Trumpův tým plánuje zákaz čínských nákupů zemědělské půdy v USA
Důvodem jsou bezpečnostní obavy, hlavně u základen armády
Výbor Cfius získá silnější roli při kontrole zahraničních investic
Napětí s Čínou roste i v oblasti technologií a špionáže
Trumpův tým chce omezit čínské nákupy americké zemědělské půdy
Administrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa představila plán, podle kterého chce zakázat čínským skupinám nákup americké zemědělské půdy, především v blízkosti vojenských základen. Důvodem je rostoucí obava z ohrožení národní bezpečnosti. Záměr oznámila americká ministryně zemědělství Brooke Rollinsová s tím, že vláda chystá legislativní i výkonná opatření. Spolupracovat bude jak s jednotlivými státy, tak s místními úřady, aby byl zákaz co nejrychleji uveden do praxe.
Zdroj: Canva
Rollinsová zdůraznila, že americké zemědělství nehraje pouze roli v zásobování obyvatel potravinami, ale že jde zároveň o klíčový prvek obrany země. Podle jejích slov „zahraniční protivníci“ nejen nakupují půdu, ale zároveň ohrožují výzkum a vytvářejí slabiny v systému, který zajišťuje potravinovou bezpečnost. Na tiskové konferenci také představila nový Národní akční plán pro bezpečnost zemědělství.
Blízkost vojenských zařízení jako bezpečnostní riziko
Po boku Rollinsové vystoupil i ministr obrany Pete Hegseth, který varoval, že zahraniční vlastnictví půdy u strategických vojenských základen představuje přímou hrozbu. Právě tyto případy jsou považovány za zvlášť rizikové. Administrativa proto plánuje omezit nejen nové nákupy, ale zaměří se i na revizi již existujícího vlastnictví, které může být považováno za bezpečnostní problém.
Kroky Trumpova týmu přicházejí v době, kdy sílí tlak Kongresu na přísnější kontrolu zahraničních investic do americké půdy. Výbor pro Čínu ve Sněmovně reprezentantů, který vede republikán John Moolenaar, dlouhodobě varuje před dopady čínského modelu investic. Podle Moolenaara nejde o běžný ekonomický jev, ale o strategickou hrozbu. Zvlášť problematické jsou případy, kdy čínské skupiny nakupují půdu poblíž armádních zařízení, což může ohrozit zásobování i sběr citlivých dat.
Moolenaar označil současný krok za „nezbytné opatření k ochraně zemědělství i suverenity USA“ a uvedl, že Spojené státy nesmí dovolit, aby Čína kontrolovala půdu, na níž závisí potravinová soběstačnost amerických rodin.
Cfius jako nástroj proti nepřátelským investicím
Ministryně Rollinsová rovněž oznámila, že se stane členkou Výboru pro zahraniční investice v USA (Cfius), který je veden ministerstvem financí. Tento mezirezortní panel posuzuje zahraniční investice z hlediska možného ohrožení národní bezpečnosti. Jeho pravomoci mají být rozšířeny, aby mohl účinněji reagovat i na investice v oblasti zemědělství, které doposud nebyly v jeho hlavním hledáčku.
Již v roce 2024 došlo k precedentu, kdy prezident Joe Biden nařídil čínské kryptoměnové společnosti prodat pozemky ve Wyomingu, protože se nacházely v blízkosti základny s balistickými raketami. Šlo o první případ, kdy byl zahraniční subjekt donucen prodat americkou půdu z bezpečnostních důvodů prostřednictvím rozhodnutí Cfiusu.
Rollinsová dodala, že administrativa se bude snažit „získat zpět“ i pozemky, které již byly zakoupeny skupinami z Číny a dalších nepřátelských zemí. Cílem je omezit strategický vliv těchto subjektů na klíčové sektory ekonomiky, a to včetně přímého vlastnictví půdy.
Zdroj: Canva
Růst napětí a geopolitické souvislosti
Podle údajů ministerstva zemědělství z roku 2023 čínské subjekty vlastnily v USA celkem 277 336 akrů zemědělské půdy. To představuje méně než jedno procento celkové plochy, kterou vlastní zahraniční skupiny. I přes relativně malý podíl se většina těchto nákupů soustředila do strategicky významných států, jako jsou Texas, Severní Karolína, Missouri, Utah a Florida.
Zájmy čínských investorů se přitom neomezují jen na zemědělství. Rostou i obavy z využívání technologií v zařízeních, která by mohla fungovat jako nástroj špionáže. Příkladem jsou větrné turbíny s čínskou technologií, o nichž někteří američtí úředníci tvrdí, že by mohly být zneužity ke sběru dat. I proto USA a jejich partneři z aliance Five Eyes – tedy Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland – zvýšili veřejná varování před rizikovými čínskými investicemi.
