho další legislativní možnosti.

Technologický průmysl zůstává hlavním tahounem, s důrazem na budování datových center pro výpočetní výkon AI. Tato centra skutečně absorbují obrovské investice, přičemž podle Platformonomics dosáhnou v roce 2024 až 230 miliard dolarů. Přesto je velmi nepravděpodobné, že by Stargate sama dokázala utratit 500 miliard dolarů během čtyř let. Nejde jen o nedostatek zdrojů – ale i o praktickou možnost takové tempo výstavby realizovat.

Trump vsadil na silný příběh a důvěru v americkou technologii. Ale historie ukazuje, že investiční sliby jsou jedna věc, jejich splnění druhá. Prozatím se na texaském poli rýsují první budovy, ale zda bude Stargate skutečným „osmým divem světa“, nebo jen marketingovým symbolem, ukáže až čas.