Bitcoin (BTC) zažil během poslední dekády mimořádný růst, který z něj udělal nejvýkonnější aktivum posledních let. Od července 2015 vzrostla jeho cena o více než 40 000 %, což výrazně překonává výkonnost akciového trhu, státních dluhopisů i zlata. I když se podobné výnosy už pravděpodobně nebudou opakovat, stále existuje důvod k optimismu. Podle některých investorů má bitcoin potenciál dosáhnout v horizontu deseti let ceny 1 milionu dolarů za minci.

Bitcoin se mezitím posunul ze spekulativního internetového experimentu na úroveň uznávaného globálního finančního aktiva. S tržní kapitalizací okolo 2,3 bilionu dolarů ho dnes nelze ignorovat. Co stojí za jeho růstem a proč někteří investoři považují sedmimístnou cenu za realistickou?

Institucionální přijetí a změna prostředí

Původní obavy, že bitcoin bude vládami zakázán, se postupně rozplývají. Spojené státy například nedávno oznámily záměr vytvořit strategickou rezervu bitcoinů. Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) navíc schválila první spotové bitcoinové ETF, čímž umožnila institucionálním investorům pohodlný přístup k této kryptoměně.

Zájem firem o bitcoin roste – některé jej začínají držet přímo v rozvaze. Finanční instituce mohou bitcoin bezpečně ukládat pro klienty, aniž by na to potřebovaly zvýšené kapitálové rezervy. Novinkou je i to, že bitcoin se může stát zástavou pro hypotéky. Všechny tyto kroky posilují jeho legitimitu a zvyšují poptávku.

Vývoj naznačuje, že z bitcoinu se stal nástroj nejen pro spekulanty, ale také pro konzervativní instituce. Je to přechod od decentralizovaného hnutí k aktivu, které je dnes bráno vážně nejen investory, ale i státními orgány.

Nabídka, která se nezvyšuje, a poptávka, která roste

Jedním z hlavních důvodů rostoucí hodnoty bitcoinu je jeho omezená nabídka. Na rozdíl od fiat měn, které lze tisknout bez limitu, je počet bitcoinů striktně omezen na 21 milionů kusů. Tento počet je vynucován prostřednictvím pravidelných halvingů – tedy událostí, kdy se každé čtyři roky snižuje odměna za vytěžený blok na polovinu.

Poslední halving proběhl v dubnu 2024, další je plánován na duben 2028. Tento mechanismus znamená, že se tempo uvolňování nových bitcoinů zpomaluje, zatímco poptávka díky institucionálním investorům a retailu nadále roste. V prostředí rostoucí peněžní zásoby a fiskálních deficitů se tak bitcoin jeví jako ochrana před znehodnocováním měny.

Americká vláda pod vedením Donalda Trumpa navíc schválila rozsáhlý balík, který prodlužuje daňové úlevy, snižuje sociální výdaje a zároveň zvyšuje vojenské. Podle odhadů zvýší fiskální deficit o 3,3 bilionu dolarů v příští dekádě. Tato rozpočtová expanze dál podporuje atraktivitu aktiv s omezenou nabídkou, jako je bitcoin.

Bitcoin versus zlato: Digitální alternativa s výhodami

Zlato bylo dlouho považováno za bezpečný přístav, ale bitcoin přináší podobné výhody s moderními vlastnostmi. Je snadno přenosný, dělitelný a ověřitelný, což mu dává přednost v digitalizované ekonomice. Tržní hodnota zlata je přibližně 22,2 bilionu dolarů, tedy zhruba desetkrát více než bitcoin. Pokud by se bitcoin k této hodnotě přiblížil, odpovídala by tomu cena okolo 1 milionu dolarů za minci.

Mnozí proto věří, že bitcoin bude nejen konkurencí zlata, ale dokonce ho v budoucnu předčí. Pokud zůstane globálním neutrálním aktivem a jeho nabídka zůstane omezená, zatímco vlády budou dál zvyšovat zadlužení a znehodnocovat vlastní měny, růst ceny se může stát téměř nevyhnutelným.

A i když se 1 milion dolarů za bitcoin může zdát jako extrémní představa, historický vývoj této kryptoměny ukazuje, že se dokázala přizpůsobit a přežít i v období výrazných poklesů. Dnešní stabilní růst a zájem institucí ukazují, že tentokrát to nemusí být jen další bublina.