Index nákupních manažerů v eurozóně zůstává pod hranicí padesáti bodů, což nadále signalizuje hospodářský pokles celého bloku. Klesající inflační tlaky a levnější energie dávají Evropské centrální bance ideální prostor k uvolněnější měnové politice. Technická analýza ukazuje silný prodejní tlak s možným cílem až u důležité zóny konfluence a horizontální podpory.   Falešná naděje v podobě mírného oživení Měnový pár Euro/americký dolar (EURUSD=X) se v současné době nachází pod drobnohledem investorů, přičemž fundamentální i technické faktory ukazují jasným směrem. Index nákupních manažerů (PMI) v eurozóně dosáhl hodnoty 49,5 bodu. Na první pohled by se tato ranní statistika mohla jevit jako pozitivní signál a náznak tolik očekávaného hospodářského oživení. Skutečnost je však mnohem prozaičtější a méně optimistická. Jakákoliv hodnota pod klíčovou padesátibodovou hranicí totiž neúprosně znamená, že podnikatelská aktivita se nadále smršťuje. Současný stav pouze indikuje, že tempo tohoto poklesu mírně zpomalilo. Vzhledem k tomu, že dubnová i květnová data se rovněž nacházela v pásmu kontrakce, aktuální čísla jen dokreslují celkově velmi slabé čtvrtletí pro celý evropský blok. Je navíc nutné vzít v úvahu důležitý časový kontext. Většina odpovědí do tohoto průzkumu byla sesbírána ještě předtím, než byla vůbec podepsána nová dohoda na Blízkém východě. Tento drobný nárůst indexu tak nelze interpretovat jako skutečný bod obratu v evropské ekonomice. Jde spíše o měkčí přistání na cestě směrem dolů, které trhům neposkytuje žádný reálný důvod k přehnanému optimismu ohledně budoucího růstu. Levnější energie a holubičí postoj centrální banky Mnohem zajímavější část celého průzkumu se však skrývá v datech týkajících se cenových hladin. Náklady na energie začaly klesat již před uzavřením americko-íránské dohody, což se okamžitě a přímo promítlo do reálné ekonomiky. Jak výrobní podniky, tak společnosti v sektoru služeb zaznamenaly výrazně pomalejší růst vstupních nákladů. Tento pozitivní nákladový šok logicky vedl k tomu, že firmy přenášely na koncové zákazníky mnohem menší cenová navýšení než v předchozím měsíci. Nyní, když zmíněná geopolitická dohoda stlačila ceny energií podstatně níže, má toto ochlazování inflačních tlaků značný prostor pro další pokračování. Samozřejmě za předpokladu, že současný stav na energetických trzích vydrží. Eurozóna je čistým dovozcem energií, což znamená, že z levnějších surovin získává skutečné zlepšení směnných relací (terms-of-trade). To je klíčový makroekonomický detail, který většina analytických oddělení v ranním shonu často přehlíží. Pro samotnou společnou evropskou měnu to má však zcela zásadní logické důsledky. Kombinace utlumeného hospodářského růstu a ochlazující se inflace poskytuje Evropské centrální bance (ECB) dokonalé krytí k tomu, aby mohla vyčkávat se založenýma rukama. Centrální banka, která není nucena agresivně zpřísňovat svou měnovou politiku, nabízí své měně mnohem menší výnosovou podporu. Měnové trhy přitom obchodují na základě úrokových diferenciálů více než na čemkoliv jiném. Zveřejněná data tak vyznívají silně holubičím tónem. Holubičí postoj ECB v praxi znamená o jeden důvod méně, proč by měli investoři bránit euro při jeho poklesech. Toto je naprosto zásadní fundamentální čtení současné situace. Samo o sobě sice nevyvolá okamžitý tržní pohyb, ale odstraňuje tření, které by jinak případnému propadu bránilo. Technický obraz trhu potvrzuje dominanci prodejců Tím se dostáváme k samotnému cenovému grafu, který tento příběh vyprávěl ještě předtím, než byla data z průzkumu vůbec zveřejněna. Kurz se aktuálně pohybuje kolem úrovně 1,1408 a nachází se ve spodní polovině klesajícího kanálu. Tento formát se čistě rýsuje již od dosažení lokálního maxima na hodnotě 1,2083. Cena se v poslední době neodráží od středové linie tohoto kanálu, ale naopak neustále tlačí na jeho samotné dno. Toto chování trhu je jasným indikátorem toho, že prodejci mají strukturu pevně pod svou kontrolou. Pozornost se nyní upírá k tečkované linii níže, konkrétně k úrovni 1,1130, která představuje 50% Fibonacciho návrat. Právě na této hranici začíná být situace nesmírně zajímavá. Zmíněná úroveň se totiž přesně shoduje s horizontální podporou, která hrála v minulosti důležitou roli. Navíc se do stejné zóny v nadcházejících týdnech posouvá i projekce samotného klesajícího kanálu. Když Fibonacciho úroveň, horizontální dno a hranice kanálu ukazují na stejné místo na grafu, stává se z této oblasti silná magnetická zóna, kterou se vyplatí pečlivě sledovat. Struktura grafu a makroekonomické fundamenty tak říkají naprosto totéž, což je přesně ta synergie, kterou zkušení obchodníci hledají. Klesající kanál byl nakloněn směrem dolů již před zveřejněním PMI a průzkum mu pouze poskytl pádný důvod, proč si tento sklon udržet. Jediným zásadním varováním, které je třeba mít neustále na paměti, je role amerického dolaru. Současný vývoj je totiž stejně tak příběhem o síle dolaru jako o slabosti eura. Popsaný technický kanál dovede cenu k cílové zóně konfluence pouze v případě, že si americká měna udrží svou pevnost. Pokud by americká centrální banka (Fed) zmírnila svou rétoriku, euro by se mohlo udržet na středové linii a celý tento technický scénář by se mohl dočasně zastavit. Závěr je tedy prostý: graf se nakláněl už před zprávami, zprávy mu daly povolení v pádu pokračovat, ale konečné slovo bude mít vždy dolar.