Paliva v Česku dál zlevnila, nafta je pod 37 Kč, levnější byla zhruba před rokem
Výrazněji zlevnila nafta, jejíž cena se dostala pod 37 korun za litr, levnější byla naposledy zhruba před rokem. Aktuálně se u čerpacích stanic prodává za 36,87 koruny za litr, před týdnem byla o 59 haléřů dražší. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se nyní u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,64 koruny, v uplynulém týdnu zlevnil o 16 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Pohonné hmoty v ČR zlevňovaly vytrvale od konce loňského října. V prvních dnech letošního roku ceny rostly, následně začaly kolísat. V následujícím týdnu by měly paliva podle analytiků dál zlevňovat, v delším časovém horizontů lze však očekávat růst cen.
Cena nafty tak v současnosti padá ve srovnání s benzinem výrazněji. Podle analytika Purple Trading Petra Lajska k tomu přispěl vývoj na burze v Rotterdamu, kde v posledních dnech mírně zlevnila. „Nafty je totiž v Evropě dostatek díky výrazným zásobám, které starý kontinent vytvářel v minulém roce. Rafinérie se navíc soustředily spíše na naftu, i proto tak cena benzinu padá pomaleji než u nafty,“ vysvětlil Lajsek a upozornil, že se tak zatím neprojevilo embargo na ruská paliva. Na ceny paliv pozitivně působí také silná koruna.
V příštích dnech by měly paliva podle analytiků dál zlevňovat. „Ceny nafty by mohly dále klesat rychleji, a to z důvodu vysokých zásob v Evropě a také nadprůměrně teplého počasí na evropském kontinentu pro toto roční období,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Důležitou roli spatřuje vedle klesajících velkoobchodních cen také v současném ceně ropy Brent, která nevybočuje z vývoje z posledních týdnů a v nárůstu zásob v USA.
V delším časovém horizontu však analytici očekávají spíše obrat ke zvyšování cen. Upozorňují přitom na zvýšení poptávky a vliv embarga na ruská paliva. „Noví dodavatelé ropy a nafty jistě využijí zvýšení poptávky po jejich produktech a budou tlačit ceny vzhůru,“ míní šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. V několikaměsíčním výhledu proto očekává zdražení zejména nafty, a to až o jednotky korun za litr.
Zdroj: Getty Images
Nejlevnější benzin natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 37,20 koruny. Nafta je nejlevnější v Ústeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 36,09 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,87 koruny. Nafta se tam tankuje za 38,61 Kč za litr.
V meziročním srovnání je nyní benzin o 56 haléřů na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 0,83 Kč na litru méně.
Výroba elektřiny v ČR loni klesla o 0,7 pct, spotřebu omezily nejvíc domácnosti
Výroba elektřiny v Česku loni klesla meziročně o 0,7 procenta na 78,8 terawatthodiny (TWh). I přesto převládal export elektřiny do zahraničí. Spolu s tím klesla i spotřeba elektřiny. Nejvíce omezily její využití domácnosti, a to meziročně o devět procent. Z firem více šetřily velké společnosti. Celkově spotřeba elektřiny klesla o 3,9 procenta. Dnes to oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ).
Nejvíce se na poklesu výroby elektřiny se podle dat úřadu podílely paroplynové elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla zhruba o více než polovinu. Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací (pokles o 18,3 procenta) a vodní elektrárny (pokles o 13,1 procenta). Naopak nárůst zaznamenala výroba ze solárních (nárůst o 6,7 procenta) a větrných zdrojů energie (nárůst o 6,6 procenta) a také z parních elektráren, tj. uhelných elektráren (zvýšení o 6,3 procenta). Plynové a spalovací elektrárny (o 0,7 procenta méně) a jaderné elektrárny (o 0,9 procenta více) prakticky zopakovaly výsledek z předchozího roku.
„I přesto, že množství vyrobené elektřiny se mírně snížilo, převládal také v loňském roce export energie nad jejím importem, a to poměrně výrazně. Roční hodnota salda, tedy rozdílu mezi exportem a importem, se zvýšila o 22,2 procenta, celkově na 13,5 TWh,“ řekl dnes předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Zdroj: Getty Images
Výrazněji loni klesala spotřeba elektřiny. Čistá spotřeba, která je očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání klesla o 3,9 procenta na 60,4 TWh. Obdobný pokles byl také u hrubé spotřeby.
Nejvýrazněji šetřily domácnosti, meziročně snížily spotřebu o devět procent. Největší meziroční úsporu úřad u domácností zaznamenal v červnu, a to o téměř 18 procent. Velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí loni omezili spotřebu meziročně o 5,5 procenta, na hladině vysokého napětí byla hodnota nižší o 1,5 procenta. V případě podnikatelů na hladině nízkého napětí se spotřeba snížila o 0,1 procenta.
„Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za 20 let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ podotkl Trávníček.
Paliva v Česku dál zlevnila, nafta je pod 37 Kč, levnější byla zhruba před rokemVýrazněji zlevnila nafta, jejíž cena se dostala pod 37 korun za litr, levnější byla naposledy zhruba před rokem. Aktuálně se u čerpacích stanic prodává za 36,87 koruny za litr, před týdnem byla o 59 haléřů dražší. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se nyní u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,64 koruny, v uplynulém týdnu zlevnil o 16 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.Pohonné hmoty v ČR zlevňovaly vytrvale od konce loňského října. V prvních dnech letošního roku ceny rostly, následně začaly kolísat. V následujícím týdnu by měly paliva podle analytiků dál zlevňovat, v delším časovém horizontů lze však očekávat růst cen.Cena nafty tak v současnosti padá ve srovnání s benzinem výrazněji. Podle analytika Purple Trading Petra Lajska k tomu přispěl vývoj na burze v Rotterdamu, kde v posledních dnech mírně zlevnila. „Nafty je totiž v Evropě dostatek díky výrazným zásobám, které starý kontinent vytvářel v minulém roce. Rafinérie se navíc soustředily spíše na naftu, i proto tak cena benzinu padá pomaleji než u nafty,“ vysvětlil Lajsek a upozornil, že se tak zatím neprojevilo embargo na ruská paliva. Na ceny paliv pozitivně působí také silná koruna.V příštích dnech by měly paliva podle analytiků dál zlevňovat. „Ceny nafty by mohly dále klesat rychleji, a to z důvodu vysokých zásob v Evropě a také nadprůměrně teplého počasí na evropském kontinentu pro toto roční období,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Důležitou roli spatřuje vedle klesajících velkoobchodních cen také v současném ceně ropy Brent, která nevybočuje z vývoje z posledních týdnů a v nárůstu zásob v USA.V delším časovém horizontu však analytici očekávají spíše obrat ke zvyšování cen. Upozorňují přitom na zvýšení poptávky a vliv embarga na ruská paliva. „Noví dodavatelé ropy a nafty jistě využijí zvýšení poptávky po jejich produktech a budou tlačit ceny vzhůru,“ míní šéf společnosti 4Trans Jaroslav Ton. V několikaměsíčním výhledu proto očekává zdražení zejména nafty, a to až o jednotky korun za litr.Nejlevnější benzin natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 37,20 koruny. Nafta je nejlevnější v Ústeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 36,09 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 38,87 koruny. Nafta se tam tankuje za 38,61 Kč za litr.V meziročním srovnání je nyní benzin o 56 haléřů na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 0,83 Kč na litru méně.Výroba elektřiny v ČR loni klesla o 0,7 pct, spotřebu omezily nejvíc domácnostiVýroba elektřiny v Česku loni klesla meziročně o 0,7 procenta na 78,8 terawatthodiny . I přesto převládal export elektřiny do zahraničí. Spolu s tím klesla i spotřeba elektřiny. Nejvíce omezily její využití domácnosti, a to meziročně o devět procent. Z firem více šetřily velké společnosti. Celkově spotřeba elektřiny klesla o 3,9 procenta. Dnes to oznámil Energetický regulační úřad .Nejvíce se na poklesu výroby elektřiny se podle dat úřadu podílely paroplynové elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla zhruba o více než polovinu. Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací a vodní elektrárny . Naopak nárůst zaznamenala výroba ze solárních a větrných zdrojů energie a také z parních elektráren, tj. uhelných elektráren . Plynové a spalovací elektrárny a jaderné elektrárny prakticky zopakovaly výsledek z předchozího roku.„I přesto, že množství vyrobené elektřiny se mírně snížilo, převládal také v loňském roce export energie nad jejím importem, a to poměrně výrazně. Roční hodnota salda, tedy rozdílu mezi exportem a importem, se zvýšila o 22,2 procenta, celkově na 13,5 TWh,“ řekl dnes předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.Výrazněji loni klesala spotřeba elektřiny. Čistá spotřeba, která je očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání klesla o 3,9 procenta na 60,4 TWh. Obdobný pokles byl také u hrubé spotřeby.Nejvýrazněji šetřily domácnosti, meziročně snížily spotřebu o devět procent. Největší meziroční úsporu úřad u domácností zaznamenal v červnu, a to o téměř 18 procent. Velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí loni omezili spotřebu meziročně o 5,5 procenta, na hladině vysokého napětí byla hodnota nižší o 1,5 procenta. V případě podnikatelů na hladině nízkého napětí se spotřeba snížila o 0,1 procenta.„Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za 20 let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ podotkl Trávníček.