Opatření přichází jako součást širší obchodní strategie prezidenta Donalda Trumpa, která má za cíl omezit závislost USA na Číně a obnovit domácí lodní výrobu. Tento krok však zároveň zvýšil napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami a vyvolal ostrou reakci ze strany Pekingu.
Nová opatření: snaha o posílení amerického průmyslu
Podle oznámení amerického obchodního zmocněnce (USTR) zveřejněného ve Federálním rejstříku budou Spojené státy vybírat poplatky od všech lodí postavených nebo vlastněných čínskými subjekty, které kotví v amerických přístavech. Sazby se budou určovat na základě čisté tonáže nebo objemu přepravovaného zboží během každé plavby.
Poplatky vstoupí v platnost za přibližně 180 dní a budou se zavádět postupně. Jejich výše se bude každoročně zvyšovat, čímž vznikne víceletý systém eskalace poplatků:
50 dolarů za čistou tunu pro lodě vlastněné a provozované čínskými firmami, s ročním navýšením o 30 dolarů.
18 dolarů za čistou tunu pro lodě postavené v Číně, ale vlastněné nečínskými firmami, s ročním navýšením o 5 dolarů.
Zatímco původní návrh z února počítal až s 1,5 milionem dolarů za jedno zastavení, aktuální plán je mírnější, ale stále vyvolává silné reakce v námořním a logistickém průmyslu.
Zdroj: Canva
„Lodě a lodní doprava jsou životně důležité pro americkou ekonomickou bezpečnost a volný tok obchodu,“ uvedl Jamieson Greer, obchodní zástupce USA. Podle něj mají tato opatření zvrátit čínskou dominanci v odvětví a podpořit domácí poptávku po americky vyrobených plavidlech.
Reakce Číny: poškození globálního trhu
Čínská vláda reagovala ostře. Na tiskové konferenci označil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien americký krok za poškozující nejen Čínu, ale i samotné Spojené státy. Uvedl, že zavedení přístavních poplatků a dalších celních opatření:
Zvyšuje globální náklady na lodní dopravu
Narušuje stabilitu mezinárodního průmyslu
Zvyšuje inflační tlaky v USA
A podle Pekingu nenaplní cíl znovu nastartovat americkou loďařskou výrobu
Čína zároveň zopakovala, že neplánuje snižovat svá cla na americké zboží, a odmítla se podílet na „nesmyslné hře s čísly“, jak označila současnou spirálu recipročních celních opatření mezi oběma zeměmi.
Trumpův postoj: tlak s otevřenými dveřmi k jednání
Trump ve čtvrtek naznačil, že další zvyšování cel nemusí být nevyhnutelné: „Nechci, aby se zvyšovala, protože v určitém bodě se vám stane, že lidé nebudou nakupovat,“ řekl novinářům v Bílém domě. To může být signál, že administrativa zvažuje vyváženější přístup, pokud bude existovat prostor pro vyjednávání s Čínou.
Prezident také potvrdil, že USA mají zájem jednat se všemi zeměmi, včetně Číny, a že probíhají rozhovory mezi americkými a čínskými představiteli. Čínská strana na to reagovala s tím, že je připravena jednat, ale očekává větší „respekt“ a důslednost ze strany USA.
Tato rétorika naznačuje, že obchodní diplomacie není zcela přerušena, a že navzdory zostřujícím se opatřením obě strany hledají cestu k dohodě, která by zmírnila dopady obchodní války na globální ekonomiku.
Zdroj: Canva
Kontext a důsledky: obchodní válka pokračuje
Zavedení nových přístavních poplatků přichází v době, kdy už USA uvalily cla na čínské zboží ve výši 145 % a Čína odpověděla vlastními 125% cly na americké zboží. Přístavní poplatky se tak stávají dalším nástrojem obchodního tlaku, který rozšiřuje konflikt z oblasti zboží do oblasti dopravy a logistiky.
Tato opatření mohou mít široké důsledky, včetně:
Zvýšení nákladů na mezinárodní přepravu, které se mohou promítnout do cen spotřebního zboží.
Zpomalování globálního obchodu, zejména v odvětvích závislých na efektivní přepravní infrastruktuře.
Zvýšení inflace v USA a jiných vyspělých ekonomikách.
Tlak na přesměrování námořních tras a logistiky, což může vést ke změnám v dodavatelských řetězcích.
V širším pohledu se tak americká strategie „ekonomického nacionalismu“ dostává do střetu se základy globalizovaného obchodu, na kterém stála světová ekonomika posledních několik desetiletí.
Ekonomika je v současnosti na pomyslném rozcestí. Uvidíme, kam se vše vyvine.
