Sliby o obnovení továren a pracovních míst ve starých průmyslových regionech rezonovaly především mezi nezaměstnanými dělníky ze Středozápadu, kteří v Trumpovi viděli zastánce svých zájmů. V poslední době se však jeho pozornost překvapivě obrátila na zcela jiný sektor – filmový průmysl.Minulý týden prezident naznačil, že chce ochránit americkou kinematografii před zahraniční konkurencí zavedením cel na zahraniční filmy. Jeho nový slogan „Znovu učinit Hollywood velkým“ se zpočátku může zdát jako bizarní nápad, neboť Spojené státy jsou největším exportérem filmů na světě. Hollywoodské trháky ovládají mezinárodní kina a tvoří jeden z pilířů americké měkké síly. Přesto Trumpova iniciativa nezůstala bez odezvy.Kultura jako zbraň politické mobilizaceNa ekonomické úrovni dává protekcionismus v oblasti filmu jen malý smysl. Jakékoliv odvety ze strany zahraničí by pravděpodobně ublížily samotnému Los Angeles, které je centrem americké filmové tvorby. Z politického hlediska však Trumpův tah smysl má. Filmový průmysl je silně odborově organizovaný, a jeho pracovníci – od kameramanů až po osvětlovače – sdílejí podobné nejistoty jako někdejší průmysloví dělníci.Hollywood v posledních letech čelí dvěma klíčovým hrozbám: levné zahraniční produkci a technologické automatizaci. Produkční studia přesouvají natáčení tam, kde je levnější pracovní síla, a současně se v odvětví šíří technologie, které nahrazují lidskou práci – od filtrů, jež suplují vizážistky, až po umělou inteligenci, která generuje scénáře. Tento strach z nahrazení technikou byl jádrem rozsáhlých stávek hollywoodských scénáristů a herců v roce 2023.Trump svou rétorikou nabízí političtější než ekonomické řešení: ochranu před globalizací a automatizací. Apeluje tak na pocity ohrožení nové „prekariátní“ třídy – lidí ze služebních odvětví, jejichž budoucnost je stále nejistější.Nehmotná ekonomika a politika pocituSoučasná ekonomika se stále více opírá o nehmotná aktiva – software, data, autorská práva. Ta dnes tvoří až 80 % hodnoty v rozvahách velkých firem. V oblasti médií, obsahu a programování – tedy v jádru hollywoodského byznysu – je tato realita obzvlášť zřejmá. Mnoho tradičních pracovních míst mizí a spolu s nimi i odborové výhody, jako je zdravotní pojištění.Trump těmto lidem nabízí jednoduché poselství: Něco vám berou, já vám to vrátím. Jeho slib, že udrží „cizince a stroje“ mimo americkou ekonomiku, nemusí být reálný, ale je účinný. A to nejen v Hollywoodu. Snadno si lze představit, že podobné sliby nabídne i radiologům nebo právníkům, jejichž práci také ohrožují nové technologie.Demokraté vs. Trump: dvě cesty, jeden problémZatímco demokraté směřují k programu „hojnosti“ – spoléhají na regulační reformy a tržní nástroje, které připomínají neoliberální éru 90. let – Trump sází na emocionální mobilizaci a identifikaci nepřítele. Vytváří si základnu mezi lidmi, kteří se bojí o svou budoucnost. Výroba oslovovala omezenou skupinu manuálních pracovníků, ale služby tvoří 79 % pracovní síly USA.Tato strategie je politicky účinná, ale zároveň vysoce riziková. Ve světě, kde se technologické a kulturní změny dějí rychleji než kdykoli dříve, může být nabídka jednoduchých odpovědí na složité problémy velmi přitažlivá. A právě na tuto dynamiku Trump sází. Hollywood se tak stal dalším bitevním polem kulturní války, která určuje nejen směřování americké ekonomiky, ale i politického diskurzu.Trumpův návrh na zavedení cel na zahraniční filmy může působit jako excentrický nápad, ale ve skutečnosti zapadá do širší strategie, která se snaží využít obav střední třídy ze ztráty jistot. V době, kdy technologie dramaticky proměňují pracovní trh, a to nejen ve výrobě, ale zejména ve službách, se Hollywood stává symbolickým příkladem. Pracovníci, kteří se dříve mohli spolehnout na odbory, stabilní příjmy a rozvoj kariéry, nyní čelí nahrazování digitálními nástroji a automatizací.Trumpova rétorika nabízí jednoduchý narativ: problémy mají viníka – zahraniční konkurenci a technologii – a on je připraven je vyřešit. Přestože ekonomický dopad takových opatření je sporný, politicky mohou rezonovat. Zatímco demokraté sází na technokratická řešení a tržní logiku, Trump hraje na strunu emocí a identity. Hollywood není jen továrnou na sny, ale také arénou, kde se střetává budoucnost práce, kultury a politiky.Jak se ukazuje, boj o hlas nejistých pracovníků se dnes nevede jen v průmyslových halách, ale i ve střižnách, digitálních studiích a scénáristických místnostech. A ten, kdo tento boj pochopí, může rozhodovat o budoucnosti americké politiky.