Nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh čelí pouhé tři týdny po svém jmenování zásadní zkoušce. Rychle rostoucí inflace, která dosahuje nejvyšších hodnot za poslední tři roky, a výprodeje na trhu vládních dluhopisů staví šéfa Fedu do složité situace. Musí totiž manévrovat mezi požadavky prezidenta Donalda Trumpa na snižování sazeb a očekáváním investorů, kteří naopak sázejí na jejich zvýšení do konce roku.
Na aktuálním zasedání se sice všeobecně očekává ponechání základní úrokové sazby beze změny v rozmezí 3,5 % až 3,75 %, trhy však budou upírat pozornost na Warshovu první tiskovou konferenci a nové prognózy. Investoři budou hledat signály, zda je centrální banka připravena vrátit se k boji proti inflaci a udržet si svou politickou nezávislost, nebo zda podlehne tlaku Bílého domu, což by mohlo otřást důvěryhodností instituce.
Situaci navíc komplikuje energetický šok vyvolaný konfliktem v Íránu a také Warshova vlastní minulost. V letech 2006 až 2011 platil za měnového jestřába, avšak později Fed kritizoval a tvrdil, že rozmach umělé inteligence přinese výrazné dezinflační tlaky díky růstu produktivity.
Nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh čelí pouhé tři týdny po svém jmenování zásadní zkoušce. Rychle rostoucí inflace, která dosahuje nejvyšších hodnot za poslední tři roky, a výprodeje na trhu vládních dluhopisů staví šéfa Fedu do složité situace. Musí totiž manévrovat mezi požadavky prezidenta Donalda Trumpa na snižování sazeb a očekáváním investorů, kteří naopak sázejí na jejich zvýšení do konce roku.
Na aktuálním zasedání se sice všeobecně očekává ponechání základní úrokové sazby beze změny v rozmezí 3,5 % až 3,75 %, trhy však budou upírat pozornost na Warshovu první tiskovou konferenci a nové prognózy. Investoři budou hledat signály, zda je centrální banka připravena vrátit se k boji proti inflaci a udržet si svou politickou nezávislost, nebo zda podlehne tlaku Bílého domu, což by mohlo otřást důvěryhodností instituce.
Situaci navíc komplikuje energetický šok vyvolaný konfliktem v Íránu a také Warshova vlastní minulost. V letech 2006 až 2011 platil za měnového jestřába, avšak později Fed kritizoval a tvrdil, že rozmach umělé inteligence přinese výrazné dezinflační tlaky díky růstu produktivity.
Nový předseda Federálního rezervního systému Kevin Warsh čelí pouhé tři týdny po svém jmenování zásadní zkoušce. Rychle rostoucí inflace, která dosahuje nejvyšších hodnot za poslední tři roky, a výprodeje na trhu vládních dluhopisů staví šéfa Fedu do složité situace. Musí totiž manévrovat mezi požadavky prezidenta Donalda Trumpa na snižování sazeb a očekáváním investorů, kteří naopak sázejí na jejich zvýšení do konce roku. Na aktuálním zasedání se sice všeobecně očekává ponechání základní úrokové sazby beze změny v rozmezí 3,5 % až 3,75 %, trhy však budou upírat pozornost na Warshovu první tiskovou konferenci a nové prognózy. Investoři budou hledat signály, zda je centrální banka připravena vrátit se k boji proti inflaci a udržet si svou politickou nezávislost, nebo zda podlehne tlaku Bílého domu, což by mohlo otřást důvěryhodností instituce. Situaci navíc komplikuje energetický šok vyvolaný konfliktem v Íránu a také Warshova vlastní minulost. V letech 2006 až 2011 platil za měnového jestřába, avšak později Fed kritizoval a tvrdil, že rozmach umělé inteligence přinese výrazné dezinflační tlaky díky růstu produktivity.
