Maďarsko v čele hospodářského propadu východní části EU

Maďarská ekonomika se ve čtvrtém čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům snížila o méně než očekávaných 0,4 %, uvedl v úterý tamní statistický úřad, a Maďarsko se tak po České republice stalo druhou zemí v regionu, která se propadla do recese.Očekává se, že také Polsko v roce 2022 podruhé pokleslo – i když ne v po sobě jdoucích čtvrtletích. Druhá větší ekonomika v regionu, Rumunsko, vykázala růst o 1,1 %.Poklesy v Maďarsku a České republice byly sice menší, než se očekávalo, ale přesto kontrastovaly s očekáváním bohatší eurozóny, která se podle očekávání recesi vyhnula.Členské státy EU sousedící s Ukrajinou absorbovaly miliony uprchlíků, kteří loni utekli před ruskou invazí. Tuto zátěž pro ekonomiku ještě zhoršil prudký nárůst cen energií a potravin způsobený sankcemi a zamotanými dodavatelskými linkami, který v celém regionu způsobil nejrychlejší inflaci za nejméně dvě desetiletí.Centrální banky v reakci na to zvýšily výpůjční náklady, aby utlumily inflaci a eliminovaly tak vyhlídky na silné postpandemické oživení růstu.Nejhůře dopadlo Maďarsko, kde se spotřebitelské ceny v lednu oproti předchozímu roku vyšplhaly na unijní maximum 25,7 %, což přimělo rodiny a firmy omezit výdaje. Růst cen je v krátkodobém horizontu vnímán jako zvýšený i poté, co centrální banka v říjnu zvýšila klíčovou úrokovou sazbu na 18 %, což je maximum v EU.Země se také snaží uvolnit více než 30 miliard dolarů z fondů EU, které byly zmrazeny kvůli obavám o dodržování zásad právního státu. Čtvrtletní pokles byl menší než 1,1% pokles předpokládaný v průzkumu agentury Bloomberg. Hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 0,4 %.„Je těžké si představit nějakou složku indexu HDP, která by růstu pomohla,“ uvedl ekonom ING Bank Hungary Peter Virovacz.Podle údajů zveřejněných v lednu se Česká republika v minulém čtvrtletí propadla do recese, když zaznamenala menší než očekávaný pokles o 0,3 %. V Polsku, kde si někteří maloobchodníci stěžovali na slabou vánoční sezónu a vyjádřili obavy o výhled na rok 2023, ekonomika podle ekonomů mezičtvrtletně klesla o 0,5 %, při meziročním růstu 2,2 %.Prognóza se promítá do reálné ekonomiky. Polský maloobchodní prodejce módy CCC očekává v letošním roce omezenou poptávku v celém regionu. Společnost InPost SA, přední logistický operátor pro online prodejce v zemi, vidí v Polsku pokles růstu e-commerce na 5-10 % z loňských 15-17 %.Přesto největší východní ekonomiku EU čeká „měkké přistání“, uvedl minulý týden guvernér centrální banky Adam Glapinski.Rumunsko vzrostlo o 4,6 % oproti předchozímu roku. Výsledek byl podle centrální banky podpořen odklonem od typického tahouna, spotřeby, směrem k investicím firem a veřejného sektoru, zatímco přímé zahraniční investice se zvýšily na rekordních 11 miliard eur.„V Rumunsku bude růst ve srovnání s ostatními zeměmi pravděpodobně obzvláště silný, a to díky velkým vládním výdajům na konci roku,“ uvedl analytik Erste Juraj Kotian.Ekonomiky východní části EUEkonomiky východoevropských zemí se značně liší, ale mnohé z nich prošly od pádu Sovětského svazu a přechodu na tržní hospodářství výrazným hospodářským růstem a rozvojem.Některé země v regionu, jako například Polsko a Česká republika, zaznamenaly silný hospodářský růst a jsou považovány za země s dobře rozvinutou a stabilní ekonomikou. Jiné země, jako například Rumunsko a Bulharsko, se potýkají s problémy při získávání zahraničních investic a provádění strukturálních reforem, což vede k pomalejšímu hospodářskému růstu.Celkově lze říci, že mnoho východoevropských zemí dosáhlo pokroku, pokud jde o integraci do světové ekonomiky a přilákání zahraničních investic. Region však stále čelí problémům, jako je vysoká míra korupce, slabé instituce a nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých odvětvích.Prudce rostoucí inflace, vyšší úrokové sazby a problémy v dodavatelských řetězcích, které vyvolala válka na Ukrajině, pravděpodobně přivedly většinu největších východních ekonomik Evropské unie na konci roku 2022 do poklesu.