Federální rezervní banka v Bostonu varovala, že propojení amerických bank se soukromými úvěrovými fondy může v případě hospodářského poklesu představovat systémové riziko pro celý finanční systém Spojených států. Ve zprávě zveřejněné ve středu ekonomové této regionální pobočky Fedu upozornili, že banky se čím dál více angažují ve financování nebankovních věřitelů, kteří poskytují přímé úvěry podnikům mimo tradiční úvěrové trhy. Objem těchto bankovních půjček dosahuje 1,6 bilionu dolarů. Rozvoj tohoto odvětví v posledních letech výrazně podpořily tradiční banky, které se po finanční krizi v roce 2008 dostaly pod přísnější regulaci. To vedlo k ústupu od rizikovějších úvěrů – jako jsou půjčky firmám s nízkým zajištěním – a k outsourcování rizika na méně regulované aktéry, zejména soukromé úvěrové fondy. Stále těsnější vztah mezi bankami a soukromými fondy Zpráva Bostonského Fedu upozorňuje na úzké vztahy, které banky navazují s významnými hráči jako Blackstone [BX], Apollo [APO] nebo Ares [ARES]. Tyto fondy se specializují na poskytování úvěrů firmám, které by kvůli vysokému zadlužení nebo nízké hotovostní pozici nedosáhly na běžné financování. Banky přitom samy těmto fondům poskytují revolvingové úvěrové linky v objemu stovek milionů až miliard dolarů. Tyto linky mohou být čerpány podle potřeby, což zvyšuje pákový efekt fondů a zároveň vytváří potenciální riziko likvidity pro samotné banky. Pokud by došlo k náhlému ekonomickému otřesu, více fondů by mohlo začít čerpat tyto úvěry současně – a to by mohlo vyvolat tlak na bankovní bilance. Ekonomové upozorňují, že přímý kontakt s vysoce rizikovými dlužníky je u bank stále nepřímý, ale přesto se prostřednictvím těchto úvěrů vystavují možným ztrátám. Pokud by totiž ve větším měřítku docházelo k defaultům mezi podniky financovanými soukromými úvěrovými fondy, mohlo by to banky zasáhnout podobně, jako tomu bylo v době krize. Nová struktura rizika: méně centralizované, ale stále nebezpečné Bostonští ekonomové nicméně uznávají, že dnešní úvěrové linky jsou méně koncentrované než úvěry na odkup podniků z období před rokem 2008. Tehdy banky často poskytovaly obrovské půjčky na jednotlivé transakce, nyní jsou jejich expozice rozprostřeny přes mnoho menších úvěrů. Tato diverzifikace snižuje riziko spojené s konkrétním dlužníkem. Zároveň ale platí, že souhrnný objem závazků vůči soukromým úvěrovým fondům je velmi vysoký. Podle zprávy patří bankovní úvěrové facility mezi největší pasiva těchto fondů, což znamená, že v extrémních scénářích – například v případě hluboké recese – by mohlo dojít k významným ztrátám, které by se přenesly i na bankovní sektor. Agentura Fitch již na začátku týdne oznámila, že objem úvěrů poskytovaných nebankovním finančním institucím vzrostl na 1,2 bilionu dolarů, což je meziročně nárůst o 20 %. Tento rychlý růst naznačuje, že soukromé úvěrové skupiny hrají stále větší roli v americkém úvěrovém ekosystému – a banky jim tuto expanzi aktivně umožňují. Systémové riziko nebo zdravý doplněk? Zpráva přispívá do debaty o tom, zda je současný model spolupráce mezi bankami a soukromými fondy skutečně stabilní. Regulátoři dlouho považovali soukromý úvěrový trh za oddělený od bankovního systému, ale rostoucí propojení přes úvěrové facility naznačuje, že se tato hranice postupně stírá. Zatímco v normálních podmínkách se tato expozice může jevit jako bezpečná – zejména díky diverzifikaci rizika – za nepříznivých podmínek, kdy více podniků začne selhávat současně, by mohlo dojít ke kaskádovému efektu. Fondy by čerpaly hotovost, banky by čelily tlaku na likviditu, a to vše v době, kdy by se trh nacházel v oslabené kondici. Ekonomové upozorňují, že ani rozsáhlý počet zajištěných úvěrů nemusí být dostatečnou ochranou, pokud se zhorší makroekonomické prostředí. Riziko není v jednotlivých úvěrech, ale ve struktuře celého systému, který by mohl být zranitelný vůči náhlému a simultánnímu čerpání likvidity. Nutnost regulatorního dohledu Rostoucí provázanost bank a soukromých fondů je výzvou pro regulační orgány, které dosud do značné míry nechávaly tento segment bez přímého dohledu. Bostonský Fed tak de facto volá po větší transparentnosti a možná i po zvýšené regulaci těchto struktur, neboť jejich fungování má dnes důsledky pro finanční stabilitu jako celek. Zatím není jasné, zda a kdy Federální rezervní systém nebo další instituce přistoupí k regulačním opatřením, která by příměji omezila nebo kontrolovala expanzi tohoto typu financování. Jisté však je, že soukromé úvěry přestávají být marginálním jevem a stávají se nedílnou součástí amerického úvěrového trhu – s veškerými přínosy i riziky, které z toho vyplývají.