Akcie dánské biotechnologické firmy se propadly kvůli vysoké míře ukončení léčby u jejího léku na hubnutí survodutide. Pozornost investorů se nyní přesouvá k amylinovému preparátu petrelintide, který slibuje lepší toleranci pro pacienty. Analytici varují před silnou konkurencí na trhu s obezitou, kterému dominují farmaceutičtí giganti s vysoce účinnými léky.   Zklamání z klinických dat a historický propad akcií Akcie dánské biotechnologické společnosti Zealand Pharma (ZEAL.CO) zažily v nedávné době masivní výprodej. Důvodem byla detailní data z klinických studií jejího léku na hubnutí s názvem survodutide. Výsledky ukázaly výrazně vyšší míru předčasného ukončení léčby ze strany pacientů ve srovnání s předními konkurenčními preparáty. Tento nečekaný vývoj přinutil analytiky z Wall Street k radikálnímu přehodnocení situace. Odborníci drasticky snížili prognózy maximálních tržeb a začali zpochybňovat celkovou strategii firmy v lukrativním segmentu léčby obezity. Cenné papíry kodaňské firmy se začátkem tohoto měsíce propadly o dramatických 23 procent. Stalo se tak poté, co lék survodutide, který společnost licencovala farmaceutickému gigantu Boehringer Ingelheim, vykázal závažné vedlejší účinky. Ty byly natolik nepříjemné, že celých 19 procent pacientů muselo probíhající terapii zcela ukončit. Preparát sice splnil svůj primární cíl, když pacienti v průměru ztratili 16,6 procenta své tělesné hmotnosti, nicméně obavy z jeho snášenlivosti na trhu zcela převládly. Tento propad navíc navázal na březnový šok, kdy akcie ztratily dokonce 36 procent své hodnoty. Tehdy trhy reagovaly na nižší než očekávanou účinnost hlavního aktiva firmy, léku petrelintide. Ve střední fázi klinických zkoušek dosáhl účinnosti těsně pod hranicí 11 procent. Generální ředitel Adam Steensberg tehdy situaci mírnil prohlášením, že daná studie nebyla primárně optimalizována pro redukci hmotnosti. Kombinace těchto dvou událostí představuje pro biotechnologickou firmu dva vůbec nejhorší obchodní dny od jejího vstupu na burzu v roce 2010. Reakce analytiků na sebe nenechala dlouho čekat. Švýcarská banka UBS tento týden snížila cílovou cenu akcií na 540 dánských korun z předchozích 730 korun. Zároveň ořízla odhady maximálních tržeb pro survodutide o téměř 80 procent. Ve své výzkumné zprávě experti uvedli, že data o snášenlivosti jsou vysoce zklamáním a pravděpodobně výrazně omezí komerční využití léku. I přes tyto tvrdé rány však mnozí investoři společnosti nadále věří. Akcie sice umazaly část svých nedávných ztrát, ale od začátku roku zůstávají v minusu o 38 procent. Analytici z UBS tak nadále doporučují akcie k nákupu, přičemž se spoléhají na další vývoj portfolia. Sázka na amylin a hledání dokonalé rovnováhy Zatímco prvotní nadšení trhu ze survodutidu znatelně ochladlo, pozornost velkých hráčů se nyní přesouvá k dalšímu želízku v ohni. Tím je lék petrelintide na bázi amylinu, který se má stát novým hlavním hnacím motorem akcií a připravuje firmu na kriticky důležitý rok. Amylin, podobně jako populární GLP-1, je přirozeně se vyskytující hormon, který reguluje hladinu cukru v krvi a pocit chuti k jídlu. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že je produkován ve slinivce břišní, nikoliv ve střevech. Petrelintide bude muset uspět přesně tam, kde survodutide selhal. Klíčem k jeho komerčnímu triumfu bude bezchybná tolerance ze strany pacientů. Odborná veřejnost se na tom shodla i na červnovém zasedání Americké diabetologické asociace (ADA) v New Orleans, kde se amylin stal hlavním středobodem diskusí. Podle analytiků z UBS z konference jasně vyplynulo, že trh nutně potřebuje lék s mírnějším úbytkem hmotnosti, ale s naprosto čistým profilem snášenlivosti. Přesně tento profil splňují amylinové léky vyvíjené dánskou společností. Společnost se podle slov svého šéfa pohybuje v ideálním prostoru mezi dvouciferným úbytkem hmotnosti a tolerancí srovnatelnou s placebem. Tento přístup dokonale rezonuje s požadavky lékařů, kteří hledají vhodné preparáty zejména pro udržení hmotnosti po vysazení léků na bázi GLP-1. Generální ředitel Steensberg věří, že uvedení amylinových léků na trh může přinést takzvaný „iPhone moment“. Pacienti jsou podle něj velmi dobře obeznámeni s vedlejšími účinky současných terapií. Jakmile se objeví nová modalita s lepším uživatelským komfortem, lidé budou stát fronty, aby k ní získali přístup, místo aby zůstávali u problematičtějších variant. Konkurenční boj a vyhlídky do budoucnosti Cesta k dominanci na trhu však nebude jednoduchá. Firma čelí obrovské konkurenci ze strany farmaceutických gigantů. Například společnost Eli Lilly (LLY) vyvíjí vlastní amylinový lék eloralintide. Velikost trhu s obezitou je však natolik masivní, že pravděpodobně uživí více silných hráčů současně. Klíčový preparát petrelintide, který Dánové vyvíjejí ve strategickém partnerství se švýcarskou firmou Roche (RHHBY) , má ve druhé polovině letošního roku vstoupit do pozdní fáze klinických testů. Očekávají se také výsledky střední fáze u pacientů s diabetem, pro které je hubnutí tradičně mnohem obtížnější. Navzdory nedávným nezdarům vidí analytik Henrik Hallengreen Laustsen z Jyske Bank pro firmu jasnou budoucnost. Survodutide by mohl najít své uplatnění při léčbě ztučnění jater, zatímco petrelintide převezme štafetu v boji proti obezitě. Podle Laustsena musí management trhu jasně vysvětlit, v čem se jejich produkt liší od konkurence. Společnosti jako Eli Lilly a Novo Nordisk (NVO) mají totiž na současném i budoucím trhu mimořádně silnou pozici. Problém survodutidu vynikne zejména při srovnání s již schválenými léky. Jeho placebem očištěná míra přerušení léčby kvůli nežádoucím účinkům dosáhla 18,8 procenta. Konkurenční terapie jako Wegovy a Zepbound vykazují tuto míru pouze kolem 4 procent. Investoři dnes hodnotí léky nejen podle účinnosti, ale především podle toho, kolik pacientů u léčby skutečně vydrží. Situaci kodaňské firmy dále zkomplikoval fakt, že její prezentace proběhla ve stejnou dobu, kdy Eli Lilly představila výsledky svého léku retatrutide. Tento preparát kombinuje tři střevní hormony a nevykazuje žádné zastavení účinnosti ani po 104 týdnech, což analytici z RBC označili za potenciálně nejúčinnější terapii ve vývoji. Tento brutální kontext způsobil, že dánská biotechnologická firma nebyla posuzována pouze na základě vlastních dat, ale ve stínu stále dominantnější franšízy amerického konkurenta. Podle analytiků z Jefferies a UBS tak skutečný bod zlomu pro akcie přijde pravděpodobně až v roce 2027.