Opatření přichází jako součást širší obchodní strategie prezidenta Donalda Trumpa, která má za cíl omezit závislost USA na Číně a obnovit domácí lodní výrobu. Tento krok však zároveň zvýšil napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami a vyvolal ostrou reakci ze strany Pekingu.Nová opatření: snaha o posílení amerického průmysluPodle oznámení amerického obchodního zmocněnce zveřejněného ve Federálním rejstříku budou Spojené státy vybírat poplatky od všech lodí postavených nebo vlastněných čínskými subjekty, které kotví v amerických přístavech. Sazby se budou určovat na základě čisté tonáže nebo objemu přepravovaného zboží během každé plavby.Poplatky vstoupí v platnost za přibližně 180 dní a budou se zavádět postupně. Jejich výše se bude každoročně zvyšovat, čímž vznikne víceletý systém eskalace poplatků:
50 dolarů za čistou tunu pro lodě vlastněné a provozované čínskými firmami, s ročním navýšením o 30 dolarů.
18 dolarů za čistou tunu pro lodě postavené v Číně, ale vlastněné nečínskými firmami, s ročním navýšením o 5 dolarů.
Zatímco původní návrh z února počítal až s 1,5 milionem dolarů za jedno zastavení, aktuální plán je mírnější, ale stále vyvolává silné reakce v námořním a logistickém průmyslu.„Lodě a lodní doprava jsou životně důležité pro americkou ekonomickou bezpečnost a volný tok obchodu,“ uvedl Jamieson Greer, obchodní zástupce USA. Podle něj mají tato opatření zvrátit čínskou dominanci v odvětví a podpořit domácí poptávku po americky vyrobených plavidlech.Reakce Číny: poškození globálního trhuČínská vláda reagovala ostře. Na tiskové konferenci označil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien americký krok za poškozující nejen Čínu, ale i samotné Spojené státy. Uvedl, že zavedení přístavních poplatků a dalších celních opatření:
Zvyšuje globální náklady na lodní dopravu
Narušuje stabilitu mezinárodního průmyslu
Zvyšuje inflační tlaky v USA
A podle Pekingu nenaplní cíl znovu nastartovat americkou loďařskou výrobu
Čína zároveň zopakovala, že neplánuje snižovat svá cla na americké zboží, a odmítla se podílet na „nesmyslné hře s čísly“, jak označila současnou spirálu recipročních celních opatření mezi oběma zeměmi.Trumpův postoj: tlak s otevřenými dveřmi k jednáníTrump ve čtvrtek naznačil, že další zvyšování cel nemusí být nevyhnutelné: „Nechci, aby se zvyšovala, protože v určitém bodě se vám stane, že lidé nebudou nakupovat,“ řekl novinářům v Bílém domě. To může být signál, že administrativa zvažuje vyváženější přístup, pokud bude existovat prostor pro vyjednávání s Čínou.Prezident také potvrdil, že USA mají zájem jednat se všemi zeměmi, včetně Číny, a že probíhají rozhovory mezi americkými a čínskými představiteli. Čínská strana na to reagovala s tím, že je připravena jednat, ale očekává větší „respekt“ a důslednost ze strany USA.Tato rétorika naznačuje, že obchodní diplomacie není zcela přerušena, a že navzdory zostřujícím se opatřením obě strany hledají cestu k dohodě, která by zmírnila dopady obchodní války na globální ekonomiku.Kontext a důsledky: obchodní válka pokračujeZavedení nových přístavních poplatků přichází v době, kdy už USA uvalily cla na čínské zboží ve výši 145 % a Čína odpověděla vlastními 125% cly na americké zboží. Přístavní poplatky se tak stávají dalším nástrojem obchodního tlaku, který rozšiřuje konflikt z oblasti zboží do oblasti dopravy a logistiky.Tato opatření mohou mít široké důsledky, včetně:
Zvýšení nákladů na mezinárodní přepravu, které se mohou promítnout do cen spotřebního zboží.
Zpomalování globálního obchodu, zejména v odvětvích závislých na efektivní přepravní infrastruktuře.
Zvýšení inflace v USA a jiných vyspělých ekonomikách.
Tlak na přesměrování námořních tras a logistiky, což může vést ke změnám v dodavatelských řetězcích.
V širším pohledu se tak americká strategie „ekonomického nacionalismu“ dostává do střetu se základy globalizovaného obchodu, na kterém stála světová ekonomika posledních několik desetiletí.Ekonomika je v současnosti na pomyslném rozcestí. Uvidíme, kam se vše vyvine.