Omezení nákupu zemědělské půdy tak zapadá do širšího obrazu rostoucího napětí mezi USA a Čínou. Vzhledem k tomu, že se národní bezpečnost stává jedním z hlavních témat americké politiky, nelze očekávat, že by tlak na omezení čínského vlivu v klíčových sektorech v dohledné době polevil.
Trumpův tým chce omezit čínské nákupy americké zemědělské půdyAdministrativa bývalého prezidenta Donalda Trumpa představila plán, podle kterého chce zakázat čínským skupinám nákup americké zemědělské půdy, především v blízkosti vojenských základen. Důvodem je rostoucí obava z ohrožení národní bezpečnosti. Záměr oznámila americká ministryně zemědělství Brooke Rollinsová s tím, že vláda chystá legislativní i výkonná opatření. Spolupracovat bude jak s jednotlivými státy, tak s místními úřady, aby byl zákaz co nejrychleji uveden do praxe.Rollinsová zdůraznila, že americké zemědělství nehraje pouze roli v zásobování obyvatel potravinami, ale že jde zároveň o klíčový prvek obrany země. Podle jejích slov „zahraniční protivníci“ nejen nakupují půdu, ale zároveň ohrožují výzkum a vytvářejí slabiny v systému, který zajišťuje potravinovou bezpečnost. Na tiskové konferenci také představila nový Národní akční plán pro bezpečnost zemědělství.Blízkost vojenských zařízení jako bezpečnostní rizikoPo boku Rollinsové vystoupil i ministr obrany Pete Hegseth, který varoval, že zahraniční vlastnictví půdy u strategických vojenských základen představuje přímou hrozbu. Právě tyto případy jsou považovány za zvlášť rizikové. Administrativa proto plánuje omezit nejen nové nákupy, ale zaměří se i na revizi již existujícího vlastnictví, které může být považováno za bezpečnostní problém.Kroky Trumpova týmu přicházejí v době, kdy sílí tlak Kongresu na přísnější kontrolu zahraničních investic do americké půdy. Výbor pro Čínu ve Sněmovně reprezentantů, který vede republikán John Moolenaar, dlouhodobě varuje před dopady čínského modelu investic. Podle Moolenaara nejde o běžný ekonomický jev, ale o strategickou hrozbu. Zvlášť problematické jsou případy, kdy čínské skupiny nakupují půdu poblíž armádních zařízení, což může ohrozit zásobování i sběr citlivých dat.Moolenaar označil současný krok za „nezbytné opatření k ochraně zemědělství i suverenity USA“ a uvedl, že Spojené státy nesmí dovolit, aby Čína kontrolovala půdu, na níž závisí potravinová soběstačnost amerických rodin.Cfius jako nástroj proti nepřátelským investicímMinistryně Rollinsová rovněž oznámila, že se stane členkou Výboru pro zahraniční investice v USA , který je veden ministerstvem financí. Tento mezirezortní panel posuzuje zahraniční investice z hlediska možného ohrožení národní bezpečnosti. Jeho pravomoci mají být rozšířeny, aby mohl účinněji reagovat i na investice v oblasti zemědělství, které doposud nebyly v jeho hlavním hledáčku.Již v roce 2024 došlo k precedentu, kdy prezident Joe Biden nařídil čínské kryptoměnové společnosti prodat pozemky ve Wyomingu, protože se nacházely v blízkosti základny s balistickými raketami. Šlo o první případ, kdy byl zahraniční subjekt donucen prodat americkou půdu z bezpečnostních důvodů prostřednictvím rozhodnutí Cfiusu.Rollinsová dodala, že administrativa se bude snažit „získat zpět“ i pozemky, které již byly zakoupeny skupinami z Číny a dalších nepřátelských zemí. Cílem je omezit strategický vliv těchto subjektů na klíčové sektory ekonomiky, a to včetně přímého vlastnictví půdy.Růst napětí a geopolitické souvislostiPodle údajů ministerstva zemědělství z roku 2023 čínské subjekty vlastnily v USA celkem 277 336 akrů zemědělské půdy. To představuje méně než jedno procento celkové plochy, kterou vlastní zahraniční skupiny. I přes relativně malý podíl se většina těchto nákupů soustředila do strategicky významných států, jako jsou Texas, Severní Karolína, Missouri, Utah a Florida.Zájmy čínských investorů se přitom neomezují jen na zemědělství. Rostou i obavy z využívání technologií v zařízeních, která by mohla fungovat jako nástroj špionáže. Příkladem jsou větrné turbíny s čínskou technologií, o nichž někteří američtí úředníci tvrdí, že by mohly být zneužity ke sběru dat. I proto USA a jejich partneři z aliance Five Eyes – tedy Velká Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland – zvýšili veřejná varování před rizikovými čínskými investicemi.Omezení nákupu zemědělské půdy tak zapadá do širšího obrazu rostoucího napětí mezi USA a Čínou. Vzhledem k tomu, že se národní bezpečnost stává jedním z hlavních témat americké politiky, nelze očekávat, že by tlak na omezení čínského vlivu v klíčových sektorech v dohledné době polevil.