Fidelity Enhanced Large Cap Core ETF: proč „aktivní“ strategie nepřináší výhodu Index S&P 500 je kvůli vysokým násobkům, rostoucí koncentraci velkých firem, silnému zastoupení růstových společností a celkové závislosti na technologickém sektoru stále častěji vnímán jako potenciálně rizikovější investice. Právě v takové situaci mohou na první pohled působit atraktivně aktivní strategie, které slibují překonání trhu. Jednou z nich je Fidelity Enhanced Large Cap Core ETF (FELC), aktivně spravovaný fond, jehož deklarovaným cílem je dosahovat lepších výsledků než index S&P 500. Při přímém srovnání s Vanguard S&P 500 ETF (VOO) však velmi rychle vychází najevo, že přidaná hodnota FELC je spíše iluzí než realitou. Ačkoli fond není vyloženě špatný, není ani jediný důvod, proč by měl investor dávat přednost FELC před samotným indexem. FELC tak podle dostupných dat zaslouženě dostává hodnocení „držet“. Podle popisu strategie tým manažerů FELC používá kvantitativní analýzu historického ocenění, růstu a ziskovosti, aby vybíral diverzifikované portfolio akcií s potenciálem na vyšší výnos. Teorie ovšem zdaleka neodpovídá praxi. Portfolio FELC obsahuje přibližně 200 společností, zatímco VOO přibližně 504. Přesto se FELC jeví jen jako koncentrovanější kopie indexu S&P 500, nikoli jako originální aktivní strategie. Porovnání portfolií: jen koncentrovanější S&P 500 Pohled na desítku největších pozic v obou fondech ukazuje téměř absolutní shodu. FELC i VOO drží stejné firmy v čele portfolia: NVIDIA (NVDA), Apple (AAPL), Microsoft (MSFT), Amazon (AMZN), Broadcom (AVGO), Meta (META), Alphabet třídy A (GOOGL), Alphabet třídy C (GOOG), Tesla (TSLA) a Berkshire Hathaway (BRK-B). Rozdíl spočívá pouze v tom, že FELC zvyšuje jejich koncentraci. Prvních deset společností tvoří u FELC 42,38 % portfolia, zatímco u VOO 40,11 %. Podobné je to u tří největších pozic, kde rozdíl zůstává minimální. Zdroj: Shutterstock Analýza sektorové expozice dodává velmi podobný obrázek. FELC se téměř přesně drží sektorového rozdělení S&P 500. Rozdíly jsou kosmetické — mírně navýšené alokace do spotřebního zboží a komunikačních služeb a odstranění alokace do veřejných služeb. Ani tato změna nepůsobí jako jednoznačný důkaz aktivního stock-pickingu, spíše jako lehká úprava, která nezmění celkový charakter portfolia. Zajímavým detailem je 77% obrat portfolia FELC, zatímco u VOO jde jen o 2 %. Vysoká obrátka vypadá jako intenzivní práce manažerů, ale výsledná skladba portfolia ukazuje spíš opak: aktivita je vysoká, přesvědčení nízké a skutečný dopad zanedbatelný. FELC tak spíše předstírá aktivní řízení, než aby reálně přinášel originální investiční přístup. Nákladovost, výkonnost a rizikový profil FELC se prezentuje jako nízkonákladový aktivně spravovaný ETF, což je do určité míry pravda. Poměr nákladů 0,18 % je na aktivní fond přijatelný. Problém je, že VOO dokáže nabídnout správu portfolia za 0,03 %. Rozdíl 0,15 procentního bodu nemusí působit dramaticky, ale při podobnosti portfolií se časem stává významným. Po 10 letech znamená rozdíl v poplatcích zhruba 2,74 % čisté hodnoty portfolia. A výkonnost? FELC překonal S&P 500 jen ve dvou časových horizontech – pětiletém a patnáctiletém – a navíc o zanedbatelných 0,01 procentního bodu. V ostatních obdobích je pozadu. To znamená, že investor platí vyšší poplatky za nižší výnos. FELC vykazuje o něco nižší volatilitu než VOO, což může působit jako výhoda, ale i zde jde o velmi malé rozdíly. Směrodatné odchylky ve tří-, pěti- a desetiletých horizontech jsou téměř identické. Sharpeho poměr FELC ukazuje mírná zlepšení jen v jednom časovém rámci. Nižší volatilita může být důsledkem mírně nižšího ocenění portfolia (P/E 20,29 vs. 22,87 u VOO), nikoli kvalitnějšího řízení. Dividendové výnosy pak ukazují ještě výraznější nevýhodu: 0,97 % u FELC oproti 1,16 % u VOO. Nižší dividenda spolu s vyššími náklady znamenají dvojí penalizaci pro investora. Likvidita FELC sice není špatná — objem obchodů 36,4 milionu USD denně je dostatečný — ale i zde se fond drží pod parametry VOO. Rozdíl ve spreadu je sice minimální, ale v kombinaci s nákladovým poměrem a nižším příjmem se opět sčítá do celkově méně efektivního řešení. Zdroj: Shutterstock Rizika koncentrace a další nevýhody FELC Protože FELC téměř replikuje S&P 500, přebírá také všechna jeho hlavní rizika. Nejvýraznějším je rostoucí koncentrace velkých technologických firem, která je dlouhodobě největším strukturálním rizikem indexu. Jelikož FELC tyto pozice ještě zvyšuje, riziko dále umocňuje. Více než 42 % portfolia tvoří deset největších firem a 36 % je v technologiích. Fond je tak ještě zranitelnější vůči výkyvům v tomto sektoru než samotný index. Pokud investoři chtějí výhody S&P 500, mohou jednoduše koupit VOO. Pokud chtějí skutečně aktivní strategii, mohou sáhnout po fondu s jasně odlišnou metodikou. FELC však není ani jedno. Je jen dražší verzí indexu bez přidané hodnoty.