Tyto kroky přicházejí v citlivém období, kdy se obchodní partneři USA snaží najít kompromis a odvrátit dopady již zavedených tarifů.

Trumpova administrativa stanovila nový termín 1. června, od kdy by měla Evropská unie čelit 50% clu na své exporty. Důvodem je podle prezidenta stagnace obchodních jednání, která podle jeho slov „nikam nevedou“. Evropské země už od dubna čelí základnímu 10% clu a doufaly, že 90denní přechodné období, které mělo skončit 8. července, přinese uvolnění. Trump však nyní naznačuje, že pokud EU nepřijde s novými návrhy, bude dříve než čekala čelit významnému zvýšení obchodních bariér.

Zásadní dopad mohou mít i plánovaná cla na výrobce smartphonů. Apple (AAPL) čelí možnosti 25% dovozní daně na všechny iPhony vyráběné mimo USA, přičemž Trump následně upřesnil, že opatření se bude týkat i jihokorejské společnosti Samsung a dalších firem v tomto odvětví. Zavedení těchto tarifů by mohlo vstoupit v platnost koncem června a má vazbu na širší snahu americké vlády o uvalení clí na polovodiče a elektronické komponenty.

Cla a vyšetřování podle § 232: součást širší strategie

Podle zprávy analytiků ze společnosti Evercore ISI jsou poslední Trumpovy výroky v souladu s probíhajícími vyšetřováními podle sekce 232 amerického obchodního práva. Ta se dříve využila například k zavedení cel na ocel a hliník a nyní se rozšiřují i na nové oblasti. Polovodiče, farmacie, kritické minerály či nákladní automobily – všechna tato odvětví jsou nyní pod drobnohledem Trumpovy obchodní politiky.

Evercore předpokládá, že tato vyšetřování skončí počátečním nastavením cel na 25 %, s možností pozdějších úprav. Ačkoli se Trump v dubnu rozhodl nezahrnout smartphony do první vlny nových tarifů, nyní je zřejmé, že se toto odvětví dostává do středu pozornosti.

Trumpova strategie často zahrnuje oznámení extrémně vysokých sazeb, které se v dalších týdnech mírní na základě jednání, což vytváří prostor pro kompromisy. Analytici ale nevylučují, že Trump může nová cla skutečně zavést alespoň dočasně, aby zvýšil glaubilitu svých hrozeb a získal výhodnější vyjednávací pozici.

Reakce trhu a diplomatický podtext

Páteční oznámení se sice okamžitě promítla do vývoje na trzích, ale bez masivních výprodejů. Index S&P 500 sice klesl o 0,67 %, nicméně uzavřel výše než v průběhu dne, což naznačuje, že investoři zatím nepanikaří. Podle Johna Madziyireho ze společnosti Vanguard je situace pro trhy do určité míry „známá hra“ a investoři jsou vůči Trumpovým výrokům částečně imunní.

Trumpovu pátečnímu vystoupení předcházel také komentář ministra financí Scotta Bessenta, který řekl, že doufá, že tvrdý postoj USA přiměje EU k akci. Podle něj jsou návrhy Evropské unie slabší než návrhy jiných obchodních partnerů a Bílý dům se pouze snaží zvýšit tlak, aby dosáhl lepších podmínek.

Na dotaz, zda EU může něco udělat, aby se vyhnula 50% clu, prezident odpověděl vyhýbavě: „Uvidíme, co se stane.“ Zároveň ale konstatoval, že pokud se situace nezmění, clo bude od 1. června realitou. Tuto hrozbu pronesl během podpisu výkonných nařízení na podporu jaderného průmyslu, což podtrhuje, že cla jsou součástí širší ekonomické a geopolitické agendy.

Přehled současných celních opatření

Trumpova administrativa v posledních týdnech zintenzivnila tlak na obchodní partnery napříč světem. Kromě Evropské unie zavedla například 25% cla na zboží z Kanady a Mexika, pokud nesplňuje pravidla dohody USMCA. Čína čelí 30% clům, která byla dočasně snížena z předchozích 145 %, ale i zde probíhají složitá jednání. Velká Británie má s USA specifickou dohodu, díky níž zůstávají cla na většinu produktů na úrovni 10 %, s výjimkami pro některé klíčové sektory.

Zvláštní pozornost si zaslouží sektor oceli, hliníku a automobilového průmyslu, kde platí 25% cla již několik měsíců. V současnosti se spekuluje i o uvalení tarifů na farmaceutické produkty a měď, ačkoli tato opatření zatím nebyla oficiálně potvrzena.

Tato rychle se měnící celní mapa vytváří pro podniky i investory prostředí značné nejistoty. Na jedné straně může Trumpova strategie přinést Spojeným státům výhodnější obchodní podmínky, na druhé straně ale hrozí narušení globálních dodavatelských řetězců, zvýšení nákladů a zpomalení ekonomického růstu.

Prozatím se trhy drží v relativním klidu. Ale jak naznačují odborníci, každé další prohlášení či konkrétní krok administrativy může rychle změnit náladu – nejen na Wall Street, ale i v Bruselu, Soulu nebo Cupertinu.