Evropští výrobci automobilů čelí vážnému nedostatku vzácných zemin, klíčových surovin pro výrobu elektromotorů a dalších komponent. Tato krize ještě zesílila poté, co Čína – hlavní světový dodavatel a zpracovatel těchto surovin – zpřísnila svá vývozní pravidla. Důsledky těchto opatření se projevují napříč automobilovým průmyslem, kde hrozí odstávky výroby a přerušení dodavatelských řetězců. Evropští výrobci se proto snaží zajistit alternativní zdroje surovin a spolupracují se západními firmami na vytvoření nezávislejší infrastruktury.

Alternativní partneři a těžba mimo Čínu

Jedním z kroků ke zmírnění závislosti na Číně je navázání spolupráce s těžařskými firmami působícími mimo její území. Například německá automobilka Mercedes-Benz podle informací z jednání zvažuje partnerství s britskou společností Rainbow Rare Earths, která plánuje v roce 2027 zahájit těžbu v Jižní Africe. Tato firma je podporována společností TechMet, která je částečně vlastněna americkou vládou. Rainbow potvrdila, že probíhá řada jednání s automobilkami a dalšími potenciálními odběrateli, kteří se snaží diverzifikovat své dodávky.

Zájem o nové dodavatelské cesty prudce roste, což potvrzuje i Frank Eckard, generální ředitel německé společnosti Magnosphere, která vyrábí magnety z čínských vzácných kovů. Podle něj se výrobci jako Porsche (P911) snaží v panice zajistit dodávky alespoň na několik týdnů dopředu, aby předešli neplánovaným odstávkám. „Cena není problém,“ uvádí Eckard. „Hlavní je, kdo dokáže dodat rychle.“

Omezené zásoby a přetížené schvalovací procesy

Nedostatek surovin už přináší konkrétní následky. Ford (F) byl například nucen v květnu dočasně uzavřít svůj závod na sportovní vozy v Chicagu. Podobná situace nyní hrozí i evropským automobilkám, které podle Eckarda mají zásoby magnetů maximálně na několik týdnů. Výjimkou je jihokorejská Hyundai, která společně se svou sesterskou značkou Kia disponuje dostatečnými zásobami až do konce roku 2025. Firma ale odmítla zveřejnit bližší informace ohledně svých skladových zásob nebo nákupní strategie.

Čínská vláda se snaží částečně vyjít vstříc evropským firmám a urychluje schvalování vývozních licencí. I přesto však zůstává celý proces pomalý a administrativně náročný. Volkswagen (VOW3.DE), který už licenci získal, bude podle představitelů odvětví čekat na reálné dodání surovin týdny až měsíce. Hromadící se žádosti o licence a složitá byrokracie tak stále představují překážku, kterou se nedaří rychle překonat.

Kritický význam výroby magnetů v Evropě

Problém s nedostatkem vzácných zemin nelze řešit pouze zajištěním surovin mimo Čínu. Většina světové produkce permanentních magnetů se totiž stále soustřeďuje v Asii. I kdyby si Evropa zajistila těžbu vzácných zemin na jiných kontinentech, bez domácí výroby magnetů zůstává závislá na jejich zpracování v zahraničí. „Pokud se Evropa nerozhodne vážně zabývat výrobou permanentních magnetů, problém nevyřešíme,“ varoval jeden z manažerů.

Analytici společnosti Berenberg očekávají, že současná krize zvýší investice do nečínských dodavatelských řetězců, přičemž z této situace mohou těžit právě společnosti jako Rainbow. Vedení automobilek zůstává ostražité a varuje, že bez rychlých změn může dojít ke kolapsu výroby, který by měl výrazný dopad na evropskou ekonomiku i zaměstnanost.

Současná krize okolo vzácných zemin a permanentních magnetů odhaluje zranitelnost evropského automobilového průmyslu vůči geopolitickému napětí a závislosti na Číně. Přestože některé automobilky, jako Hyundai, mají zásoby na několik měsíců, většina výrobců čelí riziku brzkého přerušení produkce. Spolupráce se západními těžaři je důležitým krokem, ale sama o sobě nestačí. Klíčové bude vybudování evropské infrastruktury na výrobu magnetů, která zatím chybí. Politický tlak, omezené licence a byrokratické překážky navíc zpomalují přechod k soběstačnosti. Pokud Evropa neinvestuje do celého řetězce — od těžby po výrobu — hrozí další výrobní výpadky a ztráta konkurenceschopnosti.