Akcie aerolinek EasyJet se obchodují s výrazným diskontem vůči dohodnuté ceně převzetí ve výši 690 pencí, což odráží silné pochybnosti trhu. Americký fond Castlelake musí do začátku srpna vyřešit složité unijní předpisy ohledně lokálního vlastnictví prostřednictvím irských manažerů. Analytici z JPMorgan varují před nejasnostmi ve financování a nevylučují ani možný vstup konkurenčního zájemce do akviziční hry.   Tržní skepse navzdory dosažené dohodě Akcie britské letecké společnosti EasyJet plc (EZJ.L) zaznamenaly na počátku nového obchodního týdne znatelný růst, přesto se na trzích obchodují s výrazným diskontem vůči ceně, na které se vedení podniku předběžně dohodlo s americkou investiční společností Castlelake. Tento cenový rozdíl jasně signalizuje, že investoři zůstávají ohledně úspěšného dokončení celého procesu převzetí značně skeptičtí. Cenné papíry britského dopravce sice během pondělního obchodování posílily o úctyhodných 10 % na úroveň 614 pencí za akcii, nicméně tato hodnota stále citelně zaostává za hraniční částkou 690 pencí. Právě na této úrovni se podle oficiálního nedělního prohlášení představenstvo aerolinek a americký investor rámcově shodli, přičemž trh zjevně odmítá plně nacenit optimismus managementu. Rozdíl mezi tržní a nabízenou cenou, který v tomto případě činí propastných 76 pencí na akcii, představuje klasickou ukázku takzvané fúzní arbitráže. Investoři zkrátka kalkulují s rizikem, že složitá jednání mohou na poslední chvíli ztroskotat, a proto nejsou ochotni za akcie platit plnou prémiovou cenu. Tržní sentiment tak jasně ukazuje, že k definitivnímu zpečetění osudu aerolinek vede ještě velmi dlouhá a trnitá cesta. Regulační překážky a složitá struktura vlastnictví Ačkoliv se jedná již o pátý oficiální návrh na převzetí ze strany fondu Castlelake, před americkou investiční firmou nyní stojí gigantická výzva v podobě získání nezbytných souhlasů od příslušných regulačních orgánů. Zásadní překážkou jsou v tomto směru přísná a nekompromisní pravidla Evropské unie týkající se lokálního vlastnictví leteckých dopravců, která mají chránit strategický evropský trh. Evropská legislativa v oblasti civilního letectví je neúprosná. Pro zachování provozních licencí a letových práv uvnitř jednotného evropského trhu je absolutně nezbytné, aby byla letecká společnost většinově vlastněna a reálně kontrolována subjekty ze zemí Evropské unie. Právě tento fakt představuje pro zámořského investora zdaleka největší legislativní bariéru. Podle informací, které přinesla média včetně deníku Irish Examiner, se americká nabídka pokusí těmto unijním regulacím vyhovět poměrně sofistikovanou strukturou. Plán počítá s tím, že většinový podíl ve výši 51 % v nově vytvořené akviziční entitě budou vlastnit dva irští manažeři z oboru letectví, konkrétně Peter Bellew a Mark Breen. Zajištění tohoto evropského prvku je pro celou transakci naprosto klíčové. Peter Bellew přitom není v oboru žádným nováčkem. V minulosti působil přímo jako provozní ředitel samotného EasyJetu a rovněž zastával prestižní pozici generálního ředitele společnosti Malaysia Airlines. Americký fond Castlelake se navíc podle prohlášení britských aerolinek zavázal, že plně podpoří stávající plán modernizace letecké flotily, což by mělo podniku zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost. Stanovený termín 3. srpna tak na všechny zúčastněné strany vyvíjí enormní tlak. Během několika málo týdnů musí dojít k preciznímu doladění všech smluvních detailů, jinak hrozí, že celá dohoda, která se rodila v průběhu pěti po sobě jdoucích kol vyjednávání, definitivně spadne pod stůl. Nejasnosti ve financování a hrozba konkurenčních nabídek Analytici z prestižní investiční banky JPMorgan v reakci na víkendové události uvedli, že nejnovější cenová nabídka se sice velmi těsně blíží hodnotám, které by podle zpětné vazby od investorů mohly být vnímány jako akceptovatelné, avšak celá konstrukce obchodu má stále řadu trhlin. Odborníci z Wall Street upozorňují především na naprostý nedostatek informací ohledně financování partnerského podílu obou irských manažerů. Trhům chybí transparentní data o jejich přesných rolích v novém korporátním uspořádání a o jejich skutečném ekonomickém zájmu na celé operaci. Tato neprůhlednost jen dále prohlubuje opatrnost institucionálních i drobných investorů, kteří vyžadují jasné garance. Experti z JPMorgan zároveň zdůrazňují, že jakmile představenstvo EasyJetu veřejně demonstrovalo svou ochotu jednat o prodeji a přijímat nabídky na dohodnuté cenové úrovni, otevírá se teoretický prostor pro vstup dalšího hráče. Na scéně by se tak mohl objevit konkurenční zájemce s výhodnější nabídkou. Z hlediska synergie a doplňkovosti leteckých sítí by se jako nejlogičtější kandidát jevila společnost Deutsche Lufthansa AG (LHA.DE) . Ta je však v současné době plně zaneprázdněna dokončováním vlastní složité akvizice italského dopravce ITA Airways. Dalším historickým zájemcem o převzetí britského nízkonákladového dopravce byla v minulosti společnost Wizz Air Holdings (WIZZ.L) . Podle analytiků je však vysoce pravděpodobné, že tento konkurent v současnosti nedisponuje dostatečně silnou rozvahou na to, aby dokázal takto masivní transakci finančně pokrýt a úspěšně zrealizovat. Situaci navíc výrazně komplikuje i mlčení klíčového akcionáře. Stelios Haji-Ioannou, zakladatel aerolinek a majitel významného patnáctiprocentního podílu, se doposud oficiálně nevyjádřil, zda by s aktuálně předloženou nabídkou souhlasil. Jeho slovo přitom bude mít v konečném zúčtování obrovskou váhu. Jako držitel takto masivního balíku akcií disponuje obrovským vlivem a mohl by plány fondu Castlelake velmi rychle zhatit. Vývoj kolem potenciálního převzetí mezitím silně rezonuje celým evropským leteckým sektorem. To se bezprostředně projevilo i na akciích konkurenční společnosti Ryanair Holdings (RYAAY) , které v reakci na zprávy o možné konsolidaci trhu posílily o 3 %.