Tento krok označil za první z „mnoha dalších případů“, čímž otevřel diskusi o tom, které sektory by mohly být další na řadě. V následných dnech se členové jeho administrativy nechali slyšet, že do úvahy připadají lodní průmysl, dodavatelé obranného sektoru či možné nové uspořádání Fannie Mae a Freddie Mac.Analytici však upozorňují, že zásahy by se mohly dotknout i dalších oblastí. Darrell West z Brookings Institution například vyzdvihl datová centra umělé inteligence, která čelí vysokým energetickým nárokům a složitému schvalovacímu procesu. Podle něj to vládě poskytuje značnou vyjednávací sílu, a právě tato odvětví by se mohla stát atraktivním cílem pro nové formy státního kapitálového vstupu.Trump a jeho tým naznačili, že jejich přístup bude široký a že se nechtějí omezit pouze na polovodiče. Tento posun vyvolal mezi ekonomy i podnikateli otázky ohledně míry vládního zasahování do soukromého sektoru a jeho dlouhodobých důsledků.Politické i ekonomické napětíKroky prezidenta vyvolaly rozdílné reakce. Trump je prezentuje jako pragmatické obchodní tahy s cílem posílit americkou konkurenceschopnost. Při jednání s Intelem například poznamenal, že „to je byznys“ a že se bude snažit získat co největší podíly i v dalších dohodách.Na druhé straně se ozývají kritici z řad zastánců volného trhu, kteří varují před „socialistickými prvky“ v jeho politice. I někteří republikánští spojenci vyjadřují obavy, že přílišná intervence státu naruší rovnováhu tržního prostředí.Podle Todda Tuckera z Rooseveltova institutu ale není zásah vlády do ekonomiky novinkou. Argumentuje tím, že „k narušení na určité úrovni již dochází“ a že jde spíše o otázku rozsahu než principu. Průmyslová politika, jak ji prosazuje Trump, se podle něj soustředí na odvětví zásadní pro národní bezpečnost a ekonomickou infrastrukturu.Právě tato logika vedla k intervenci v případě Intelu. Společnost, která se dlouhodobě potýká s problémy a byla příjemcem podpory v rámci zákona CHIPS and Science Act z roku 2022, byla z pohledu vlády zranitelná a otevřená jednání. Trumpův tým proto využil situace k přeměně přidělených dotací na kapitálový podíl. Chcete využít této příležitosti?Obrana, lodě a bydlení v hledáčku Bílého domuZ komentářů ministrů financí a obchodu jasně vyplynulo, že obranný průmysl a stavba lodí jsou v popředí zájmu administrativy. Ministr Scott Bessent ve vystoupení na Fox Business zmínil možnost „přetvořit“ například lodní průmysl, zatímco ministr Howard Lutnick hovořil na CNBC o úvahách nad podíly v obranných firmách. Podle něj je například Lockheed Martin „v podstatě již součástí americké vlády“.Zajímavý je i případ Fannie Mae a Freddie Mac, kde Trumpův tým zvažuje možnost privatizace, avšak s částečným zachováním vládního vlivu. Tento model by znamenal novou rovnováhu mezi soukromým a veřejným sektorem v oblasti bydlení.West z Brookings Institution upozornil, že právě obranné podniky mají vůči vládě vysokou míru závislosti. Pokud chtějí získat klíčové zakázky, musejí souhlasit s podmínkami, které jim Bílý dům nastaví. To činí z obranného sektoru logického kandidáta pro Trumpovu politiku. Mezi byznysem a politikouOtázkou zůstává, jak daleko bude Trump ochoten zajít. Prezident neváhá otevřeně vyhrožovat firmám, které nesdílejí jeho představy, a tlačí je k přijetí dodatečných nákladů spojených s cly. Typickým příkladem je jeho výrok směrem k Walmartu : „Budu vás sledovat.“Podobný tlak lze vidět i v oblasti polovodičů. Přestože ministr Bessent odmítl možnost kapitálového vstupu do společnosti Nvidia s tím, že tato firma „nepotřebuje finanční podporu“, vláda již oznámila plán získat 15 % z prodeje čipů H20 do Číny. Tato dohoda však zatím nebyla dokončena.Dalším příkladem je nedávný nákup US Steel společností Nippon Steel, při kterém americká vláda získala tzv. zlatou akcii s právem veta. Tento krok potvrzuje, že Trumpova administrativa usiluje nejen o ekonomický, ale i strategický vliv v klíčových odvětvích.Trumpova politika kombinující prvky průmyslové strategie a přímých kapitálových vstupů je výrazným odklonem od tradičního amerického pojetí volného trhu. Zatímco příznivci ji vnímají jako pragmatický krok k posílení národní bezpečnosti a konkurenceschopnosti, kritici varují před narušením tržního prostředí a dlouhodobými riziky.Jisté je jedno: Intel byl teprve začátek. Další sektory – od obrany přes lodní průmysl až po datová centra umělé inteligence – mohou být příštími cíli, kde se bude testovat, jak daleko je Trumpova administrativa ochotna zajít ve snaze „přetvořit“ americkou ekonomiku.