Hlavním důvodem jsou nově zavedená cla, která podle odhadů společnosti způsobí ztráty ve výši přibližně 1,5 miliardy dolarů. Společnost zároveň upozornila na čtyři klíčová rizika, která výrazně komplikují plánování: riziko narušení dodavatelských řetězců, možnost zvýšení cel, proměnlivé zavádění těchto opatření a pokračující nejistota v oblasti daňové a emisní regulace.

Ford (F) uvedl, že kvůli těmto faktorům nelze nyní s dostatečnou přesností odhadnout celoroční výsledky. Výhled bude aktualizován až v polovině léta při zveřejnění výsledků za druhé čtvrtletí. K podobnému kroku už přistoupil také konkurenční General Motors (GM), který taktéž revidoval své očekávání kvůli vlivu celní politiky.

Navzdory nepříznivým podmínkám dokázala společnost některé dopady cel zmírnit. Pomohla jí opatření jako využívání dopravců s celním skladováním, nebo spolupráce s přepravními firmami se zvláštními dohodami o kontrolách na hranicích, zejména při přepravě dílů a vozidel mezi Mexikem, Kanadou a USA.

Přesto Ford vykázal za první čtvrtletí upravený zisk 1 miliardu dolarů, což v přepočtu odpovídá ročnímu zisku kolem 4 miliard. To je ale výrazně méně než původní prognóza z února, kdy firma očekávala 7 až 8,5 miliardy dolarů. Akcie společnosti v reakci na zprávu klesly o 2,4 %, a to navzdory tomu, že překonala očekávání trhu ve výši tržeb – dosáhla 40,7 miliardy dolarů proti očekávaným 38,2 miliardám.

Strukturální výzvy a přehodnocení nabídky

Analytici zároveň upozorňují, že Ford čelí nejen krátkodobým tlakům, ale i strukturálním problémům. Podle analytika Garrett Nelsona ze společnosti CFRA ztratil Ford v posledních letech významný podíl na americkém trhu, především kvůli rozhodnutí z roku 2018, kdy ukončil výrobu sedanů jako Taurus nebo Fiesta. Kromě modelu Mustang dnes v Severní Americe nenabízí žádné kompaktní nebo střední vozy, což je v době rostoucí citlivosti zákazníků na cenu problém.

Moderní americká vozidla jsou stále větší, dražší a nabitá technologiemi. Výsledkem je, že spotřebitelé čelí vyšším pořizovacím nákladům, a to v době, kdy ochota utrácet za drahá auta kvůli ekonomické nejistotě klesá.

Ford tak není pod tlakem pouze kvůli celně-obchodní politice, ale i kvůli nutnosti přehodnotit širší strategii nabídky produktů v klíčových segmentech trhu.

Politika, úlevy a možné kompenzace

Trumpova administrativa minulý týden představila plán, který má automobilkám alespoň částečně kompenzovat dopady cel, zejména na dovoz dílů. Dočasně umožňuje slevy až 3,75 % z hodnoty vozu vyrobeného v USA, přičemž tato kompenzace má být po roce snížena a následně zcela zrušena. 25% cla na automobilové díly přesto již vstoupila v platnost, stejně jako stejná sazba na dovážená hotová vozidla, což podle Fordu zůstává výrazným negativním faktorem.

Navíc byla potvrzena zásada, že se cla nebudou sčítat – tedy žádné „kumulované clo“ na vozidla kvůli současné kombinaci tarifů na suroviny a hotové produkty. Výjimkou zůstávají vozidla z Číny, na která se i nadále vztahuje kombinace všech celních vrstev.

Ford uvedl, že jeho interní odhady zohledňují uvedené slevy a mechanismy kompenzací, nicméně celkový negativní dopad na ziskovost společnosti zůstává výrazný. Ztráty ve výši 1,5 miliardy dolarů sice nejsou fatální, ale výrazně komplikují plánování i další investiční rozhodnutí.

Krátkodobý tlak nemusí ohrozit dlouhodobý růst

Zatímco General Motors očekává ještě vyšší ztráty z cel (až 5 miliard dolarů), akcie Fordu si od začátku roku 2025 připsaly zhruba 2% růst, na rozdíl od poklesu o 15 % u GM a 4 % u indexu S&P 500. Podle analytika Jeffa Windaua ze společnosti Edward Jones je ale potřeba počítat s volatilním vývojem v příštích měsících, zejména kvůli zpomalující spotřebitelské poptávce.

Windau zároveň poukazuje na pozitivní faktory, které by mohly Ford podpořit. Patří mezi ně pokrok v oblasti nových produktů, zejména v komerčním segmentu, který má potenciál stát se tahounem budoucího růstu.