Společnost Boeing si během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně zajistila dlouho očekávanou zakázku, nicméně konkrétní detaily ohledně typu letadel a harmonogramu dodávek zůstávají nejasné.
Místo standardního formálního oznámení dohody Trump v televizním rozhovoru uvedl, že Čína nakoupí 200 velkých letadel. Boeing toto prohlášení následně potvrdil s tím, že dosáhl počátečního závazku právě na tento počet strojů, přičemž výhledově očekává další objednávky. Původní tržní odhady přitom předpokládaly, že Čína nakoupí až 500 letounů typu 737 Max.
Nejistotu následně prohloubil sám americký prezident, když při zpáteční cestě prohlásil, že Peking by mohl svůj závazek výhledově rozšířit až na 750 letadel, pokud se prvotní zakázka obchodně osvědčí. Čínští představitelé k těmto prohlášením neposkytli žádný další kontext.
Absence jasných parametrů dohody se odrazila na akciovém trhu, kde akcie společnosti Boeing v pátek klesaly již druhý den v řadě a uzavřely o 3.8% níže. Trumpovo aktivní prosazování amerických korporátních zájmů navíc kritizuje konkurenční společnost Airbus, podle níž ji tato silná politická podpora amerického rivala znevýhodňuje v mezinárodních prodejních kampaních.
Společnost Boeing si během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně zajistila dlouho očekávanou zakázku, nicméně konkrétní detaily ohledně typu letadel a harmonogramu dodávek zůstávají nejasné.
Místo standardního formálního oznámení dohody Trump v televizním rozhovoru uvedl, že Čína nakoupí 200 velkých letadel. Boeing toto prohlášení následně potvrdil s tím, že dosáhl počátečního závazku právě na tento počet strojů, přičemž výhledově očekává další objednávky. Původní tržní odhady přitom předpokládaly, že Čína nakoupí až 500 letounů typu 737 Max.
Nejistotu následně prohloubil sám americký prezident, když při zpáteční cestě prohlásil, že Peking by mohl svůj závazek výhledově rozšířit až na 750 letadel, pokud se prvotní zakázka obchodně osvědčí. Čínští představitelé k těmto prohlášením neposkytli žádný další kontext.
Absence jasných parametrů dohody se odrazila na akciovém trhu, kde akcie společnosti Boeing v pátek klesaly již druhý den v řadě a uzavřely o 3.8% níže. Trumpovo aktivní prosazování amerických korporátních zájmů navíc kritizuje konkurenční společnost Airbus, podle níž ji tato silná politická podpora amerického rivala znevýhodňuje v mezinárodních prodejních kampaních.
Společnost Boeing si během návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně zajistila dlouho očekávanou zakázku, nicméně konkrétní detaily ohledně typu letadel a harmonogramu dodávek zůstávají nejasné. Místo standardního formálního oznámení dohody Trump v televizním rozhovoru uvedl, že Čína nakoupí 200 velkých letadel. Boeing toto prohlášení následně potvrdil s tím, že dosáhl počátečního závazku právě na tento počet strojů, přičemž výhledově očekává další objednávky. Původní tržní odhady přitom předpokládaly, že Čína nakoupí až 500 letounů typu 737 Max. Nejistotu následně prohloubil sám americký prezident, když při zpáteční cestě prohlásil, že Peking by mohl svůj závazek výhledově rozšířit až na 750 letadel, pokud se prvotní zakázka obchodně osvědčí. Čínští představitelé k těmto prohlášením neposkytli žádný další kontext. Absence jasných parametrů dohody se odrazila na akciovém trhu, kde akcie společnosti Boeing v pátek klesaly již druhý den v řadě a uzavřely o 3.8% níže. Trumpovo aktivní prosazování amerických korporátních zájmů navíc kritizuje konkurenční společnost Airbus, podle níž ji tato silná politická podpora amerického rivala znevýhodňuje v mezinárodních prodejních kampaních.
