Nadcházející výsledková sezóna může investorům potvrdit robustní 20% růst zisků a podpořit současný býčí trend na akciích. Obnovení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem žene vzhůru ceny ropy, což na Wall Street vyvolává obavy z trvalejších inflačních tlaků. Červnová data o inflaci a kongresové slyšení šéfa Fedu napoví, zda americká centrální banka letos přistoupí k dalšímu zvyšování úrokových sazeb.   Start výsledkové sezóny a síla akciového trhu Nadcházející týden slibuje pro finanční trhy mimořádnou dynamiku a vysokou volatilitu. Investoři s napětím vyhlížejí start výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí a zároveň čekají na zveřejnění klíčových červnových dat o inflaci. Celá situace se navíc odehrává na pozadí geopolitického neklidu, kdy hrozí, že se americko-íránský konflikt znovu naplno rozhoří a výrazně promluví do globálního ekonomického dění. Firemní reportovací sezóna, která v nadcházejících dnech odstartuje, by měla podle očekávání analytiků ukázat již druhé čtvrtletí v řadě s růstem zisků přesahujícím hranici 20 %. Tento působivý fundamentální výkon může tržním hráčům definitivně potvrdit, že býčí scénář pro americké akcie zůstává i nadále zcela neporušený a stojí na pevných základech. Experti ze společnosti BMO Capital Markets tento týden upozornili, že téměř veškeré meziroční výnosy širokého indexu S&P 500 (^GSPC) jsou v současnosti vázány na skutečný růst ziskovosti firem. Nejedná se tedy o pouhé spekulativní rozšiřování poměru ceny k zisku (P/E). Pokud tento zdravý trend vydrží, akciový trh může nadále dobývat nová historická maxima, a to i v případě, že by samotné valuační násobky začaly mírně klesat. Ed Yardeni, prezident společnosti Yardeni Research, tento pohled plně sdílí. V nedávném rozhovoru pro prestižní pořad „Closing Bell“ stanice CNBC zdůraznil, že současný býčí trh není v poslední době tažen expanzí P/E násobků, ale stojí na reálné ziskovosti. Zkušený tržní výzkumník předpovídá, že by americký akciový barometr mohl zakončit letošní rok na úrovni 8 250 bodů. To by znamenalo posílení o dalších 10 % ze současných úrovní, přičemž index si od začátku roku připsal již téměř 11 %. Bankovní giganti a polovodičový sektor pod drobnohledem Velké bankovní domy, které budou reportovat své hospodářské výsledky v příštím týdnu, pravděpodobně ukážou investorům mimořádně robustní stav kapitálových trhů. Zvláštní pozornost bude upřena na nedávnou aktivitu v oblasti fúzí a akvizic, která by se měla velmi pozitivně promítnout do celkových čísel finančních institucí. Své nejnovější finanční výkazy se chystají hned v úterý představit přední hráči z Wall Street. Mezi ně patří Citigroup (C) , Goldman Sachs Group (GS) , Wells Fargo (WFC) , JPMorgan Chase (JPM) a Bank of America (BAC) . Následně ve středu na ně navážou další investiční a správcovští giganti BlackRock (BLK) a Morgan Stanley (MS) . Kromě tradičního finančního sektoru se zraky obchodníků upřou také na technologický segment, konkrétně na výrobce pokročilých čipů. Podrobně zkoumány budou výsledky společnosti ASML (ASML) , jež je předním světovým výrobcem zařízení pro produkci polovodičů, a asijského technologického lídra Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM) . Trhy budou pečlivě vážit jakékoli známky případného vyčerpání v tomto vysoce sledovaném a populárním sektoru. Specializovaný fond Van Eck Semiconductor ETF (SMH) totiž v letošním roce vzrostl o závratných 70 %, což přirozeně vyvolává mezi analytiky otázky ohledně dlouhodobé udržitelnosti takto strmého růstového tempa. Ropný šok, inflační hrozba a kroky centrální banky Budoucí firemní zisky mohou do značné míry záviset na dalším vývoji úrokových sazeb, které se naopak opírají o předpoklad relativně krocené inflace. Na Wall Street však rostou obavy, že cenové tlaky budou nadále sílit. Hlavním důvodem jsou opětovně rostoucí ceny energií, jež bezprostředně reagují na konec příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Tento týden futures kontrakty na ropu Brent (BZ=F) vyskočily o sedm procent nad hranici 77 dolarů za barel. Americká lehká ropa WTI (CL=F) si paralelně připsala šest procent a překonala úroveň 72 dolarů za barel. Dosud investoři vnímali ropný šok pouze jako jednorázový průsak do spotřebitelské inflace. Obnovení nepřátelství mezi Washingtonem a Teheránem by však mohlo tento optimistický výhled zcela převrátit, pokud se cenové tlaky ukážou jako trvalejší. Brian Leonard, portfoliomanažer z Keeley Gabelli Funds, upozorňuje, že na definitivní závěry je zatím brzy. Podle něj záleží především na tom, zda jde o pouhé chvilkové vzplanutí, nebo o počátek hlubší eskalace. Ve čtvrtek akcie nicméně posílily poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že Írán projevil zájem o dohodu. Zprávy sítě MS Now navíc naznačily, že se Katar a Pákistán pokoušejí přivést obě strany zpět k jednacímu stolu, přičemž nadále pokračují takzvané technické rozhovory. Klíčovou nápovědu ohledně reálných cenových tlaků poskytnou hned nadcházející makroekonomická data. Očekává se, že červnový index spotřebitelských cen (CPI) vykáže v úterý meziroční růst o 3,8 %, což by znamenalo mírný pokles z květnových 4,2 %. Jádrová inflace v meziměsíčním srovnání by však podle konsenzuálních odhadů agentury FactSet měla nepatrně zrychlit z 0,20 na 0,22 %. Velkoobchodní inflace by naopak měla v červnu mírně zpomalit. Středeční index cen výrobců (PPI) podle oslovených ekonomů pravděpodobně klesl o 0,20 % meziměsíčně, zatímco meziročně vzrostl o 6,2 %. V předchozím sledovaném měsíci přitom velkoobchodní inflace rostla o 1,1 % meziměsíčně a 6,5 % v meziročním vyjádření. Tyto výsledky zásadně ovlivní další kroky americké centrální banky. Ta je v současnosti zmítána ostrými debatami, které předseda Fedu Kevin Warsh označil za „rodinnou hádku“. Jádrem sporu je klíčové rozhodnutí, zda ještě letos zpřísnit měnovou politiku, nebo ponechat úrokové sazby na stávajících úrovních. Nástroj CME FedWatch ukazuje, že trhy naposledy naceňovaly zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu již na zářijovém zasedání. Investoři si budou moci vyslechnout přímo předsedu Warshe, který má v úterý předstoupit před Kongres se svým prvním svědectvím o měnové politice, a to i přesto, že se strategicky rozhodl pro méně intenzivní komunikaci s trhy, než jakou volili jeho předchůdci Jerome Powell, Janet Yellenová a Ben Bernanke.