Analytici předpovídali 6% růst, ale realita ukázala, že i přes silnou globální poptávku se čínská ekonomika potýká s problémy, zejména v oblasti vývozu do Spojených států. Dodávky na jiné trhy sice rostly, ale největší pokles exportu do USA od roku 2020 výrazně snížil celkový výkon.Tento vývoj podtrhuje protichůdný charakter čínské ekonomiky. Zatímco průmyslová výroba zůstává robustní a zahraniční poptávka přispívá k růstu, domácí spotřeba zůstává utlumená. V prvním čtvrtletí letošního roku tvořil zahraniční obchod přibližně 40 % celkového růstu ekonomiky. Čína se tak ocitá v situaci, kdy je stále více závislá na stabilních vztazích se zahraničím – zejména s USA, se kterými nyní obnovuje obchodní jednání.Zhoršení vztahů s USA a výpadek exportuNapětí mezi Spojenými státy a Čínou se začalo znovu vyostřovat po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. I přes nedávnou dohodu z 12. května, která dočasně zmírnila cla na čínské dovozy, zaznamenal čínský export do USA v květnu propad o 34,4 %, což je nejvýraznější pokles od začátku pandemie v roce 2020. Tento vývoj ukazuje, že samotná dohoda nestačí ke stabilizaci obchodních toků a že důvěra mezi oběma zeměmi zůstává křehká.Zatímco obchod s USA slábne, vývoz do jiných zemí – zejména do států jihovýchodní Asie – roste. Například dodávky do Vietnamu vzrostly o 22 % a třetí měsíc v řadě přesáhly 17 miliard dolarů. Čínské firmy tak stále více využívají alternativní distribuční cesty, aby se vyhnuly americkým clům. To však zvyšuje obchodní deficit USA s těmito zeměmi a komplikuje další jednání o clech.Podle agentury Bloomberg Economics přetrvávající poptávka v ASEAN a EU tlumí dopady amerických opatření, ale nedokáže zabránit celkovému zpomalení čínského exportu.Cenový tlak a deflace jako výhoda v exportuJedním z důvodů, proč čínské zboží zůstává konkurenceschopné i přes zpomalení exportního růstu, je pokračující deflace v zemi. Vývozní ceny klesají nepřetržitě od února 2023, což znamená, že objem zboží roste rychleji než jeho hodnota. Tento trend podporuje export, ale zároveň vytváří tlak na ostatní výrobce ve světě, kteří nejsou schopni cenově konkurovat.Deflace se netýká jen exportu – květnová data ukazují, že i spotřebitelské ceny v Číně meziročně klesly. Výrobní ceny zaznamenaly pokles již 32. měsíc v řadě. Navzdory opakovaným stimulům vlády a centrální banky se zatím nepodařilo inflační očekávání stabilizovat.Tento tlak na ceny sice umožňuje čínským firmám udržet si tržní podíl, ale zároveň zvyšuje riziko obchodních sankcí. Mnoho zemí reaguje na levné čínské zboží zaváděním cel nebo jiných omezení, což dlouhodobě snižuje prostor pro expanzi exportu.Výhled do druhé poloviny roku zůstává nejistýNavzdory rekordnímu objemu vývozu od začátku roku čelí Čína ve druhé polovině roku řadě výzev. Očekává se zpomalení růstu HDP, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí by se tempo mohlo snížit až na 4 %, což by bylo nejméně od konce roku 2022. Očištěno o cenové změny by reálný růst mohl být ještě slabší.Kromě toho USA hrozí zvýšením cel od července, a to nejen na zboží z Číny, ale i na produkty z dalších zemí. Pokud se Trumpova administrativa rozhodne cla skutečně obnovit, mohlo by to zásadně omezit přímý export do USA i nepřímo ovlivnit dodavatelské řetězce.A i kdyby došlo k další dohodě, firmy mohou zpomalit nákupy z Číny – buď kvůli zásobám, které si vytvořily před zavedením cel, nebo z obavy, že situace zůstane nestabilní. To vytváří prostředí, kde každý pozitivní signál z obchodních jednání může být rychle přehlušen obavami z budoucího vývoje.Zatímco jednání mezi Čínou a USA pokračují, jejich výsledek je nejistý. Zůstává otázkou, zda se podaří obnovit důvěru, která by mohla přinést trvalejší příměří. Prozatím se čínský export drží nad vodou hlavně díky alternativním trhům a tlaku na snižování cen – ale tento model nemusí být dlouhodobě udržitelný.