Bankovní rada ponechala sazby beze změny, rizika ale rostou. Klíčové body ČNB ponechala základní sazbu na 3,5 % Část rady připouští možné zvýšení sazeb Centrální banka sleduje druhotné inflační dopady Delší válka může zhoršit globální ekonomiku Bankovní rada Česká národní banka minulý týden jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na úrovni 3,5 %. Na této hodnotě se sazby nacházejí již od loňského května. Přesto z nově zveřejněného záznamu z jednání vyplývá, že část centrálních bankéřů začíná být stále více znepokojena dopady pokračující války na Blízkém východě. Hlavním problémem zůstává růst cen ropy, který se po vypuknutí konfliktu výrazně zrychlil. V české ekonomice se zatím nejviditelněji projevil zdražením pohonných hmot, bankovní rada ale upozorňuje, že důležitější budou takzvané druhotné dopady do širší ekonomiky. Právě sekundární inflační efekty jsou pro centrální banku klíčové. Nejde tedy pouze o samotné ceny ropy nebo benzinu, ale o to, zda se vyšší náklady začnou postupně promítat do cen dalších výrobků a služeb. Pokud by firmy začaly výrazněji zdražovat a vyšší inflace se rozšířila napříč ekonomikou, mohla by být ČNB nucena reagovat přísnější měnovou politikou. Bankovní rada se podle zveřejněného záznamu shodla, že na samotný pohyb cen ropy by centrální banka reagovat neměla. Důvodem je skutečnost, že měnová politika nedokáže ovlivnit globální geopolitické události ani vývoj cen komodit na světových trzích. Zásadní však bude sledovat, zda se cenový šok začne přelévat do širší inflace. Zdroj: Shutterstock Část bankovní rady připouští možné zvýšení sazeb Jedním z nejvýraznějších témat jednání byla otázka, jak dlouho může konflikt na Blízkém východě trvat a jaké důsledky by měl pro českou ekonomiku. Člen bankovní rady Jakub Seidler podle záznamu upozornil, že s prodlužující se válkou se postupně snižuje pravděpodobnost, že ekonomika zvládne cenový šok bez nutnosti úpravy úrokových sazeb. Jinými slovy, čím déle bude konflikt pokračovat, tím vyšší bude riziko, že současná úroveň sazeb přestane být dostatečná k udržení inflace pod kontrolou. Podobně se vyjádřila také viceguvernérka Eva Zamrazilová. Podle zveřejněného záznamu uvedla, že pokud neuvidí uklidňující signály, bude pro ni relevantní úvaha o případném zvýšení sazeb. To je důležitý posun v komunikaci centrální banky. Ještě před několika měsíci totiž převládal na trhu názor, že další pohyb sazeb bude spíše směrem dolů. Nyní však část bankovní rady připouští i opačný scénář, tedy možnost opětovného zpřísnění měnové politiky. Člen bankovní rady Jan Procházka zdůraznil, že ČNB musí být připravena sazby zvýšit v případě, že se kvůli druhotným dopadům konfliktu zhorší inflační výhled. To potvrzuje, že centrální banka začíná geopolitická rizika vnímat jako významnější faktor pro budoucí měnovou politiku. Současně ale zástupci bankovní rady dávají najevo, že nechtějí reagovat unáhleně. ČNB zatím vyčkává a sleduje, zda se současný růst cen energií a pohonných hmot skutečně přenese do širší ekonomiky. Domácí ekonomika zůstává důležitým faktorem Vedle geopolitiky se během jednání řešil také domácí ekonomický vývoj. Člen bankovní rady Jan Kubíček uvedl, že případné zvýšení sazeb by mohlo souviset spíše s domácími faktory než s bezprostředním dopadem konfliktu na Blízkém východě. Podle něj může měnová politika od přímého růstu cen způsobeného geopolitickou krizí do značné míry odhlédnout. To odpovídá standardnímu přístupu centrálních bank, které většinou nereagují na jednorázové cenové šoky, pokud nehrozí jejich dlouhodobější přelévání do ekonomiky. ČNB tak zůstává v komplikované situaci. Na jedné straně nechce příliš brzdit ekonomiku vyššími sazbami, na druhé straně však potřebuje zabránit tomu, aby se inflace znovu výrazněji rozjela. Důležitou roli proto bude hrát další vývoj cen energií, mezd i spotřebitelské poptávky. Pokud by firmy začaly ve větší míře přenášet vyšší náklady na zákazníky a domácnosti zároveň pokračovaly ve vyšších výdajích, mohl by se inflační tlak zvyšovat. Současná úroveň sazeb na 3,5 % tak podle části bankovní rady nemusí být dlouhodobě konečná. Trh proto bude v dalších měsících velmi pozorně sledovat nová ekonomická data i rétoriku centrálních bankéřů. Zdroj: Shutterstock Delší válka může zhoršit globální ekonomiku Jan Procházka během jednání upozornil také na širší dopady pokračující války. Podle něj se s prodlužováním konfliktu prodlužuje i období, které bude potřeba pro návrat světové ekonomiky do normálního stavu po skončení války. To je důležitý aspekt zejména pro otevřené ekonomiky, jako je Česká republika. Dlouhodobě vysoké ceny energií, nejistota na trzích a slabší globální růst totiž mohou negativně ovlivnit průmysl, export i spotřebitelskou důvěru. Procházka zároveň podle zveřejněného záznamu uvedl, že si v současnosti nedokáže představit scénář, ve kterém by ČNB kvůli hospodářskému zpomalení sazby snižovala. Tento výrok naznačuje, že část bankovní rady aktuálně považuje inflační rizika za výrazně důležitější než případné zpomalení ekonomiky. Pro finanční trhy je to důležitý signál. Investoři totiž ještě nedávno počítali s možností budoucího snižování sazeb. Nové komentáře členů bankovní rady však ukazují, že centrální banka zůstává opatrná a možnost vyšších sazeb stále zůstává ve hře. Vývoj na Blízkém východě tak bude mít v následujících měsících významný vliv nejen na ceny ropy a inflaci, ale také na očekávání ohledně dalšího směru české měnové politiky.