Pozornost se soustředí především na ekonomické důsledky, reakci finančních trhů a geopolitické napětí. Jedna důležitá rovina debaty však často zůstává opomenuta: etický rozměr celní politiky.

Cla představují regresivní formu zdanění, která postihuje domácnosti s nízkými a středními příjmy výrazně více než ty bohatší. Podle dubnové analýzy Yale Budget Lab by mohla nová Trumpova cla zvýšit průměrné roční výdaje amerických domácností o 3 800 dolarů. Přestože v absolutních číslech ponesou vyšší náklady bohatší rodiny (odhadem až 8 100 dolarů ročně), pro chudší domácnosti představuje dodatečných 1 700 dolarů mnohem větší zásah do rozpočtu. To z cel dělá nástroj, který zvyšuje nerovnost.

Navíc většina ekonomů považuje cíle, které mají cla naplňovat — jako je snížení obchodního deficitu, návrat výroby do USA nebo získání vyjednávací síly — za málo efektivní nebo dokonce vzájemně se vylučující. Například obchodní deficit sám o sobě není ukazatelem prosperity země, přesto je často uváděn jako důvod pro zavádění cel. Ignorování těchto odborných názorů je nejen ekonomicky problematické, ale i morálně pochybné. Etická rozhodnutí by se měla opírat o data a důkazy, nikoliv o politickou rétoriku.

Nerovné dopady nejen na spotřebitele, ale i na podniky

Zatímco dopad na spotřebitele je dobře měřitelný, efekt cel na podniky je méně přímočarý, ale o to více komplikovaný. Společnosti, které jsou součástí globálních dodavatelských řetězců, čelí vyšším nákladům a zvýšenému riziku. Manažeři jsou pak postaveni před dilema: mají přenést náklady na zákazníky, a riskovat tak ztrátu trhu, nebo je absorbovat do svých marží, a ohrozit tak výnosy pro akcionáře?

V obou případech dochází k poškození. Zvýšení cen může odradit zákazníky, snížení ziskovosti zase znejistí investory. V konečném důsledku to vede ke zvýšení volatility na finančních trzích, což má dopad na běžné Američany – například důchodce, kteří čerpají prostředky z investičních fondů nebo rodiče, kteří spoří na vzdělání svých dětí. Tato volatilita je dalším příkladem nespravedlivosti cel – dopady nepadají na všechny stejně.

Navíc samotné zavádění a rušení celních opatření sloužilo během Trumpovy vlády jako vyjednávací nástroj. Tento přístup ale znamenal zvýšenou nejistotu, a to ještě dříve, než se projevily jakékoliv reálné dopady na maloobchodní ceny. Celkově tak vzniká obraz chaotické a nepředvídatelné politiky, která podkopává důvěru podnikatelského prostředí.

Etické principy a mezinárodní důsledky

Etika vyžaduje, aby se lidé nepoužívali jen jako prostředek k dosažení cíle. Tento morální princip, formulovaný již Immanuelem Kantem, vyzdvihuje důstojnost každého jednotlivce. Pokud tedy americká celní politika využívá spotřebitele, drobné podnikatele nebo investory jako nástroj k dosažení geopolitické převahy, narušuje tím základní etické normy.

Kritiku si zaslouží i hypernacionalistický tón, který Trumpova celní politika nesla. Spojené státy takto jednaly jednostranně, bez ohledu na své spojence a bez respektu k letitým dohodám. Výsledkem je ztráta důvěry a měkké síly, tedy schopnosti ovlivňovat mezinárodní dění bez použití síly. Poškození reputace USA může mít dlouhodobé následky, které budou složitě napravovatelné.

Jak by měla vypadat etická celní politika

Etická obchodní politika by měla být transparentní, cílená a férová. Místo zavádění plošných cel je třeba zvažovat adresné zásahy do konkrétních odvětví, kde existuje opodstatněná potřeba ochrany – například z důvodu národní bezpečnosti nebo pro podporu začínajících inovativních sektorů, které mají potenciál pro budoucí růst.

Taková opatření musí být časově omezená, opřená o data a vyhodnocována s ohledem na náklady a přínosy. Zároveň je nutné dbát na minimální dopad na nejzranitelnější skupiny, jako jsou domácnosti s nízkými příjmy nebo rozvojové země. Politika musí být předvídatelná a konzistentní, nikoliv závislá na momentálních výkyvech nálad nebo taktických potřebách vyjednávání.

Ještě důležitější ale je, aby americká politika zachovala svou morální integritu. Důvěra v etické chování je základním pilířem mezinárodního respektu. Země, která jedná transparentně a racionálně, může efektivně uplatňovat vliv, vést koalice a spoluvytvářet globální pravidla. Ztratit tuto důvěru je snadné. Získat ji zpět bude trvat roky.