Zadržení plavidla americkými silami vnáší nejistotu do mírových jednání a tlačí ceny energetických komodit prudce vzhůru. Ceny mědi po čtyřtýdenní rally klesají, trh však stabilizuje masivní úbytek skladových zásob v Číně. Odstávky hutí na Blízkém východě paralyzují globální dodavatelské řetězce hliníku, které sahají až k australským těžařům.   Geopolitický otřes a hrozba energetického šoku Ceny průmyslových kovů procházejí na globálních trzích zatěžkávací zkouškou. Měď (HG=F) mírně ustoupila ze svých nejvyšších uzavíracích hodnot od začátku února, přesto se nadále drží v těsné blízkosti těchto maximálních úrovní. Tržní sentiment zasáhla čerstvá vlna nejistoty poté, co americké síly zadržely loď pod íránskou vlajkou v klíčovém Hormuzském průlivu. Tento nečekaný incident vážně narušil probíhající mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem. Červený kov, který měl za sebou čtyři po sobě jdoucí týdny solidních zisků, během pondělního dopoledního obchodování v Londýně odepsal rovné jedno procento. Většina ostatních průmyslových komodit se v tu chvíli obchodovala buď beze změny, nebo s mírnou ztrátou. Do centra pozornosti investorů se tak po víkendu opět dostala prohlubující se nejistota ohledně dalšího vývoje geopolitického konfliktu, jenž aktuálně vstupuje do svého osmého týdne. Zadržení plavidla okamžitě vyvolalo nervózní reakci na energetických burzách. Ropa (CL=F) v pondělí zaznamenala prudký cenový skok, čímž vymazala část svých hlubokých ztrát z předchozího týdne. Obavy o celkovou kondici globální ekonomiky tak znovu převzaly hlavní roli při určování směru napříč komoditními trhy, přičemž investoři začali urychleně přehodnocovat svá portfolia. Největším makroekonomickým rizikem pro sektor kovů je nyní hrozba dlouhodobého uzavření Hormuzského průlivu. Takový scénář by dramaticky umocnil energetický šok, který se již nyní šíří světovým hospodářstvím. Vyšší ceny energií by mohly centrální bankéře donutit k zaujetí mnohem více jestřábího postoje v rámci měnové politiky. Přísnější úrokové sazby by následně tvrdě dopadly na globální zpracovatelský průmysl a poškodily by poptávku po průmyslových surovinách. Naděje na diplomatické řešení navíc aktuálně visí na vlásku. Druhé kolo rozhovorů mezi Teheránem a Washingtonem se ocitlo ve slepé uličce. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei v pondělí novinářům sdělil, že jeho země v tuto chvíli neplánuje vyslat své diplomaty do Pákistánu, kde se původně očekávalo konání dalších strategických vyjednávání. Asijský apetit jako záchranná brzda Navzdory geopolitickému napětí na Blízkém východě nacházejí ceny průmyslových kovů silnou fundamentální podporu v Asii. Tržní optimismus pramení především ze silné poptávky v Číně, kde v posledních týdnech dochází k rapidnímu poklesu skladových zásob. Tento faktor funguje jako vysoce účinná protiváha vůči globálním makroekonomickým rizikům a brání hlubším cenovým propadům. Skladové zásoby monitorované v rámci Šanghajské burzy futures zaznamenaly od svého letošního vrcholu z 13. března strmý propad o téměř 200 000 tun. Tento masivní odliv materiálu ze skladů jasně signalizuje, že tamní továrny a zpracovatelské závody jedou na plné obrátky a agresivně absorbují dostupné suroviny na trhu. Jia Zheng, obchodní manažer ze společnosti Suzhou Chuangyuan Harmony-Win Capital Management Co., k situaci uvedl, že se Čína aktuálně nachází v sezóně maximální spotřeby. Poptávka si podle jeho expertních slov udržuje mimořádně vysoké tempo růstu. Cenotvorba mědi na čínském trhu se tak podle něj začala postupně zcela odpoutávat od negativních vlivů pramenících ze složité situace na Blízkém východě. Na Londýnské burze kovů se měď v pondělí krátce po poledni místního času obchodovala za 13 217,50 dolaru za tunu, což představovalo zmíněný jednoprocentní pokles. K této mírné korekci došlo bezprostředně poté, co si kov během páteční seance připsal svou třetí nejvyšší uzavírací cenu v zaznamenané historii obchodování. Hliníkový paradox a narušené řetězce Zcela odlišnou dynamiku vykazuje v současnosti trh s lehkými kovy. Hliník (ALI=F) , který během pátečního obchodování v jednu chvíli ztratil více než pět procent v reakci na optimistický tón amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně možného konce války, pokračoval v sestupném trendu i na začátku nového týdne. V pondělí odepsal dalších 0,6 procenta a jeho cena klesla na 3 544 dolarů za tunu. Specifický vývoj na trhu s hliníkem je dán především přímými dopady blízkovýchodního konfliktu na tamní produkční kapacity. Vojenské napětí a kritické logistické problémy si v regionu vynutily uzavírání hutí a plošné omezování výroby, což v předchozím období hnalo ceny tohoto kovu strmě vzhůru, nezávisle na vývoji ostatních surovin. Organizace International Aluminium Institute ve svém prohlášení zdůraznila, že opětovné otevření průlivu je pro průmysl naprosto esenciální. Producenti podle institutu nutně potřebují doplnit tenčící se zásoby surovin a zároveň exportovat hotové výrobky, které ve velkém množství uvízly přímo v areálech odříznutých hutí. Tato rozsáhlá logistická paralýza má navíc dominový efekt na globální dodavatelské řetězce. Narušení plynulosti dodávek sahá až do Austrálie, která je klíčovým dodavatelem oxidu hlinitého pro některé ze zasažených hutí v oblasti Perského zálivu. Blokády tak netrpí pouze lokální blízkovýchodní producenti, ale celý mezinárodní ekosystém navázaný na zpracování hliníku. Data organizace jasně ukazují reálný rozsah škod na produkci. Výroba hliníku ve státech Perského zálivu se během března propadla o celých šest procent na úroveň 15 963 tun denně. Institut přitom důrazně upozornil, že toto číslo pravděpodobně není konečné, jelikož zatím nemá k dispozici kompletní produkční údaje od všech svých členských hutí operujících v daném krizovém regionu.